Až dojde rozpočet na bezpečnost
Cílem rozpočtu je pokrýt očekávané náklady. Jak asi sami dobře víte, s rozpočty to často bývá tak, že se vyčerpají před tím, než se dosáhne kýženého cíle. Nebo se cíle dosáhne, ale za cenu toho, že se rozpočet neplánovaně významně navýšil. Rozpočet je něco, co se musí dopředu pečlivě naplánovat. Přitom se berou do úvahy všechny alternativy vývoje a využívají se předchozí zkušenosti.
Nyní se na chvíli vžijte do role Satoshiho Nakamota. Chcete spustit první decentralizovanou globální síť. Mezi mnoha jinými problémy přemýšlíte také nad její bezpečností. Víte, že za bezpečnost se bude platit. Bohužel, k dispozici nemáte žádné předchozí zkušenosti. Nemáte se s kým moc poradit a hlavně, o budoucnosti a možném vývoji adopce nemůžete předpokládat vůbec nic. Můžete jen modelovat možné scénáře.
Navíc jediné co můžete jako tvůrce udělat je to, že zvolíte počet mincí, které se budou postupně uvolňovat do oběhu. Samozřejmě bez znalosti toho, jak se bude vyvíjet cena mincí. Nastavíte určitou monetární politiku a pak už můžete jen doufat v úspěch.
Jak to dopadlo dnes všichni dobře víme. Satoshi vložil do zdrojového kódu určitý ekonomický model, který zajišťuje rozpočet na bezpečnost. Výše odměn se pravidelně každé čtyři roky snižuje a postupně spěje k nule. Satoshi bezpečnost Bitcoinu postavil na dvou pilířích. Na mincích, jenž se uvolňují v rámci monetární expanze a na vybraných transakčních poplatcích.
Je tento ekonomický model dlouhodobě udržitelný? Bude Bitcoin za dalších 10 či 20 let méně bezpečný? Nebo naopak více? My se v článku podíváme na to, jak funguje rozpočet na bezpečnost Bitcoinu a to na konsensuální úrovni. Pro plné pochopení je dobré znát základní principy ekonomického modelu veřejných sítí a mít jasno v tom, že bez ekonomického modelu by v podstatě neexistovala žádná decentralizovaná konsensuální síť.
Jak na bezpečnost
Nároky na bezpečnost a s tím spojené výdaje obecně rostou s finančním či sociálním významem chráněného. Čím více škody může případné prolomení bezpečnosti napáchat, tím větší výdaje by se měly na bezpečnost vynaložit. V případě Bitcoinu se dá říct, že současná adopce je stále relativně nízká a s ním také jeho ekonomický a sociální význam. Kdyby Bitcoin zítra zmizel ze světa, pár milionů lidí by přišlo o své bohatství, ale kola ekonomiky by se vesele točila dál. Politici by si možná na krátko s úsměvem oddechli. Většina lidí, kteří spekulativně drží bitcoiny, na něm není ekonomicky závislá a k životu stále používá fiat měny. Investoři by tak přišli sice o významnou, ale doufejme že zanedbatelnou část svého bohatství. Tedy pokud dodržují základní principy rozumného investování.
Problém je v tom, že od Bitcoinu se očekává rostoucí ekonomický a tím také sociální vliv. S rostoucí adopcí by tak měla přirozeně růst také bezpečnost. Nedává smysl, aby rostl význam Bitcoinu a současně klesal rozpočet na bezpečnost. Riziko ztráty bohatství bude mít o to těžší dopad, čím více lidí to potenciálně postihne a čím více lidí se bude spoléhat na Bitcoin na úkor současného finančního systému. Pokud má být Bitcoin úspěšný a z pohledu lidí důvěryhodný, měl by rozpočet na bezpečnost růst společně s jeho finančním a sociálním významem. Jinými slovy rozpočet na bezpečnost by měl škálovat s adopcí.
Bezpečnost není většinou něco, co můžete zajistit jednou a navždy to mít. Tím spíš ve světě internetu, kde proti sobě neustále bojují skupiny útočníků s odborníky na bezpečnost. Bitcoin není žádnou výjimkou. Bitcoin hradí své náklady na bezpečnost přímo s každým nově vytěženým blokem. Bitcoin je veřejná síť a jeho bezpečnost na konsensuální vrstvě není závislá na hrstce IT security expertů. Na této úrovni se bojuje skrze rozpočet na bezpečnost, respektive proti útokům se bojuje skrze vysoké náklady, které by musel útočník vynaložit. Zjednodušeně se dá říct, že čím více vynaložená částka na útok překročí rozpočet sítě, tím bude šance na úspěch vyšší.
Musíme si definovat nějaký časový horizont, ke kterému budeme rozpočet vytvářet. Útok může trvat řádově hodiny, nebo klidně dny. My budeme v textu uvažovat jednodenní útok, neboť takový útok by napáchal značnou škodu co se týče reputace. Náš hypotetický útok bude pravděpodobně úspěšný, pokud do něj bude investováno o něco více než je denní rozpočet. Ve výpočtu budeme pro zjednodušení brát do úvahy pouze cenu za vydanou energii. Pokud by tedy denní náklady sítě na bezpečnost byly 10,000,000 USD a útočník by vynaložil částku 12,000,000 USD, útok by se mohl vydařit.
Na tomto útoku je nepříjemné to, že celé roky se nemusí nic stát, až se to jednou stane a během dne se může vše obrátit vzhůru nohama. Z nejbezpečnější decentralizované sítě bude rázem projekt, který už se bezpečně jevit nebude. Motivace investovat do útoku poroste s významem projektu a počtem uživatelů. Pokud se z Bitcoinu stane institucionální projekt, mohou být motivovaní i někteří hackeři, kteří chtějí bankám z principu ubližovat a Bitcoin už nemusí vnímat jako lídra decentralizované revoluce. Je nutné si uvědomit, že tohle riziko je permanentně přítomné a nelze ho eliminovat. Proveditelnost útoku je designová vlastnost sítě.
