kryptoměny ve válce

Bitcoin, sankce, regulace. Jakou roli hrají kryptoměny ve válce?

Kryptoměny ve válce

Kryptoměnové protokoly jsou neutrální, lidé nejsou. Vývoj a používání decentralizovaných technologií má kořeny v nespokojenosti se světem financí, který se od politiky nedá jednoduše oddělit. U zrodu Bitcoinu byla konkrétní ideologie, která se rozvětvuje do mnoha směrů. Narativy, adopce, vliv na finanční trhy a dokonce na politiku, to vše je v rukou kryptoměnových komunit a uživatelů. 

Je na místě si uvědomit, že existuje jasně definovaná hranice mezi funkcionalitou protokolu a chováním lidí. Bitcoineři rádi říkají, že “honey badger doesn’t give a shit”. Volně přeloženo, že medojed se o nic nestará. Medojedem je v tomto případě Bitcoin. Mluví se o protokolu, nikoliv o chování lidí. Pokud někdo aplikuje toto rčení na chování lidí, v podstatě tím říká, že se lidé chovají jako počítačový program. Takové chování očekáváme od vojáků, avšak i za jejich poslušností najdeme uvažující lidské bytosti.

Je to právě měsíc – 24. února 2022 napadla ruská armáda Ukrajinu a Evropa se znovu ocitla ve válce. V plné nahotě se ukázalo, jak je Evropa svázaná byrokracií, neboť její vlastní pravidla jí v podstatě nedovolují pomoc Ukrajině vojensky. Evropa, bok po boku s dalšími partnery včetně USA, bojuje proti agresorovi především ekonomicky. Na Ukrajinu se posílá válečný materiál a další humanitární pomoc. Staráme se o uprchlíky. Na Rusko se uvalují citelné ekonomické sankce. To je v době psaní naše nejsilnější zbraň proti agresi.

Kryptoměny se snaží o vybudování alternativního finančního systému a vyrostly do fáze, kdy začínají hrát určitou roli i ve stávajícím válečném konfliktu. Krypto si projde další zatěžkávací zkouškou. Současný stav na nás, na komunitu, klade tíživé a dosud neřešené otázky. Válka je extrémní situace, kdy jde o život lidí. Je proto dobré hledat odpovědi.

Článek se bude primárně zabývat možností využití kryptoměn pro obcházení sankcí a regulacemi, které z toho mohou vzejít. Soustředit se budeme na to, co je v kompetenci protokolu a co ovlivňují lidé. Kryptoměny mají ve válečném konfliktu mnoho uplatnění, mnohdy pozitivní. Jmenujme sbírky na podporu Ukrajině, nebo možnost bezpečně přenést hodnotu při útěku ze země. Těmto tématům se článek nevěnuje. 

Možnosti protokolu končí tam, kde rozhodují lidé

Kryptoměnový protokol je ve své ryzí podstatě jen počítačový program. Program se chová přesně tak, jak ho autoři vytvořili. Provádí instrukce krok za krokem a bere v úvahu pouze vstupy. Na základě vstupů zcela deterministicky produkuje výstupy. Akceptuje pouze ty vstupy, které očekává. Všechny ostatní ignoruje a nerozumí jim. Program nepřemýšlí o tom co dělá, necítí radost a smutek, nespekuluje a na nic se nevymlouvá. Pokud programu zadáte stokrát po sobě stejný úkol, provede ho stokrát úplně stejně. Dá se říct, že počítačový program je navzdory vykonané práci hloupý a co do možností omezený. 

Lidské bytosti se od počítačového programu zcela zásadně liší. Lidé nejsou hloupí a jejich možnosti jsou neomezené. Každá jednotlivá bytost na planetě je originál. My o věcech přemýšlíme a jsme si vědomi konsekvencí našich činů. Každý den naše názory ovlivňuje okolí. Dokážeme o věcech přemýšlet v širších souvislostech a můžeme se mýlit. Naše názory i chování můžeme změnit.

Kryptoměny nejsou pouze o technologii. Vznikají z konkrétních důvodů a na svět přicházejí s určitou misí a posláním. Autoři mají o budoucnosti nějaké představy a ty nám předávají spolu s technologií. Komunity přebírají obojí. Decentralizované technologie jsou ve své podstatě nástroje, které nám umožní budovat alternativu k současnému finančnímu světu a tím potažmo alternativu k politice. Kryptoměny jsou proto silně politická věc, neboť uživatelé dávají používáním najevo určité postoje a komunity šíří svůj pohled na nové uspořádání světa. 

