bitcoin poplatky

Vysoké poplatky u Bitcoinu a Etherea – musí to tak být?

Jak zkrotit vysoké poplatky

Cena transakčních poplatků se během býčího trhu dramaticky zvýšila u obou největších projektů Bitcoinu a Etherea. Jako uživatel musíte před odesláním transakce zvážit, jak vysoký poplatek nastavíte. Když nastavíte nadprůměrný, transakce se odbaví rychleji a naopak. V tomto článku prozkoumáme svět transakčních poplatků ze všech možných úhlů pohledu. 

Transakční aukční systém

Decentralizované sítě používající PoW konsensus fungují v principu tak, že jsou za určitý čas (block time) schopné přidat jeden blok s určitou velikostí (block size). Daný uzel si vybírá transakce, které vloží do bloku, ale je limitován maximální velikostí bloku. V praxi dochází k situaci, kdy je k dispozici více transakcí na zařazení do bloku, než kolik se jich aktuálně do bloku vejde. Transakce tak zůstávají dočasně zaparkované v naději, že se dostanou do nějakého příštího bloku. 

Uzel pool operátora má volnou ruku v tom, jaké transakce do bloku vloží a jeho volba je motivována především ekonomicky. Transakční poplatky jdou do kapsy pool operátora, který je následně přerozděluje minerům společně s odměnou za blok. Pool operátor je ekonomicky motivovaný zvolit transakce s nejvyššími poplatky. Zvyšuje tak profit svůj i minerů. Kdyby si operátor nevybíral transakce s nejvyššími poplatky, mohli by mineři pool opustit, neboť i jim jde o profit. 

Transakční aukční systém je ekonomicky výhodný pro těžaře a potažmo pro síť z pohledu odolnosti proti 51% útoku. Systém je však poněkud nešťastný pro uživatele. Ti si musí výši aktuálního poplatku dopředu zjistit, či alespoň ověřit, že to co jim navrhuje peněženka dává smysl v kontextu jejich požadavku na rychlost odbavení. Uživatelé hradí transakční poplatky ze své kapsy, což může s rostoucí výší budit kontroverze.

Uživatelé jsou nuceni k tomu, aby se navzájem přebíjeli, co se výše transakčních poplatků týká. Pokud chcete, aby se vaše transakce dostala do dalšího bloku, musíte nastavit vysoký poplatek. Síť poptávku po odeslání transakce nemusí stíhat a více uživatelů se může v jeden čas navzájem přebíjet. Výše poplatků se tak může měnit poměrně rychle a to doslova každou hodinu. Co je horší, váš vysoký poplatek není zárukou, že vás někdo nepřebije.

Praktické návody a tipy, jak neplatit zbytečně moc, najdete v tomto starším článku.

Kdo potřebuje transakční poplatky

Ve světě veřejných sítí není nic zadarmo. Za služby se musí platit. Ekonomicky to funguje tak, že těžaři hradí náklady za elektřinu, hardware a svůj čas. Očekávají, že budou sítí a uživateli odměněni skrze mince. Získané mince se použijí na uhrazení veškerých nákladů a těžaři očekávají, že jim zůstane nějaký profit. Zjednodušeně se dá říct, že z dlouhodobé perspektivy výše poskytnutých odměn ovlivňuje bezpečnost sítě. 

V případě Bitcoinu síť platí těžaře skrze monetární expanzi, tedy přes zmenšující se zásobu mincí, které se postupně uvolňují v rámci nově vytěžených bloků. Odměna je fixní a zmenšuje se každé 4 roky přes proces zvaný půlení – halving. Uživatelé platí těžařům skrze transakční poplatky a celková výše je dynamická. Mění se podle toho, kolik jsou lidé ochotni, či chcete-li nuceni, za transakce v danou chvíli zaplatit. 

Břemeno hrazení nákladů těžařům postupně přechází od sítě na uživatele. Tím, jak se bude postupně snižovat výše odměn ze strany sítě, budou uživatelé nuceni vynaložit podobné množství skrze transakční poplatky. Alespoň má-li síť zůstat stejně bezpečná. Do hry nám však vstupuje další proměnná a to je tržní cena bitcoinů. Ta je volatilní a dá se říct, že pokud bude velmi vysoká, ať už si pod tím představíte co chcete, bude vysoké také zabezpečení sítě. Za dražší mince se dá pořídit více elektrické energie. Zhruba se dá říct, že efekt půlení může zachránit rostoucí cena mincí, pokud adekvátně naroste a cenu si udrží. Pokud by cena rostla třeba 3x každé 4 roky, z pohledu rozpočtu na bezpečnost nebude vadit, že dochází k půlení. 