V naší analýze zanedbáme cenu ASIC minerů, která by útok samozřejmě prodražila a do jisté míry zkomplikovala. Nebudeme ani uvažovat o možném chování ostatních poctivých těžařů při útoku, reakci investorů a krátkodobý vliv na cenu. V tomto článku se budeme věnovat pouze rozpočtu. Ostatní souvislosti a detaily si necháme na příště.
Efekt půlení, aneb přechod sítě z dotací na poplatky
Bitcoin má zastropovaný počet mincí na 21,000,000. Musí tedy existovat mechanismus, jakým se mince dostanou postupně do oběhu všechny. Mince se do oběhu dostávají postupně každých asi 10 minut skrze nově vytěžené bloky. Na začátku tvořila odměna v každém bloku 50 bitcoinů. Po určitém počtu vytěžených bloků, časově přibližně každé 4 roky, se odměna půlí.
To znamená že po prvních 4 letech existence Bitcoinu se odměna snížila na 25 bitcoinů, poté na 12,5 až k současném stavu, kdy je odměna 6,25 mince. Po příštím půlení bude odměna opět snížena znovu, a to na 3,125 mince. Křivka uvolňovaných mincí do oběhu tedy v čase klesá k nule.
Idea za tímto mechanismem je taková, že na začátku bude mít síť velmi málo uživatelů, kterých však bude v čase přibývat. Satoshi správně očekával, že na začátku se na transakcích příliš mincí nevybere. Bylo tedy moudré provoz sítě více dotovat skrze uvolňované mince. S adopcí roste počet transakcí a tím také množství prostředků vybraných na poplatcích. Zde se tedy naopak očekává, že křivka množství vybraných poplatků bude v čase růst. Obě křivky se tak jednou na časové ose potkají.
Kdy se tak stane? Bude to v době, kdy se na poplatcích vybere větší množství mincí než bude aktuální bloková odměna, kterou má síť v rozpočtu díky definované monetární expanzi. Síti se zatím daří dobře, neboť v rozpočtu je stále relativně hodně mincí, pokud se na to díváme v kontextu jejich aktuální ceny.
Dělení odměn může teoreticky mít fatální dopad na rozpočet na bezpečnost. Proč? Protože se snižováním počtu uvolňovaných mincí v rámci monetární expanze může adekvátně klesat také rozpočet na bezpečnost. Tento jev mohou v principu kompenzovat dvě věci. Vysoká či rostoucí cena mincí a množství vybraných poplatků.
Otázka tedy je, jestli růst ceny mincí bude tak vysoký, aby překonal efekt půlení. Dále, jestli síť dokáže na poplatcích vybrat tolik, aby to pokrylo rozpočet na bezpečnost. Je třeba si uvědomit, že jednou bude bezpečnost sítě stát s významné části hlavně na vybraných poplatcích.
Důležité je, aby nám zásadně neklesal rozpočet na bezpečnost. Kdyby měl Bitcoin pověst sítě, jehož bezpečnost každé čtyři roky klesá díky procesu půlení, nebyla by to pro lidi považující mince za uchovatele hodnoty příliš dobrá zpráva. Realita je, že bezpečnost sítě bude v čase stále méně jistá a předvídatelná. Bezpečnost Bitcoinu je v podstatě dynamická, neboť je přímo ovlivněná mechanismem půlení, silně závisí na tržní ceně bitcoinů a ochotě lidí platit vysoké poplatky za používání. Bezpečnost tak může na konsensuální úrovni klesat nebo růst a to klidně o desítky procent.
Security index
Security index by nám měl říct, jestli nám bezpečnost roste nebo klesá, a to v kontextu sociálního významu sítě. V praxi se totiž může stát, že i když bude tržní kapitalizace stále podobná, díky vlivu půlení odměn může rozpočet na bezpečnost klesat. Rozpočet na bezpečnost může klesat dokonce i v případě, že bude růst tržní kapitalizace sítě. Kompenzovat to mohou vybrané transakční poplatky.
Zkusíme vypočítat index rozpočtu na bezpečnost, index sociálního významu sítě, a tyto dva indexy mezi sebou porovnáme. Tím dostaneme security index.
Tržní kapitalizace Bitcoinu nám bude vyjadřovat sociální a ekonomický význam sítě. Budeme tedy tiše předpokládat, že s rostoucí kapitalizací Bitcoinu roste také jeho význam. Pomiňme fakt, že rostoucí kapitalizace nevyjadřuje adopci co do počtu jednotlivých držitelů mincí. Jakmile tedy poroste cena mincí, poroste také ekonomický a sociální význam. V ideálním případě bude rozpočet na bezpečnost stejný, nebo růst, s tím jak roste význam sítě.
Je nutné si uvědomit, že veřejné decentralizované sítě a jejich rozpočet na bezpečnost je něco, s čím nemáme předchozí zkušenost a existenci kryptoměn můžeme brát jako pěkný sociální a ekonomický pokus. Index ekonomického a sociálního významu bychom mohli spočítat více sofistikovaně, ale bylo by to relativně složité a popisné na tento druh článku.
V době psaní je vytěženo téměř 90% mincí, což je v řeči čísel skoro 19,000,000. Rostoucí počet mincí v oběhu nám také nafukuje tržní kapitalizaci. Kapitalizace by tedy rostla i v případě, že by byla cena mincí stabilní. My budeme v rámci zjednodušení počítat s tím, že mincí je v oběhu 20,000,000. Toto zjednodušení je přípustné, neboť kapitalizaci ovlivňuje primárně cenová volatilita mincí. Pád ceny mincí klidně o 80 % během medvědího trhu je očekávatelný.