 


reklama:

Nakupuj a obchoduj kryptoměny na Binance, nejlepší a nejlevnější burze na světě. Ve spolupráci jsme pro tebe připravili speciální slevy a bonus až do 50 USD 😮! Vytvoř si účet přes >>>tento odkaz<<< a získej doživotní slevu na poplatky 😎. Návod, jak jednoduše a levně koupit a obchodovat kryptoměny, najdeš v tomto článku.


 

Je jasné, že původní vize autorů a realita se budou s postupujícím časem rozcházet. Komunity nemusí být jednotné. Značná část populace nemusí plně souhlasit s původní vizí autorů a převezmou jen určité části. Technologicky nemusí být možné původní vize realizovat, nebo se dají naopak posunout dál. Co je však zcela zásadní, vize a ideály kryptoměnových komunit narazí na současné mocenské autority. Autority chtějí z jejich pozice jasně definovat hranice. Obě strany mají nárok na vlastní pohled o umístění hranice.

Protokoly jsou hloupé a omezené. Hranice definované autoritami mohou zatlačit zpět pouze lidé, pokud se domnívají, že přespříliš nabourávají původní vize. Mají k tomu v podstatě dvě cesty. Poprvé technologickou, kdy budou skrze inovace hranice obcházet. Podruhé politickou, kdy budou hranice posouvat na základě své politické síly. Rezignace na posouvání či udržení hranice může vyústit jedině v prohru.  

Válečný stav je situace, kdy je nutné o možnostech protokolů uvažovat, neboť s hranicí se bude hýbat. 

Jsou peníze a kryptoměny neutrální?

Počítačové protokoly jsou neutrální, co se týká vykonávání programu. Nicméně neplatí, že bitcoiny a jiné kryptoměny jsou díky tomu také zcela neutrální. Digitální mince mají nějakou tržní hodnotu. Poskytují držitelům určitou ekonomickou sílu a tím potažmo moc. V rukou politiků se jedná o moc politickou. V rukou agresora se může jednat o moc vojenskou. 

Určitě se dá namítnout, že peníze si své vlastníky nevybírají. Peníze nemohou za to, že je někdo použije na financování terorismu. Jsou to vždy lidé, kteří dělají rozhodnutí a vybírají si prostředek směny a konkrétní využití. Nelze zakázat třeba české koruny jen kvůli tomu, že je velmi malá skupina lidí zneužije pro nějaký zločin. Zákazem by trpěli všichni občané Česka a následně bychom stejně hledali nějakou alternativu. 

Můžeme prohlásit, že kryptoměny jsou stejně jako fiat peníze neutrální? Abychom dokázali odpovědět na tuto otázku, musíme pochopit některé důležité rozdíly mezi fiat penězi a kryptoměnami. 

Jednotlivé státy, nebo jejich seskupení, používají v rámci své ekonomiky vlastní fiat měnu. Ta do jisté míry reprezentuje výkon ekonomiky, velikost státu, zadlužení, státní rezervy, míru inflace, sílu armády a mnoho dalších věcí. Máme proto ekonomicky úspěšné státy s posilující národní měnou a naopak chudé státy, jejichž měny slábnou. Oddělení měn na úrovni států má z pohledu ekonomiky mnoho důsledků. Státy jsou na sobě do jisté míry nezávislé a mohou řídit svoji fiskální politiku. Jak se dozvíte níže, v kontextu války je toto oddělení zcela zásadní. 

Nad fiat měnami existuje právní systém a dané autority mají předpisy jak s nimi pracovat. Bankovní účet vám banky otevřou pouze po předložení KYC údajů. Transakce je snadné sledovat, je možné je pozastavit, nebo se dají účty dokonce zmrazit. Kryptoměny jsou postaveny na zcela jiných principech. Uživatelé si mohou založit peněženku bez svolení třetí strany a mohou skrze privátní klíče svůj majetek výhradně vlastnit bez přítomnosti prostředníka. 

Sledovat kryptoměnové transakce a propojovat je s identitou je dnes bohužel relativně snadné. Touha po anonymitě vyžaduje relativně velké úsilí. On-chain transakce je téměř nemožné zablokovat, ale analýza a doplnění kontextu možná je. Autority vás mohou zatknout a požadovat vydání privátních klíčů. Nemohou vám však na dálku majetek zmrazit či konfiskovat.

Jak to souvisí s neutralitou? Peníze ani kryptoměny si nevybírají své vlastníky. Je to právě naopak, prostředky si vybírají vlastníci. Na miskách vah tak proti sobě stojí pozitiva a negativa. Subjektivní názory lidí hýbají s jazýčkem vah. Fiat měny nezakážeme kvůli zločinu, neboť pozitiva stále převažují. Mohou někdy v případě kryptoměn převážit negativa? 