Rozpočet sítě na jeden den provozu se dá spočítat takto:

Rozpočet = (fixní odměna za blok + poplatky) * 144

Magické číslo 144 nám reprezentuje jeden den, kdy se za 24 hodin v průměru vytěží 6 bloků. V době psaní jsem se podíval do posledního bloku a zjistil, že je v něm 1592 transakcí a uživatelé na poplatcích zaplatili 0,9 BTC. Odměna za blok je 6,25 BTC. Cena BTC je v době psaní lehce pod $55,000. Mohu tedy udělat hrubý odhad a spočítat, že síť má na odměny denně přibližně 1029 BTC mincí, což je $56,600,000 (asi 1,3 miliardy v Kč).

Jednoduchou matematikou můžete lehce zjistit, kolik lidé v průměru zaplatili za transakci. Dohromady je to $49,500, což při počtu 1592 transakcí dělá asi $31 (620 Kč).

Příští půlení nastane v roce 2024 a odměna sítě se sníží na 3,125 BTC mince na blok. Předpokládejme, že poplatky zůstanou stejné a cena BTC mincí naroste 2x na $110,000. Síť bude mít k dispozici asi 576 BTC mincí (tedy asi polovinu v porovnání s předešlým výpočtem). Denní rozpočet na bezpečnost sítě bude dokonce o něco vyšší, a to $63,700,000.

V druhém výpočtu jsme zachovali celkovou výši vybraných transakčních poplatků, tedy 0,9 BTC. Rozpočet na bezpečnost se nám přesto zvednul. Na druhou stranu, kdyby cena BTC mincí klesla v nějakém dlouhém medvědím trhu, bezpečnost sítě bude rázem závislá hlavně na poplatcích. Čím více půlení budeme mít za sebou, tím více zásadní roli mohou poplatky hrát. 

Pokud by byla cena po dalším půlení stále $55,000, síť by dala na odměny denně $24,750,000. Aby byla síť stejně bezpečná jako nyní kdy je na rozpočet $56,600,000 (včetně poplatků), museli by lidé na poplatcích uhradit denně $31,850,000. Pokud opět vezmeme do úvahy číslo 1592 jako průměrný počet transakcí, vyjde nám transakční poplatek přibližně na $140 (2800 Kč za transakci). 

Mohly by být transakční poplatky nižší, kdyby vysoká cena BTC mincí zajistila dostatečnou bezpečnost, tedy alespoň stejnou jaká je nyní? Jak moc je bezpečnost sítě závislá na poplatcích? Kdyby cena narostla 4x, mohly by transakční poplatky klesnout adekvátně níž?

Výše transakčních poplatků není přímo závislá na ceně BTC mincí. I když by se dal rozpočet na bezpečnost považovat za dostatečný, ačkoliv žádná horní hranice neexistuje, výše poplatků to neovlivní. Jejich cenu zásadně ovlivňuje především poptávka a transakční aukční systém. I kdyby byla cena BTC mincí extrémně vysoká, lidé budou stále nuceni navzájem se přebíjet skrze výši poplatků, aby se jejich transakce dostala do bloku.

Mezi cenou BTC mincí a výší poplatků existuje vazba nepřímá, týkající se celkového rozpočtu na bezpečnost. Z pohledu sítě, potažmo z pohledu uživatelů, je zájem na tom, aby byla bezpečnost co nejvyšší. Viděno touto optikou by platilo, že čím vyšší poplatky budou, tím lépe. Toto je důležité zejména tehdy, když je cena BTC mincí nízká a klesá tak také celková bezpečnost sítě. Ani výše poplatků nemá žádnou horní hranici, nicméně to budou právě uživatelé, kteří tuto pomyslnou hranici nastaví.

Pokud by byl z pohledu pool operátorů rozpočet na bezpečnost nízký a s tím také poptávka po posílání transakcí, mohou se operátoři mezi sebou domluvit, že transakce s nízkým poplatkem nezařadí do bloku. To by uživatele donutilo poplatky zvýšit na požadovanou úroveň. Tohle řešení by bylo hodně nešťastné z pohledu decentralizace a volného trhu. Dalo by se to považovat za umělou regulaci. 

Ethereum nám ukázalo, že hranice kolem $200 (4000 Kč) je pro lidi neakceptovatelná a síť se stává nepoužitelnou. Pojďme uvažovat, že v Bitcoin bloku by běžně bylo 2500 transakcí a lidé by byli ochotni platit stejně vysoké poplatky. Denní rozpočet na bezpečnost plynoucí pouze z transakčních poplatků by byl $72,000,000. V kontextu předchozích výsledků se dostáváme na solidní číslo. Můžeme konstatovat, že jen díky vysokým poplatkům může být síť i bez odměny od sítě více bezpečná, než je nyní. 