Dále se dá jen stěží predikovat, jakou cenu budou mince mít v příštích 10 či 20 letech. Odborníci by se nejspíš neshodli ani na řádu. Kdo chce, může si zkusit vypracovat podobný model s reálným počet mincí v cirkulaci.
Index rozpočtu na bezpečnost budeme počítat následovně. Odrazíme se od ceny 50,000 USD za jeden bitcoin. To bude náš fixní bod ve vesmíru, od kterého se odpíchneme a budeme modelovat budoucí vývoj. Bitcoin síť za den vyprodukuje 144 bloků a v každém se nachází současná fixní odměna 6,25 bitcoinů. Denní rozpočet na bezpečnost vyjádřený ve fiat měně tedy tvoří součin všech mincí, které síť za den uvolní, a jejich aktuální tržní ceny.
Pro náš fixní bod bude výpočet vypadat takto 144 * 6,25 * 50,000 = 45,000,000 USD. Říká se, že při ceně bitcoinu zhruba kolem 50,000 USD je spotřeba energie při těžbě podobná výdajům na elektřinu jednoho většího státu. Předpokládejme tedy, že pro současnou míru adopce je to velmi pěkný rozpočet. Jestli je vysoký nebo nízký nechme nyní stranou.
Je třeba si uvědomit, že že na začátku byla úroveň bezpečí velmi nízká. Vše začalo na pár noteboocích, takže kdyby na začátku existoval něco jako ASIC miner, jeden jediný by poslal celou síť do kolen. Dá se říct, že byl nízký jak sociální význam, tak bezpečnost.
Abychom zjistili, jestli index rozpočtu na bezpečnost klesá nebo roste, vezmeme daný nový rozpočet a vydělíme ho částkou 45,000,000. Bude-li nový rozpočet vyšší, výsledek bude větší než 1. To nám bude indikovat zdravý růst. Například 90,000,000 / 45,000,000 = 2. Pokud bude naopak nový rozpočet nižší, vyjde nám číslo menší než 1, což nám bude indikovat pokles. Například 20,000,000 / 45,000,000 = 0,44.
Tržní kapitalizace, tedy náš index sociálního významu, by po našem zjednodušení byla částka 20,000,000 * 50,000 = 1,000,000,000,000 USD. To je opět náš pevný bod ve vesmíru a pro Bitcoin významný milník. Naprosto stejným způsobem budeme zjišťovat, jestli sociální význam sítě roste nebo klesá. Pokud bude tržní kapitalizace 10,000,000,000,000, vydělíme ji naší fixní částkou a vyjde nám 10,000,000,000,000 / 1,000,000,000,000 = 10. Vidíme tedy, že význam sítě se zvýšil 10 X.
Security index spočítáme tak, že vydělíme index rozpočtu na bezpečnost indexem sociálního významu. Pokud porostou oba indexy stejně, budeme na hodnotě 1. Pokud bude index sociálního významu vyšší než index rozpočtu, dostaneme záporné číslo, což nám bude indikovat snižující se security index. Pokud bude naopak index rozpočtu vyšší než index sociálního významu, security index nám poroste. To je žádoucí stav.
K tomu všemu musíme samozřejmě připočítat poplatky, které nám budou rozpočet na bezpečnost navyšovat. Zde bohužel narážíme na jejich vysokou volatilitu a těžkou predikovatelnost. V době psaní síť na poplatcích vybrala asi 0,2 bitcoinu na jeden blok, ale v době vysoké poptávky se odměny dostaly klidně přes jeden bitcoin. Je nutné říct, že výši poplatků určuje hlavně ochota lidí je platit. Cena jedné mince může být výrazně vyšší než hodnota všech vybraných poplatků.
My tedy raději odhadneme reálnou výši poplatků v rámci jednoho bloku, který může být transakcemi zcela zaplněný, z poloviny plný, atd. Budeme v textu uvažovat s průměrnou výši vybraných poplatků v daném čase. V rámci jednoho dne je nutné tuto částku vynásobit počtem bloků vyprodukovaných za den, tedy číslem 144. Více o poplatcích najdete v článku věnovaném právě toto problematice.
Klesající security index nemusí být nutně hned problém. Nikde totiž není napsáno, že pokud se tržní kapitalizace Bitcoinu, pro nás index sociálního významu, zvedne, že se musí proporciálně zvednout také rozpočet na bezpečnost. Je třeba říct, že v případě Bitcoinu vlastně nevíme, kde je spodní a horní hranice bezpečnosti. V době psaní těžbu bitcoinů konzumuje asi 100 TWh.
Nedá se třeba říct, že jakmile spotřeba energie klesne pod 50 TWh, Bitcoin není bezpečný. Nedá se ani říct, že jakmile překročí 500 TWh, bude super bezpečný a nezničitelný. S rostoucí konzumací energie roste odolnost vůči 51% útoku. Pokud bude mít síť dostatečný rozpočet na odměny pro těžaře, kteří musí hradit náklady za zkonzumovanou energii, bude síť bezpečná. Otázka zůstává, co to znamená mít “dostatečný rozpočet”.
Pro nás je důležité následující. Kdyby byla cena bitcoinu 200,000 USD, nutně neplatí, že rozpočet na bezpečnost musí být takový, který by pokryl energetickou potřebu 4 států. Klidně je možné, že současná energetická náročnost by byla pro bezpečnost dostatečná navždy. Nebo ne? V tuhle chvíli nikdo neví. Výsledky v tabulce ohledně security indexu tak berte jen jako určitou ilustraci vývoje. V tomto kontextu by se dalo říct, že důležitější je index rozpočtu na bezpečnost, neboť ten přímo ukazuje, kolik prostředků může síť na svoji obranu vynaložit.