Pokud máme problém s nějakou teroristickou skupinou, dokážeme bankovní transakce sledovat, zastavit je, nebo zmrazit účty. Pokud je neposlušný celý stát, můžeme oslabit jeho měnu skrze uvalení sankcí. Všimněte si, že je to celé primárně o kontrole a balíku nástrojů, které máme k dispozici. Pokud můžeme dané problémy řešit, stále převažují pozitiva.

V případě kryptoměn autoritám podobné nástroje chybí a některé mít nejspíš nikdy nebudou. Kryptoměny jsou globální a decentralizované. Možnosti autorit jsou omezené. Je mnohem složitější bojovat se zločinem, zastavit ransomware útoky, nebo uvalit sankce. Pokud se významná skupina rozhodne ve větší míře používat kryptoměny a autority nemají nástroje ke kontrole, klesá nám dolů miska vah s negativy. 

Je zjevné, že jazýček vah se neustále hýbe v závislosti na okolnostech ve světě. Ty jsou bohužel negativní a svět se zabývá otázkou, jestli může Rusko využít kryptoměny k obcházení sankcí. Miska vah s negativy klesá. Samozřejmě záleží na tom, kdo misku vah vlastní a kdo je pozorovatel. Můžeme sledovat konflikt názorů mezi kryptoměnovými nadšenci a autoritami.

V případě míru jsou kryptoměny z pohledu uživatelů svobodnější alternativou. Ovšem v případě války se tyto vlastnosti jeví jako nevýhodné pro ty, kteří se snaží s agresorem bojovat. Svět není černobílý. Vlastnosti decentralizovaných technologií přinášejí nové otázky a výzvy. Nedá se říct, že máme lepší finanční alternativu, pokud nebudeme mít jasnou představu o dopadech na společnost v případě, že bychom na ně chtěli ve větší míře přejít. Rozhodně je nutné hledat odpovědi na otázky plynoucí z používání kryptoměn v období válek. 

Sankce ve fiat světě

Primárním cílem uvalených sankcí je ekonomicky oslabit agresora a odstavit ho od financování války. Sankce mají přímý dopad na vládu, banky, byznys, akciový trh, infrastrukturu a rubl. Je zjevné, že sankce pocítí také obyvatelé Ruska a to navzdory faktu, že nemusí mít s válkou nic společného. Čím více lidí pocítí dopady války, tím silněji bude působit vnitřní tlak na vedení země. Z pohledu zastavení války se hraje o čas. Čím rychleji sankce zaberou, tím lépe. Nemusí se nám líbit, že si válku odskáče i běžné obyvatelstvo, nicméně i oni nesou kus viny na tom, kdo a jak jim vládne. 

Následkem sankcí budou některé ruské banky odříznuté od spojení s okolním světem. Konkrétně se tak stane skrze vyřazení ruských bank ze systému SWIFT.  Pokud se roztrhne mezi-bankovní spojení, technicky to znamená, že nepůjde posílat transakce mezi Ruskem a zbytkem světa (respektive velkou částí zbytku světa). Sankce se dále týkají zákazu exportu a importu vybraného zboží či spolupráce s Ruskem. Některé firmy přistoupily k bojkotu Ruska zcela dobrovolně. Rusko válku pocítí i na úrovni sportu a kultury. 

Začátek války citelně oslabil rubl. První týden konfliktu neotevřela ruská burza. Očekává se strmý pád akciového trhu. Rusko bude mít problém vzít si v zahraničí půjčku a to nejen díky odstřižení od SWIFTu, ale také uvaleným sankcím a neochotě západu mít s Ruskem cokoliv společného. Díky snížení kupní síly rublu se výrazně prodraží nákupy v zahraničí (potraviny, humanitární pomoc). Následkem toho mohou zkrachovat ty podniky, které byly závislé na dovozu surovin, na exportu, či na bankovním spojení se západem. Zvýší se nezaměstnanost. Bude růst inflace. Budou se zvyšovat úrokové sazby. Banky nemusí být likvidní. Západ zmrazil majetek oligarchů a stále hledá nové cíle. Dokonce došlo na zmrazení rezerv Ruska v dolarech a eurech.

Za zmínku stojí, že sankce uvalují vlády a mezinárodní organizace. Běžní občané tak nemusí vynakládat žádné úsilí, co se týká přímé reakce na válku. Tím rozhodně nechci říct, že lidé válku pasivně sledují. Lidé projevují solidaritu, aktivně a opakovaně vyjadřují svůj nesouhlas, posílají dary a dokonce se hlásí dobrovolníci, kteří chtějí vzít zbraň do ruky a nasadit vlastní život za Ukrajinu. Je nesmírně důležité, že se autority rychle dohodly na společném postupu a sankce uvalily téměř okamžitě. 