Bohužel, bitcoin se na poplatky ve výši $200 dostane ne nutně kvůli tomu, že by to síť v danou chvíli potřebovala na zajištění bezpečnosti, ale jen kvůli aukčnímu systému. S vyšší adopcí sítě bude růst poptávka po zařazení transakce do bloku. Na stole je otázka, jak vysoké poplatky budou lidé ochotni platit a v jakém bodě budou vysoké poplatky přímo bránit vyšší adopci sítě. 

Ekologická stopa

Představují poplatky v řádu desítek dolarů zbytečné přeplácení těžařů? Jak jsme si řekli, bezpečnost nemá hranice. My ji v tomto textu hledat nebudeme a spokojíme se s tvrzením, že čím více, tím lépe. V tomto kontextu je nutné zmínit, že rozpočet na bezpečnost přímo působí na množství spotřebované elektrické energie. Jak jsme si vysvětlili výše, do rozpočtu přispívá síť a také uživatelé. To znamená, že pokud platíte vysoké poplatky, v podstatě dáváte těžařům peníze na energii. Poplatky ve výši $100 jsou zhruba měsíční náklady na elektřinu pro jednu domácnost žijící v rodinném domě.

Pokud byste poslali jednu transakci denně a byli ochotni dát takto vysoký poplatek, tak by to bylo podobné množství, jako náklady na elektřinu všech rodin žijících v paneláku. Pevně doufám, že by vás takhle vysoké poplatky finančně zruinovaly. Při tak vysokých poplatcích budete rádi, že jednou za měsíc použijete transakci pro manipulaci s Lightning Network kanálem. Naneštěstí, Bitcoin a Ethereum jsou globální sítě, takže efekt davu způsobí, že se na tato čísla dostaneme i v případě, že pošlete jednu transakci za měsíc.

bitcoin spotřeba elektřiny

Ekologická stopa je široké téma nad rámec tohoto textu, takže to uvádím jen pro doplnění kontextu. Nám stačí vědět, že s rostoucím rozpočtem na bezpečnost roste (téměř) přímo úměrně také množství spotřebované energie. Pokud by při aktuální ceně mincí stoupla cena 10x, zvýší se úměrně také spotřeba energie. Jestliže se uvádí, že v době psaní je spotřeba stejná jakou má stát Argentina, dostaneme se na 10 států Argentina. Argentina má 45 milionů obyvatel. Zkuste si sami spočítat, kolik by to bylo procent z celkové populace planety.

Exkluzivita není ve světě internetu výhoda

Transakční aukční systém má velkou nevýhodu v tom, že s rostoucí poptávkou uživatelů rostou poplatky. Lehce se vám stane to, že i když nastavíte relativně vysoký poplatek, ostatní uživatelé vás mohou v pomyslné transakční frontě předběhnout. Vaše transakce může zůstat trčet zaparkovaná klidně dny. Tato uživatelská nepřívětivost a potřeba přehnaně platit za transakce může mnoho uživatelů odradit. A nejen to, mnoho uživatelů nebude ani ekonomicky schopna takovou síť používat.

Průměrný měsíční příjem lidí v mnoha zemích naší planety je tak nízký, že si za měsíc na transakci ani nevydělají, nebo by to tvořilo nezanedbatelnou položku v jejich výdajích. V zemích jako Afghánistán, Súdán, Etiopie a Kongo si lidé průměrně nevydělají ani $100 za měsíc. $200 za transakci by tvořilo více jak polovinu měsíčních příjmů pro lidi ze zemí jako Indie či Ukrajina. I pro průměrného Rusa by to byla pětina měsíčního příjmu. V Česku se průměrná mzda blíží ke 40,000 Kč. Poplatek za 4000 Kč by byl 10 % vaší měsíční mzdy. Pokud byste poslali 10 transakcí měsíčně, nezbylo by vám ani na rohlík. Pokud berete minimální mzdu, tvořila by jedna Bitcoin transakce asi čtvrtinu vašich příjmů. 