V sobeckém zájmu sítě, potažmo uživatelů, samozřejmě je, aby se konzumovalo co největší množství energie. Čím více síť konzumuje, tím je útok reálnější. Zde bychom však narazili na strop fyzického světa.
Řeč čísel
Základní teorii známe. Nyní se můžeme pokusit vytvořit model, který nám prozradí za jakých okolností si Bitcoin udrží svoji bezpečnost přibližně na takové úrovni jako v současnosti. Pojďme se pro začátek podívat na denní rozpočet na bezpečnost, který bude mít Bitcoin k dispozici v následujících letech po procesu půlení pro různou tržní cenu bitcoinů. První sloupeček jsou roky, ve kterých k půlení dochází. Ve druhém sloupečku můžete pozorovat zmenšující se počet mincí na odměnu.
| Rok |
BTC odměna z rozpočtu |
$50,000 |
$100,000 |
$500,000 |
$1,000,000 |
$5,000,000 |
| 2020 |
6,25 |
45,000,000 |
90,000,000 |
450,000,000 |
900,000,000 |
4,500,000,000 |
| 2024 |
3,125 |
22,500,000 |
45,000,000 |
225,000,000 |
450,000,000 |
2,250,000,000 |
| 2028 |
1,56 |
11,232,000 |
22,464,000 |
112,320,000 |
224,640,000 |
1,123,200,000 |
| 2032 |
0,78 |
5,616,000 |
11,232,000 |
56,160,000 |
112,320,000 |
560,160,000 |
| 2036 |
0,39 |
2,808,000 |
5,616,000 |
28,080,000 |
56,160,000 |
280,800,000 |
| 2040 |
0,195 |
1,404,000 |
2,808,000 |
14,040,000 |
28,080,000 |
140,400,000 |
| 2044 |
0,09 |
648,000 |
1,296,000 |
6,480,000 |
12,960,000 |
64,800,000 |
| 2048 |
0,045 |
324,000 |
648,000 |
3,240,000 |
6,480,000 |
32,400,000 |
Z tabulky můžeme vyčíst, že pokud by se cena mincí v dalších letech držela na stejné cenové hladině, rozpočet by neustále klesal. Kdyby byla cena mincí v roce 2028 stále na 50,000 USD, rozpočet by spadl z 45,000,000 USD na asi 11,232,000 USD. Tedy přibližně na čtvrtinu.
Bitcoin si v roce 2024 udrží přibližně stejný rozpočet jako nyní, pokud bude cena mincí přes 100,000 USD. V roce 2032 bychom se měli přiblížit někam k hranici 500,000 USD, a po dalším půlení v roce 2036 na celý milion USD za minci. Všimněte si, že zde neřešíme security index, ale jen to, za jakých podmínek bude mít protokol stejný rozpočet na bezpečnost jako náš pevný bod ve vesmíru.
Pokud bude cena mincí v roce 2048 někde kolem 5,000,000 USD, bude se na bezpečnost vydávat stále velmi podobné množství prostředků. Ovšem pokud bude v tom stejném roce cena mincí 1,000,000 USD, na bezpečnost se vydá jen 6,480,000 USD, což je asi 7X méně než nyní.
Pojďme se podívat na vývoj indexu rozpočtu na bezpečnost. Čísla korelují s předchozí tabulkou. Připomeňme, že naším pevným bodem ve vesmíru je částka 45,000,000 USD (což je index 1).
| Rok |
BTC odměna z rozpočtu |
$50,000 |
$100,000 |
$500,000 |
$1,000,000 |
$5,000,000 |
| 2020 |
6,25 |
1 |
2 |
10 |
20 |
100 |
| 2024 |
3,125 |
0,5 |
1 |
5 |
10 |
50 |
| 2028 |
1,56 |
0.2496 |
0.4992 |
2.496 |
4.992 |
24.96 |
| 2032 |
0,78 |
0.1248 |
0.2496 |
1.248 |
2.496 |
12.448 |
| 2036 |
0,39 |
0.0624 |
0.1248 |
0.624 |
1,254 |
6.24 |
| 2040 |
0,195 |
0.0312 |
0.0624 |
0.312 |
0,624 |
3.12 |
| 2044 |
0,09 |
0.0144 |
0.0288 |
0.144 |
0,288 |
1.44 |
| 2048 |
0.0072 |
0.0072 |
0.0144 |
0.072 |
0,144 |
0.72 |
Jak nám do všeho zapadají transakční poplatky
Nově uvolněné mince tvoří první pilíř rozpočtu. Naštěstí tu máme ještě druhý pilíř, který může rozpočtu výrazně pomoct. Transakční poplatky. Pojďme se tedy podívat také na ně. Bitcoin síť může při plném vytížení za den zpracovat asi 600,000 transakcí. V medvědím trhu však lidé o Bitcoin ztrácí zájem a transakcí moc neprobíhá. I když bychom mohli uvažovat, že využívání sítě v čase poroste, nemusí tomu tak být ani za 10 či 20 let. Jak jsme řekli, cena mincí může růst bez toho, aniž by narůstal počet uživatelů, kteří potřebují posílat transakce. Transakce na první vrstvě mohou být drahé a lidé budou hledat alternativní řešení. Lidé mohu mince držet a využívat skrze třetí strany a on-chain transakcí může být málo.