Pokud se někdo domnívá, že nepotřebujeme státy, organizace a placení daní, měl by se v tuto chvíli zamyslet nad tím, jak bychom podobnou agresi řešili ve světě bez autorit a bez možnosti sankce uvalit. Tím neříkám, že jsou sankce naše jediná a nejlepší možnost. 

Kryptoměny jako možnost obcházení sankcí

V úvodu jsme si vysvětlili, že Bitcoin je neutrální a veškerá rozhodnutí dělají lidé. Každá transakce má svého odesílatele a příjemce. Ti však nejsou jediní, kdo mají s transakcí co dočinění. Nad Bitcoinem dnes vzniká infrastruktura, která propojuje blockchain adresy se jmény uživatelů. Významně k tomu přispělo používání centralizovaných burz. Regulátoři utahují šrouby a tlak na ještě vyšší kontrolu sílí. Tohle není nic jiného než rozhodnutí lidí, kteří nesouzní s ideály krypto-nadšenců a sledují jiné cíle. Některé firmy v tom vidí dobrý byznys plán. Autority to pojaly jako nezbytnost pro další existenci kryptoměn. 

Nemusí se nám to líbit, můžeme o tom dlouze polemizovat, ale v kontextu války se nám teď tato infrastruktura hodí. Z pohledu regulátorů musí kryptoměny vyhovět požadavkům na možnost uvalení sankcí úplně stejně jako každý jiný průmysl. Skrze fiat peníze to lze provést, musí to jít také přes kryptoměny. Bitcoin protokol to nativně neumí. To však neznamená, že se s tím nedá nic dělat na technologicko-regulatorní vrstvě. 

Pokud autority vydají zákaz podporovat finančně Rusko, může to mít dvě hlavní úrovně. Technologickou, kdy se zpřetrhají peněžní toky na síťové úrovni. Dále regulatorní, kdy je interakce vnímána jako porušení nařízení. Nařízení se nedá obejít tak, že se místo bankovní transakce použije blockchain transakce. Obojí je vnímáno jako porušení sankce. Subjekty ze západu si interakci s Ruskem rozmyslí primárně kvůli regulatorní úrovni. Prostředek směny je irrelevantní. 

Blockchain sítě neznají a neumí vyhodnotit sociální kontext transakcí. S rozhodnutím odesílatele a případným porušením sankcí nemají nic společného. Sítě jsou globální a umožňují něco, co chce určitá skupina omezit. Z technologického hlediska lze kryptoměny použít jako nástroj pro obcházení sankcí. Pokud se někdo rozhodne sankce vědomě porušit a transakci poslat, může. On-chain transakci nelze jednoduše zastavit. Jakmile ji odesílatel podepíše, Bitcoin se na nic neptá a jen tupě koná to co má. Blockchain protokoly nativně neumožňují filtraci transakcí na na bázi původu odesílatele či příjemce, a nebo jejich aktuální geografické polohy. 

Případný pokus o porušení sankcí naráží na další problém, a tím jsou centralizované burzy. Pokud chtějí protistrany použít kryptoměny jen jako utility tokeny k přenosu hodnoty, musí směnit fiat měny za krypto a obráceně. Ve větších objemech je to dnes téměř nemožné provést bez poskytnutí KYC údajů. Tím se transakce stávají v podstatě velmi transparentní a snadno odhalitelné. Navíc je relativně lehké regulatorně Rusům omezit přístup k burzám. Rusové se musí vyhnout centralizovaným burzám, nebo použít někoho třetího jako černého koně. 

V době psaní článku to vypadá, že roste tlak na burzy, aby odstřihly ruské občany. Burzy to udělat nechtějí, protože tím přicházejí o zákazníky. Dále také proto, že se snaží ctít ideály kryptoměn. Někteří lidé mohou být na odstřižení od služby nebo dokonce zmrazení prostředků citliví. Centralizované burzy se musí tvářit, že je bezpečné nechávat na nich prostředky. Pokud by se ukázalo že tomu tak není, mohlo by to odradit i mnohé uživatele z jiných zemí. Burzy však nemají moc na výběr. Jakmile jim bude úředně nařízeno aby konaly, udělají to. Mnohé burzy veřejně prohlásily, že se jim do toho nechce, ale že nařízení musí vyhovět. Je sympatické, že se uživatelé od CEO některých burz dozvěděli, že pokud chtějí, aby byly jejich mince v bezpečí, nemají je na burzách nechávat. 

Kryptoměny nejsou pouze o přenosu hodnoty, ale také o uchovateli hodnoty. Kupní cena rublu po zahájení konfliktu padá, takže Rusové mohou chtít hodnotu svého majetku schovat do kryptoměn. Mohou se pokusit o nákup dříve než sankce tvrdě dopadnou, nebo prodat své majetky přímo za kryptoměny. Je vlastně jedno, jestli se bavíme o Rusech žijící ve vlastní zemi, nebo v zahraničí. 

Jak jsme si vysvětlili, sankce by měly ideálně dopadnout na všechny Rusy. Nyní můžeme zpětně říct, že většina Rusů nenakoupila kryptoměny včas, takže oslabení rublu pocítili téměř všichni. Ve větším se nakupovalo až po prvním týdnu konfliktu, ale objemy nebyly nijak zásadní. Oligarchové se na nákupu ve velkém nepodíleli.

Za zmínku stojí fakt, že Rusové nemusí nutně nakupovat volatilní kryptoměny. Mohou si nakoupit stabilní mince, jejichž cena je navázaná například na americký dolar či euro. V podstatě si nakoupí měnu svých protivníků, pokud souhlasíme, že s Ruskem jednotně bojuje celý západ. 

Obchodování s Ruskem a ochrana majetku jsou dvě odlišné věci. Je z pohledu sankcí možnost ochrany majetku problém? Vzhledem k tomu, že se západ snaží zmrazit majetek oligarchů a dokonce došlo na ruské rezervy držené v dolarech a eurech, dá se vnímat možnost ulít majetek do kryptoměn jako problém. Nicméně i zde narazí tyto snahy na problém s centralizovanými burzami, takže reálné využití ve větších objemech bude i zde komplikované.

Pokud bychom chtěli Rusům možnost ochránit majetek vzít, dá se namítnout, že Bitcoin je jako zlato, tedy neutrální? Zlato se dá těžko transportovat a pokud by chtěl západ Rusy od zlata odstavit, je to velice snadné. V Rusku vždy bude jen omezené množství fyzického zlata a nákupu “papírového” zlata na dálku se dá technologicky zamezit. S kryptoměnami toto nelze udělat. Rusové si mohou bitcoiny vytěžit a prodávat je. Teoreticky může nějaká burza v Rusku nadále fungovat a bitcoiny ze západu velmi lehce získat. Ne skrze on-chain transakce, ale skrze passphrase. Přenos hodnoty skrze passphrase je v podstatě nezastavitelný a více anonymní v porovnání s on-chain transakcí. 

Zlato je komodita. Bitcoin je technologie. Nákup bitcoinů a dalších kryptoměn může být pro Rusy mnohem snazší. Navíc je následně mohou snáze přenášet přes hranice tam i zpět, nebo jimi v zahraničí platit (v ATM si mohou vybrat místní fiat měnu). Kryptoměny nejde na dálku nějak zmrazit. 

 burza binance

Kryptoměny jsou globální a jejich hodnota je závislá na globální poptávce. Rubl lze sankcemi oslabit a ovlivní to hlavně Rusko. Jak však oslabit hodnotu kryptoměn? To moc dobře nejde, pokud se na tom neshodne většina držitelů. 

Bitcoin nezná svoji vlastní hodnotu. Jeho hodnotu ovlivňuje každý, kdo ho drží. Celý svět čeká na dobrou příležitost k nákupu. Toho mohou využít i občané Ruska. Pokud lidé ze západu budou nakupovat bitcoiny a jiné kryptoměny, budou tím současně podporovat ruské bohatství a teoreticky i válku. To na jednotlivce klade nepříjemná dilemata. 

Máme se radovat z růstu našeho bohatství když víme, že růst je poháněn z Ruska? Má mít Rusko možnost chránit si své bohatství navzdory sankcím? Máme vůbec rozlišovat mezi agresory a běžnými ruskými občany, kteří jsou v jakési nechtěné pozici rukojmích? Je za těchto okolností širší adopce kryptoměn vítaná? Mají západní pooly odmítnout ruský hash-rate? 

Tahle morální dilemata za nás Bitcoin nerozhodne. Je to na každém z nás. Odpovědi hledají i autority a výsledky nemusí být pro další vývoj kryptoměn úplně příznivý. Technologické vlastnosti kryptoměn, požadavky regulátorů, ale hlavně současné potřeby pro oslabení Ruska jsou v rozporu.

Jak se k tomu postaví velké investiční fondy, firmy a banky? Všichni se dnes zavazují k odpovědnému investování a vzhlíží k ideálům ESG. Při investování by se měl brát ohled mj. na sociální dopad. Možnost obcházet sankce skrze kryptoměny rozhodně není v souladu se současným myšlenkovým nastavením lidí, kteří investiční rozhodnutí dělají. Zatím to naštěstí není na pořadu dne. Kdyby se však ukázalo, že Rusům kryptoměny skutečně významně pomáhají k přenosu hodnoty nebo k udržení bohatství, nebude to z pohledu investic do kryptoměn příliš příznivé. 