Uvažovat tak budeme plné, poloviční a čtvrteční využití sítě, tedy 600,000, 300,000 a 150,000 odbavených transakcí za den. Hlavu nám může zamotat výše transakčních poplatků, neboť nevíme, kolik za ně budou lidé ochotni platit a jaký bude průměr. U Etherea jsme mohli pozorovat, že hranice 200 USD za transakci je pro síť konečná a lidé přestávají mít zájem síť jakkoliv používat.
V kontextu naší země si myslím, že více jak 1000 Kč (50 USD) za transakci lidé nebudou chtít běžně platit. Teda pokud už tato částka není mimo hru. 10,000 (500 USD) za transakci dle mého soudu mimo hru je a tohle nejspíš nikdy nebude průměrná cena za transakci. Pro instituce to může být v pohodě, pro běžné lidi mimo hru. Pojďme zjistit, kolik může Bitcoin přihodit do rozpočtu, pokud bude průměrný poplatek 1, 10, 50, 200, nebo 500 USD.
| Transakce ze den |
$1 |
$10 |
$50 |
$200 |
$500 |
| 150,000 |
150,000 |
1,500,000 |
7,500,000 |
30,000,000 |
75,000,000 |
| 300,000 |
300,000 |
3,000,000 |
15,000,000 |
60,000,000 |
150,000,000 |
| 600,000 |
600,000 |
6,000,000 |
30,000,000 |
120,000,000 |
300,000,000 |
Současný rozpočet na bezpečnost skrze monetární expanzi je v desítkách milionů. Co se transakčních poplatků týká, poplatek 1 USD pro síť nic neřeší a do rozpočtu moc peněz nepřinese. Na miliony USD bychom se dostali při ceně 2 USD při plném vytížení sítě. Zde však hraje roli touha svoji transakci prosadit dříve, takže při plném vytížení bloků poplatky rostou. Na milion USD se dostáváme také při ceně 10 USD a to i v době, kdy síť jede na půl plynu. Pokud však není síť vytížená, poplatky jdou dolů a platit 10 USD je zbytečné. Zvýšení škálovatelnosti by tak paradoxně tlačilo cenu poplatků dolů a kdyby se síť nevyužívala, vybralo by se méně.
Pokud by byla síť plně vytížená a průměrný poplatek byl 50 USD, na poplatcích by se vybralo podobné množství, které se blíží našemu pevnému bodu bezpečnosti. Síť by vybrala krásných 30,000,000 USD. To je velmi povzbudivé. Je otázka, jestli je tento scénář realistický. Pokud by byla síť zasekaná delší dobu, poplatky by narostly klidně na 100 USD a mnoho lidí by šlo jinam. Problém by se musel řešit jinak. Lidé nikdy neadoptují síť, která je permanentně pomalá a nevyzpytatelná. Dá se očekávat, že službu přenosu mincí by převzala jiná služba a po krátké době by vytížení sítě opět kleslo. S tím také množství vybraných poplatků.
Pro zjištění security indexu budeme potřebovat vypočítat index sociálního vlivu. Ten jak jsme řekli, roste s tržní kapitalizací Bitcoinu.
|
$50,000 |
$100,000 |
$500,000 |
$1,000,000 |
$5,000,000 |
| Kapitalizace |
1,000,000,000,000 |
2,000,000,000,000 |
10,000,000,000,000 |
20,000,000,000,000 |
10,000,000,000,000 |
| Index |
1 |
2 |
10 |
20 |
100 |
Doposud jsme se dívali na oba pilíře rozpočtu na bezpečnost odděleně. Nyní pojďme spojit oba pilíře dohromady a spočítejme index rozpočtu na bezpečnost. Kolik mincí bude mít k dispozici síť víme docela přesně. Kolik však vybere na poplatcích nevíme. Pojďme uvažovat, že se po každém půlení vybere o 1,000,000 USD víc. V roce 2024 by to bylo 2,000,000 USD. V roce 2028 už by to bylo 3,000,000 USD, a tak dále.
V roce 2048 by se tedy na poplatcích vybralo 8,000,000 USD, což je průměrně asi 13 USD za transakci (asi 250 Kč) při plném vytížení bloků. Pohybovat se budeme v rozmezí 0,16 - 13,3 USD za průměrný transakční poplatek. Je potřeba vzít do úvahy, že útočník bude svůj útok dělat v době, kdy bude v rozpočtu méně peněz a to bude v medvědím trhu.
Index rozpočtu na bezpečnost budeme zkoumat jen pro zajímavé částky 100,000, 500,000 a 1,000,000 USD za minci.
| Rok |
$100,000 + poplatky |
Index rozpočtu na bezpečnost |
$500,000 + poplatky |
Index rozpočtu na bezpečnost |
$1,000,000 + poplatky |
Index rozpočtu na bezpečnost |
| 2020 |
90,000,000 +
1,000,000 |
2,02 |
450,000,000 +
1,000,000 |
10 |
900,000,000 +
1,000,000 |
20 |
| 2024 |
45,000,000
+ 2,000,000 |
1,04 |
225,000,000
+ 2,000,000 |
5 |
450,000,000
+ 2,000,000 |
10 |
| 2028 |
22,464,000
+ 3,000,000 |
0.56 |
112,320,000
+ 3,000,000 |
2,55 |
224,640,000
+ 3,000,000 |
5,6 |
| 2032 |
11,232,000
+ 4,000,000 |
0.33 |
56,160,000
+ 4,000,000 |
1.33 |
112,320,000
+ 4,000,000 |
3,3 |
| 2036 |
5,616,000
+ 5,000,000 |
0.23 |
28,080,000
+ 5,000,000 |
0.73 |
56,160,000
+ 5,000,000 |
2,3 |
| 2040 |
2,808,000
+ 6,000,000 |
0.19 |
14,040,000
+ 6,000,000 |
0.44 |
28,080,000
+ 6,000,000 |
1,9 |
| 2044 |
1,296,000 + 7,000,000 |
0.18 |
6,480,000
+ 7,000,000 |
0.29 |
12,960,000
+ 7,000,000 |
1,8 |
| 2048 |
648,000
+ 8,000,000 |
0.19 |
3,240,000
+ 8,000,000 |
0.24 |
6,480,000
+ 8,000,000
|
1,9 |
Z této tabulky vyplývá, že pokud by cena bitcoinu dosáhla ceny 500,000 USD, bude index rozpočtu na bezpečnost klesat až v roce 2036. Při ceně za 1,000,000 USD za minci by rozpočet v rámci našich čísel neklesl. Pokud by se však cena motala kolem 100,000 USD, mohl by být problém s rozpočtem už v roce 2028. Při současné ceně mincí se dá konstatovat, že mince z monetární expanze tvoří hlavní složku obrany.