Hrozí také to, že regulátoři současný stav zneužijí pro zpřísnění nařízení. Krátkodobý konflikt tak může mít trvalé následky. Kryptoměny lze k obcházení sankcí použít. Možnosti jsou však do jisté míry omezené. Důvody jsou hlavně již zavedené opatření, snadná analýza blockchainu, omezená likvidita a možnost zamezit přístupu Rusů na centralizované burzy. 

Pro doplnění kontextu dodejme, že kryptoměny se už nějaký čas k obcházení sankcí úspěšně využívají. Poměrně drtivé sankce jsou ze strany USA uvaleny na Írán. V Íránu je bitcoin legální prostředek směny, čehož se využívá pro platby za import zboží do země. Bitcoiny, které se v Íránu vytěží, musí být prodány místní centrální bance. Stát si tak zajistil zajímavý zdroj příjmů. Také Severní Korea svůj rozpočet vylepšuje skrze těžbu. 

Další formou jak kryptoměny využít k obohacení jsou ransomware útoky. Ransomware je škodlivý program, který vám zablokuje počítač, nebo zašifruje data. Následně požaduje výkupné za uvedení počítače do původního stavu. Hackeři se nebojí zaútočit na firmy, banky, nemocnice, nebo státní instituce. Na hackerských útocích si útočníci přijdou klidně na stovky milionů dolarů ročně. Celý útok stojí na tom, že poškozený musí poslat on-chain transakci, kterou nemůže po cestě nikdo zastavit. S fiatem tohle nelze udělat. 

Právě Rusko je v ransomware útocích velmi úspěšné a připisuje se mu až 3/4 podíl na této nekalé aktivitě. Problém začal být tak vážný, že se do něj musel vložit dokonce americký prezident Biden, který zatlačil na svůj ruský protějšek, aby proti skupinám působícím z Ruska zakročil. V opačném případě jsou údajně Spojené státy připravené provést odvetné akce. Ransomware útoky jsou pro regulátory vodou na mlýn. 

Co dalšího můžeme od regulací čekat?

Blockchain protokoly nežijí ve vakuu. Lidé udržují sítě v chodu, jiní sítě využívají, a další mají potřebu vše nějak omezovat a regulovat. Bitcoin protokol sám se sebou nic neudělá. Schopnosti a možnosti protokolů končí přesně tam, kde na scénu vstupuje člověk. Kde to je a na jakou úroveň regulace dosáhnou? 

Nyní jsme zhruba na úrovni centralizovaných burz. Cílí se hlavně na uživatele. Vše se točí kolem sběru dat a následné analýzy. To umožňuje propojit blockchain adresy s identitou. Požadavky jsou kladeny především na burzy, případně další custodial služby. Zatím se nekladou požadavky přímo na uživatele. Důvod je jednoduchý. Zatímco uživatelé mohou prokazovat občanskou neposlušnost, centralizovaným subjektům jde o udržení byznysu, takže rády vyhoví. 

Další na řadě mohou být pool operátoři, těžaři a udržovatelé plných uzlů. To jsou lidé, kteří se aktivně starají o chod sítě. Poslední metou je tým a zdrojový kód. Tam regulace s velkou pravděpodobností nedosáhnou. Pro úředníky je tato úroveň těžko uchopitelná a nevím o žádném případu z historie, ve kterém by někdo požadoval konkrétní změny na úrovni kódu. Vždy to skončilo někde na úrovni omezení nějaké funkcionality. Požadavky dopadly na provozovatele serverů. V kontextu blockchainu tomu odpovídají právě plné uzly, těžaři a pooly. 

Pokud by bylo nutné docílit striktnějšího dodržování sankcí, budou se muset požadavky v případě Bitcoinu uvalit především na pool operátory a těžaře. Ti jsou odpovědní za produkci bloků a jejich obsah. Pool operátoři si vybírají konkrétní transakce do bloku a mají přístup k adresám. Pro regulátory je relativně snadné uvalit na pool operátory povinnost respektovat black-list (seznam nežádoucích adres, které se v transakcích nesmí objevit), nebo dokonce white-list (seznam povolených adres ověřených uživatelů). Technicky není pro pool operátory příliš složité upravit zdrojový kód a transakce filtrovat (řádově týdny práce pro malý tým). Na tomto místě je třeba zmínit, že stačí upravit zdrojový kód na straně pool operátorů. Není nutné upravit kód bitcoin klienta. 