Síť by tak mohla mít větší problémy až po roce 2048. To je však tak vzdálená budoucnost, že nemá téměř cenu se analýzou zabývat. Pro běžné investory stačí výhled na 10 až 20 let dopředu. Za tu dobu se mohou realizovat nějaká technická vylepšení a také bude jasné, kam se cena mincí dostane.
Pojďme nyní vypočítat security index. První řádek reprezentuje index sociálního významu, jež reflektuje tržní kapitalizaci. V tabulce je uvedena cena jednoho bitcoinu, což je pro mnohé přehlednější. První sloupeček reprezentuje vybrané indexy rozpočtu na bezpečnost z předchozí tabulky (bereme do úvahy oba pilíře, v této tabulce jsme je sečetli dohromady).
|
$50,000 (index soc. významu 1) |
$100,000
(index soc. významu 2) |
$500,000
(index soc. významu 10) |
$1,000,000
(index soc. významu 20) |
$5,000,000
(index soc. významu 100) |
| $8,648,000 (index rozpočtu 0,19) |
0,19 |
0,095 |
0,019 |
0,0095 |
0,0019 |
| $15,232,000 (index rozpočtu 0,33) |
0,33 |
0,165 |
0,033 |
0.0165 |
0.0033 |
| $25,464,000 (index rozpočtu 0,56) |
0,56 |
0.28 |
0,056 |
0.028 |
0,0056 |
| $47,000,000 (index rozpočtu 1,04) |
1,04 |
0.52 |
0,1 |
0.052 |
0.0104 |
| $91,000,000 (index rozpočtu 2,02) |
2,02 |
1.01 |
0,2 |
0.101 |
0.0202 |
| $227,000,000 (index rozpočtu 5) |
5 |
2.5 |
0,5 |
0.25 |
0,05 |
| $451,000,000 (index rozpočtu 10) |
10 |
5 |
1 |
0,5 |
0,1 |
| $901,000,000 (index rozpočtu 20) |
20 |
10 |
2 |
1 |
0,2 |
Z tabulky můžeme vidět, že security index bude v čase pravděpodobně spíše klesat. Aby byl index přibližně stejný jako nyní, tedy někde na hodnotě 1, muselo by se při ceně 500,000 USD za minci vydat na bezpečnost asi 450,000,000 USD. To je asi 10X víc než nyní. Jak můžeme vidět hned v první tabulce, to by bylo možné pouze před dalším půlením, pokud by se cena dostala na 500,000 USD za minci.
Jak jsme si vysvětlili výše, klesající security index není nutně nic špatného a hodnota 0,1 je stále moc pěkný výsledek. Ten nám říká, že pokud by byla cena mincí 500,000 USD, tedy sociální a ekonomická hodnota projektu asi 10X vyšší, na rozpočet by se vydávalo asi 50,000,000 USD, tedy jen o něco málo víc než nyní.
Čekali byste růst, nebo byste byli se stagnací spokojení? Je cena za útok řekněme 60,000,000 USD nízká, pokud bude jedna mince za 500,000 USD? Vlastník 120 bitcoinů by teoreticky na útok měl dost finančních prostředků. Na tyhle otázky je přirozeně těžké odpovědět a je zjevné, že kdyby byl rozpočet také 10 vyšší, držitelé mincí by se cítili lépe.
Představa, že se na bezpečnost vydá 450,000,000 USD je pěkná, ale v kontextu spotřeby energie to znamená, že bude velká jako 10 průměrných evropských států. Tedy třeba jako podstatná část Evropy. A opět bychom se mohli dohadovat, jestli by to tak nemělo být, pokud bude Bitcoin páteří finančního světa. K tomuto tématu se ještě vrátíme v další části.
Co si z výsledků odnést
Dalších 10 let Bitcoin hravě ustojí. I kdyby byla cena v roce 2036 stále někde kolem 100,000 USD, rozpočet na bezpečnost klesne pouze 10X. To se může zdát málo, ale vyhoďte oknem 6,000,000 USD. Význam útoku a chuť ho spáchat poroste s ekonomickým a sociálním významem. Ten však nejspíš neporoste, pokud cena nepřekročí 100,000 USD za minci. Od Bitcoinu se v této fázi vývoje růst čeká. Pokud by k němu nedošlo, celý jeho půvab by zanikl.
Bitcoin už není hračka pro krypto-pankáče. Dnes už je to spíše institucionální investiční asset. Kdyby instituce mince hromadně prodaly a cena spadla někam třeba na 5000 USD, kam jsme se mimochodem v roce 2020 podívali, s rozpočtem na bezpečnost by to bylo hodně špatné. V roce 2036 by bylo v rozpočtu na obranu jen 280,000 USD. To by bylo asi 160 X míň než je náš fixní bod. Bitcoin dnes peníze institucí potřebuje, aby zůstal bezpečný. Pokud by bezpečnost klesla na tuto hranici, někdo by pravděpodobně útok spáchal možná i ze srandy.