Pool operátoři by nesměli vytvořit nový blok s nežádoucí adresou. Současně by nejspíš nesměli akceptovat navržený blok, který by nařízení porušil. V praxi by to asi znamenalo, že by na takový blok nesměli navázat a museli by ho nechat osiřet. Na tomto místě se ke slovu dostávají těžaři. Ti rozhodují o tom, jaké konkrétní pooly vyprodukují nejvíce bloků. Pokud by se těžaři rozhodli hashrate nasměrovat těm poolům, které hrají proti systému, museli by se regulátoři soustředit také na ně. Tento typ regulace samozřejmě vyžaduje dobrý vhled do fungování blockchain sítí. 

Regulátoři by se museli vypořádat s tím, že síť je globální. Pod tíhou probíhající války budou mít státy tendenci spolupracovat a odmítnutí se dá vnímat jako podpora agresora. Bitcoin už dávno není nějaký punk projekt, který při životě drží kluci někde v garáži. Dnes je to byznys. Bitcoin udržují firmy, které regulérně podnikají a platí daně. Je snadné je dohledat a vyzvat ke spolupráci. Po úspěšném tažení proti těžbě v Číně se těžaři přestěhovali do USA (~35 % hashrate), Kanady (10 %), Kazachstánu (18 %), Německa (5 %), Irska (5 %) a dalších zemí. Dá se předpokládat, že tyhle země rozhodně nebudou sankcím a potažmo požadavkům na regulaci nějak zvlášť vzdorovat. 

Na seznamu zemí, kde se těžbě daří, najdete také Rusko s asi 11% podílem hashrate. Pro Rusko je těžba bitcoinů zdrojem příjmů. Je složité odhadnout, jestli se tím budou regulátoři zabývat, neboť v kontextu velikosti Ruska je to příjem zanedbatelný. Kdyby však hashrate stoupal, mohli by znervóznět nejen oni, ale také ESG investoři.

Pojďme na chvíli spekulovat. Bylo by zajímavé, kdyby Rusko využilo Bitcoin jako politickou zbraň. Podíl na těžbě by navýšilo na třeba 65 % a tím by znemožnilo vymáhání regulací v západních zemích. ASIC minery se stále ve velkém vyrábí v Číně, která se ke konfliktu staví neutrálně. Čína by mohla dodávat minery do Ruska a západu nic neprodat. Byl by to velmi zajímavý vývoj, ale nemyslím si, že se to stane. Bitcoin, v tomto případě neštěstí, není zatím z pohledu světové ekonomiky nikterak významný. Rusku to nestojí za námahu a bude hledat jiné cesty, jak se vypořádat s upadající ekonomikou. 

Dočkáme se black/white listů na Bitcoinu? Nikdo nedokáže predikovat budoucnost. Válečný stav tomu nahrává, ale i kdyby neprobíhal, obávám se, že s rostoucím významem kryptoměn k tomu stejně dříve či později dojde. Kdo by si ještě třeba před 7 lety myslel, že dnes bude zcela běžné, že lidé budou odevzdávat své KYC údaje bez mrknutí oka burzám a potažmo autoritám. Lidé v podstatě odmítli vizi, kterou jim Satoshi nabídl a využili Bitcoin po svém. Vize nemůžete nikomu vnucovat. Uvidíme, jak daleko budou chtít regulátoři zajít a kolik kontroly si urvou. Jedno je jisté. Lepší už to téměř určitě nebude, spíše horší. 

Proč je tak snadné regulovat kryptoměny?

Proč je tak snadné regulovat kryptoměny, které měly být alternativou k současnému finančnímu světu? Odpověď by mohla být velmi prostá. Protože to autority chtějí a technologie spolu s politickou mocí to umožňují. Z pohledu Bitcoinu za to může zejména nízká decentralizace, nízké soukromí transakcí, transparence blockchainu a závislost uživatelů na centralizovaných službách. 

Důležitá je především perspektiva uživatelů. Ti mají k decentralizaci, ale také k ideálům se kterými kryptoměny přicházejí, zcela odlišné postoje. Dnes už to dávno nejsou pouze krypto-nadšenci. Mezi uživatelé patří všichni ti, kdo kryptoměny drží a to jsou i banky, firmy, fondy, celebrity, politici a bohatí lidé. To že někdo drží bitcoin neznamená, že ctí ideologii. 

Bitcoin je neutrální a je mu jedno kdo drží mince a co si u toho myslí. Ten, kdo neutrální není, jsou opět lidé. Krypto-nadšenci se snaží udržet původní ideály a dělají vše proto, aby je respektovali a ctili všichni držitelé mincí. To je sympatické, ale bohužel hodně naivní očekávání. Většina lidí nepřichází kvůli revoluci, ale kvůli profitu. Většina investorů ví, nebo je jim autoritami vštěpován názor, že pokud tady mají kryptoměny zůstat, tak jen za cenu regulací. Lidé většinou regulace neřeší, nebo si nad nimi povzdechnou na sociálních sítích. 