Cena mincí a celková tržní kapitalizace Bitcoinu musí růst. Problémy s rozpočtem mohou nastat až někde po roce 2048 a dál, kdy bude vytěžena většina mincí a Bitcoin jich bude uvolňovat opravdu hodně málo. Slovy hodně málo myslíme méně než 1 minci denně. To znamená dvě věci. Cena jedné mince se bude muset vyšplhat k desítkám milionů, aby zůstal rozpočet dostatečný (pro náš fixní bod by to znamenalo 45,000,000 USD za jednu minci), nebo budou muset tíhu rozpočtu na svá bedra převzít plně transakční poplatky. Jenomže jak vybrat alespoň 45,000,000 USD na poplatcích v případě první vrstvy Bitcoinu?
Kdyby stále jedna transakce dolar, musela by síť zvládnout odbavit asi 500 transakcí za vteřinu. Jenomže kdyby stála transakce pouze 10 centů, šli bychom do řádů tisíců transakcí za vteřinu. Zde narazíme na několik technických problémů. Nicméně největší překážkou je čas bloku Bitcoinu. Ten je nastavený na 10 minut a většina finančních transakcí se musí odehrát v řádech vteřin, ne-li během jedné. Bitcoin nemá šanci na tomto poli uspět a tuhle roli převezmou jiné sítě. I kdyby se podařilo vyřešit ostatní zásadní problémy spojené s vyšší propustností sítě, čas bloku by byl zabijákem použitelnosti.
Aby to v případě Bitcoinu fungovalo, musel by vzniknout nějaký ekonomický mechanismus, který by Satoshis vybíral na jiné vrstvě a poté dotoval existenci první vrstvy. Jenže každá infrastruktura bude mít své náklady na provoz a nezapomínejme na to, že pokud má síť fungovat decentralizovaně, potřebujeme nějaké mince spojené s konsensem. Další úvahy na toto téma si nechme na jiný článek.
Dlouhodobá ekonomická udržitelnost protokolu, který operuje s fixním počtem mincí, se musí kromě přízně uživatelů opřít hlavně o vynikající škálovatelnost a případně další funkcionality na úrovni protokolu, které síti umožní vybrat dostatečné množství poplatků. Jiné cesty neexistují, nebo jsou na úrovni teorie až spekulace. Profitabilitu může zajistit pouze použitelnost a to na úrovni interakce mezi uživateli, kteří za ni budou síti platit. Pouze profit může z dlouhodobé perspektivy decentralizované síti zajistit existenci.
Bitcoin bude mít za pár desítek let existenční problémy, pokud zůstane takový jaký je a nedojde k zásadním změnám. Existence záleží v podstatě jen na tom, jak moc se nafoukne cena mincí. Čím vyšší bude cena, tím dále do budoucnosti se problém oddálí. Každopádně i Bitcoin jednou narazí na své cenové maximum a růst přestane.
V současném bull runu budeme rádi, pokud uvidíme 10X od posledního ATH z roku 2017 a podíváme se někam na 200,000 USD. Násobky zhodnocení budou v čase s rostoucí kapitalizací klesat, takže pokud v dalším bull runu uvidíme 5X, dostaneme se na 1,000,000 USD. To je však pravděpodobně příliš optimistický scénář. Na stole je také varianta, že se letos přes 100,000 USD nedostaneme. Nikdo neví, jestli třeba 200,000 USD není pro Bitcoin strop, na kterém se cena usadí na dlouhou dobu, nebo se k němu nebude neustále vracet po medvědím trhu. Predikovat cenu bitcoinů je velmi ošemetné a nemá smysl v tom dál pokračovat.
Je tak velká neznámá, jestli byl dobrý nápad propojit rozpočet na bezpečnost na přímé odměny v každém bloku. Jeví se mi to jako koncept s omezenou životností. Rozpočet jednou nevyhnutelně dojde a celá síť bude závislá primárně na přímém využívání.
Chceme více zelenou planetu, nebo nové digitální zlato?
Do debaty o rozpočtu na bezpečnost Bitcoinu se nám dostává další zajímavé dilema. Ekologický dopad těžby bitcoinu na naší planetu. Do hry tak vstupují ekologové, politici, investoři a různí vlivní lidé. Pokud by rostl ekonomický a sociální význam Bitcoinu, rostla by také cena. A pokud by rostla rychle, rostla by sice rozpočet na bezpečnost, ale s tím také množství spotřebované energie. Pokud by se cena mincí vyškrábala na 500,000 USD, bylo by letos v rozpočtu 10X více prostředků. Ekologové by nás okamžitě varovali, že těžba konzumuje to samé množství energie jako 10 států. Bitcoin tak nejspíš nikdy nebude obecně přijatelným řešením pro všechny lidi na planetě, kteří mají k přírodě blízko. Navíc je otázka, kde tak velké množství energie vzít.
Celý svět chce více využívat obnovitelné zdroje energie a snaží se o to už mnoho let. To je moc krásný cíl, ale má to háček. Panují obavy, že energie nebude v určitých lokalitách pro spotřebitele dostatek. Čína začala těžaře ze své země vyhánět a ti směřují třeba také právě do Evropy. Teď si představte, že by měla díky Bitcoinu Evropa na bedrech jakoby další stát, který by musela energeticky uživit. Tohle ani tak není o čisté a špinavé energii, ale o jejím dostatku.