Již v úvodu jsem nastínil, že krypto-komunita má v podstatě dvě možnosti, jak s regulacemi bojovat: technologické inovace a politický tlak. Cesta inovací je krypto-komunitě mnohem bližší a má k tomu schopné lidi. S politickým tlakem to bude složitější, neboť komunita není jednotná a někteří dokonce po regulacích otevřeně volají. Například Michael Saylor, velký investor jehož nákupy oslavuje celý Twitter, prohlásil, že kryptoregulace přilákají institucionální investory. Sami zkuste přemýšlet o tom, kolik lidí si přeje to samé a jakou cenu jsou ochotni za to zaplatit. 

Ani regulace nejsou černobílé. Nucené propojení blockchain adres s identitami je něco, co bychom měli odmítnout. Na druhou stranu některé finanční služby potřebují s ověřenou identitou pracovat. Například půjčky či pojištění. Dobrovolné poskytnutí osobních údajů za účelem využití finančních služeb postavených na blockchainu by se mnoho lidí nebránilo. Lidé jsou zvyklí znát identitu toho, od koho si půjčují a své osobní údaje ochotně poskytují bankám. Blockchain jim umožní zůstat v anonymitě, pokud budou včas splácet. Z pohledu anonymity tak nabízí výrazně lepší řešení. 

Část krypto-komunity bude vždy vyžadovat 100% soukromí a anonymitu. S rostoucí adopcí se bude takto skupina zmenšovat a je logické, že nováčci mohou mít zcela odlišné preference. Ať si každý určí hranici své svobody podle sebe. Požadavek OG části komunity na to, že blockchain sítě musí zůstat takové, jaké byly na začátku, je příliš striktní, v kontextu dnešních možností zastaralý a hlavně za současného stavu technologicky nedosažitelný. To je další důvod, proč je tak snadné kryptoměny regulovat. Lidé se tomu příliš nebrání.

Závěr

Vyšší adopce kryptoměn je v zájmu nás všech. Je zřejmé, že s rostoucím významem poroste tlak na jejich regulaci. Současný válečný konflikt může některé věci obnažit a urychlit. Je určitě užitečné znát přesnou hranici mezi protokolem a lidmi, kteří protokoly udržují a využívají. Není dobrý nápad tyto role zaměňovat. Protokoly nemají žádné povědomí o fyzickém světě. Vše co se nad nimi odehrává je pouze v našich hlavách. Touha ctít původní Satoshiho ideály logicky narazí na potřebu autorit mít věci pod kontrolou. S tímto konfliktem myslí protokol nic neudělá. Bitcoin jen přidává nové bloky. Neví kdo ho stvořil a co se mu při tom honilo hlavou. Stejně tak neví, že se lidem podařilo propojit blockchain adresy s identitami. Protokol vám neřekne, jestli je to dobře nebo špatně. Někteří lidé to odsoudí, jiní to uvítají. 

Vadí někomu, že se Bitcoin používá k obcházení sankcí? Jenže co jiného než technologii k tomu stvořenou by měli lidé používat? Nedivme se, že regulátoři a orgány konají. Je to jejich práce. Pokud máte za úkol bojovat s terorismem, používáte všechny možné prostředky. Autority mají kontrolu nad bankovními transakcemi a je logické, že se zajímají o stejné možnosti v blockchain světě. S rostoucím významem kryptoměn poroste také jejich finanční a sociální vliv. Regulace se připravují pro budoucnost. Írán je malá země, takže Bitcoin má v obcházení sankcí vyšší význam než pro velké Rusko. Za několik let se může vše změnit a v dalším podobném konfliktu mohou být schopnosti kryptoměn větší problém.

Satoshi nám přenechal technologii a ideologii. To jsou dvě zcela odlišné věci. Snad vám článek pomohl pochopit, co zmůže protokol v digitálním světě a co mohou udělat pouze lidé ve světě fyzickém. Naše možnosti jsou na rozdíl od protokolu neomezené a to v pozitivním i negativním smyslu. Bitcoin je technologie, která se dá využít i zneužít. Regulace není nic jiného než forma omezení využívání technologie ze strachu z možného zneužití. Pokud se vám omezování nelíbí a nebo to dokonce považujete za pošlapání svobody, je na čase něco dělat, protože Bitcoin je medojed. Pamatujte si, že Bitcoin vám ani Ukrajině svobodu nedá, protože neví co to je. Sláva Ukrajině!

.

5/5 - (3 votes)
Jaromír Tesař
 Simplecoin směnárna

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..