Energie se v horizontu několika desetiletí bude v Evropě vyrábět z velké části z obnovitelných zdrojů. Německo má smělé vize a chce své jaderné elektrárny uzavřít do roku 2022. Dá se očekávat, že bude muset energii importovat z okolních států. ESG trend “společenské odpovědnosti” sílí. Velké banky nechtějí používat špinavou energii z uhlí. ČEZ ve své vizi 2030 také bere ESG do úvahy a chce se stát lídrem v adopci tohoto trendu.
Očekávám velký tlak na snižování spotřeby elektrické energie. Politici a regulátoři budou jednotlivá průmyslová odvětví bedlivě sledovat a dokážu si představit, že těžba bitcoinu většině z nich přijde zbytečná. Jaké se dá očekávat řešení? Zákazu Bitcoinu se asi bát nemusíme. Evropa v duchu svobody těžbu bitcoinu zdaní takovou částkou, že to bude pro byznys likvidační. Tím spíš, když se čas od času narazí na nelegální těžbu. Tyhle události těžbě dobré jméno rozhodně nedělají.
Jak se bude těžbě dařit jinde po světě? Třeba Írán musel na čas zakázat těžbu bitcoinů, aby se vyhnul hrozícímu blackoutu. Těžaři se musí v této zemi registrovat na úřadech, platit extra daň a ještě prodat vytěžené mince centrální bance. Bezpečnostní složky v Kyrgyzstánu zabavily 2000 těžebních zařízení. Těžba je v této zemi považovaná za ilegální. Těžební haly je snadné odhalit, neboť konzumují hodně energie a dělají docela rámus. Těžba má údajně "kolosální dopad" na místní elektrickou síť. S elektrickou energií jsme obecně na štíru a přechod na zelenou alternativu tomu moc nepomůže. Spíše naopak.
Nemyslím si, že těžba bitcoinů je něco, co budou vlády ve svých zemích vítat s otevřenou náručí. Hlasy ekoaktivistů celé situaci moc nepomohou. Bezpečnost Bitcoinu se bez energie neobejde a za těžebním hardwarem budou vždy konkrétní lidé, kteří podléhají zákonům té které země. Ve světě se určitě najdou státy, které budou mít dost energie pro těžbu a vadit jim nebude. Otázka je, jestli okolní státy nenajdou pro energetické přebytky jiné využití a jak se projeví politický tlak s trendem ESG.
O existenci Bitcoinu z pohledu rozpočtu na bezpečnost budou ve finále rozhodovat ti, kteří mají prst na tlačítku nákupu. Velcí investoři nebudou dělat finanční revoluci, pokud to nebude s požehnáním států a v souladu s ESG. Očekávám, že nějakých regulací a definování jasných pravidel se dočkáme i v rámci těžby. Vyhnání těžařů ze země je v podstatě nevyřčené poselství, že daná vláda nemá o Bitcoinu valné mínění a nevěří jeho budoucnosti. Vyhnat těžaře a vlastnit Bitcoiny by bylo poněkud pokrytecké. Nakonec to pravděpodobně skončí u toho, že se bude měřit význam Bitcoinu pro společnost. Význam Bitcoinu se budou vlády snažit spíše otupovat, neboť mají s penězi své plány.
Závěr
O rozpočtu na bezpečnost by se toho dalo ještě hodně napsat a k tématu se určitě ještě vrátíme. Občas se říká, že Bitcoin má to nejtěžší za sebou. S tím by se dalo souhlasit v kontextu všeobecného povědomí o něm. Co se týče dlouhodobé ekonomické udržitelnosti, má Bitcoin naopak vše zajímavé teprve před sebou. Buďme v tomto více realisté a nepodléhejme narativům, které mohou být falešné a mylné.
Zapomeňte na líbivá slova o antifragilitě a či nezničitelnosti Bitcoinu. Nechci malovat pověstného čerta na zeď, ale Bitcoin se s každým půlením odměn více přibližuje svému konci. Nebo minimálně roste riziko, že o svůj majetek přijdete, pokud se někomu podaří útok. Tím vás rozhodně nechci strašit. Pokud se cena bitcoinu nafoukne na miliony dolarů, bude na dlouhou dobu nebezpečí zažehnáno. Pokud ne, vše zůstává otevřené.
Držení mincí v peněžence není ekonomická aktivita, která by síti pomohla naplnit rozpočet. V tuto chvíli to nevadí, neboť nových mincí je stále dost a cena bitcoinů je vysoká. Držení mincí se dá do jisté míry vnímat jako akt zvyšující poptávku, ale tohle někdy v budoucnosti přestane fungovat. Bitcoin buď bude vybírat desítky milionů dolarů na poplatcích, nebo se bude jeho bezpečnost výrazně snižovat. Je dobré s tím počítat, pokud je váš investiční horizont v řádech desetiletí. Bitcoin není jako zlato zakopané v zemi, které byste tam našli ve stejné formě i za 50 let. Zlato nepotřebuje rozpočet na bezpečnost. Bitcoin ano a my nevíme, kdy se rozpočet vyčerpá.
Pamatujte si jednu věc. Neusněte na vavřínech a jakmile přestane násobně růst cena v bull runech, zpozorněte. Riziko ztráty bohatství postupně poroste. Osobně považuji za rozumné mít v rozpočtu řádově spíše desítky milionů dolarů. Nechtěl bych držet bitcoiny, pokud by šel rozpočet někam pod 5 milionů dolarů. Nicméně hranici bezpečí si najděte sami. Cesty které mohou Bitcoinu pomoc přežít dalších několik dekád alespoň teoreticky existují a my si o nich povíme někdy příště.
[twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"]
.
[easy-social-share buttons="facebook,twitter,linkedin" counters=1 counter_pos="inside" hide_names="no" template="tiny-retina"]