Mohli byste namítnout, že $200 za transakci je ještě daleko. Podívejme se do historie. Bitcoin se v poplatcích dostal zatím nejvýš na hranici $55 v býčím trhu v roce 2017. Je tedy reálné, že na vrcholu současného býčího trhu můžeme atakovat hranici $100. Na $200 můžeme být po dalším půlení. V případě Etherea se poplatky za GAS dostaly na maximum $700 (14,000 Kč) a v roce 2021 kolísají mezi $50-$200 ($1000 – $4000 Kč). Jak jsem popsal výše, poplatky se neodvíjejí od potřeby sítě, ale hlavně od poptávky síť používat. S adopcí přirozeně roste poptávka po posílání transakcí, takže jestli nastane na konci býčího trhu FOMO, můžeme se dostat na $200 klidně i koncem roku 2021. 

Takto vysoké poplatky si mohou dovolit uhradit pouze lidé ze západních zemí. Největší sítě se tak stávají exkluzivní. Lidé z rozvojových zemí nemusí být za pár let ekonomicky schopní PoW sítě používat. To je pravý opak chtěného, neboť sítě jsou globální a jeden z cílů kryptoměn byl, že nás mají zbavit bank, a to včetně vysokých poplatků, které po nás nenasytné banky vyžadovaly. Bankovní poplatky klesají, ale ty bitcoinové rostou. Jedno je jisté, jestli poplatky na první vrstvě nebudou v řádech jednotek dolarů, Bitcoin nikdy nebude něco jako globální peníze. Pro Ethereum platí v podstatě to samé. 

Inovace jsou nevyhnutelné

Bitcoin nutně potřebuje inovace. Jedna z cest je agregace transakcí. Tím se dá docílit toho, že se vybere stejné množství prostředků do rozpočtu na bezpečnost, ale pro jednotlivce budou poplatky nižší. V jednom bloku se dá na poplatcích vydělat $500,000 tak, že 2500 lidí zaplatí poplatek $200, nebo 100,000 lidí zaplatí $5. Druhá varianta je samozřejmě uživatelsky mnohem přívětivější. 

Když se nad tím zamyslíte, tak tohle je jediná cesta, jak lidi dostat na další sítě označované jako druhé vrstvy. Například Lightning Network (LN). Opět nám pomůže matematika. Pokud vezmeme 2000 transakcí v bloku, které by se použily výhradně na otevření či zavření LN kanálu, tak denně si otevře kanál pouze 144,000 lidí. Stejný počet počítejme na uzavření kanálu. Za celý rok bychom se takto dostali na zhruba 50,000,000 otevření. Dá se říct, že pokud by každému stačilo otevřít jeden kanál za rok, pohybujeme se v řádech desítek milionů lidí, kteří se mohou dostat na LN. Asi si lehce spočítáte, že dostat miliardu lidí na LN by nám vzalo klidně několik desetiletí.

Troufám si tvrdit, že to je z pohledu adopce příliš dlouhá doba. Lidé by pravděpodobně začali využívat jiné, více centralizované řešení. Nákup bitcoinů by mohl být spojený s možností mince utrácet. Třeba přes PayPal. Firma by bitcoiny pouze držela pro své uživatele a v rámci vašeho nákupu by neproběhla žádná on-chain transakce. Vy byste přes bitcoiny platili přibližně jako dnes, pokud používáte “crypto” platební kartu. Asi nemusím zmiňovat, že tohle je noční můra všech fanoušků kryptoměn. A hlavně, pro rozpočet na bezpečnost je tohle katastrofa. Lidé by mince používali bez nutnosti Bitcoin síť zabezpečovat. 

Dalším vedlejším efektem je, že při používání bitcoin mincí jako platidla by nebylo možné lehce ověřit, že se nám počet mincí  uměle nenafukuje. Třetí strany jako PayPal nikdy nebudou tak transparentní jako blockchain. Bitcoin prostě nemohou pro lidi začít spravovat instituce. To se ale stane, pokud budou transakce přehnaně drahé.

V tuto chvíli asi neexistuje jiné technické řešení, než umožnit vložení více transakcí do bloku. Pokud vás napadá varianta se zvětšením velikosti bloku či snížením času bloku, tak na ni rychle zapomeňte. Tyhle věci by propustnost sítě zvýšily, ale obávám se, že je to v komunitě neprůchozí řešení. Výrazné zlepšení by to stejně nepřineslo a navíc v cestě stojí určitá technická omezení. 

Z pohledu vysokých poplatků je pro uživatele řešením Lightning Network. Z pohledu rozpočtu na bezpečnost představuje jakákoliv jiná síť tohoto typu hrozbu v podobě odlivu transakcí, a tím pádem poplatků, jinam. Pokud si BTC hodnotu převedete do sítě Etherea, tak v podstatě nikdy nemusíte jít zpět na první vrstvu Bitcoinu. Tím se v podstatě navždy vyhnete potřebě platit vysoké poplatky, což ale paradoxně ohrozí existenci toho, co používáte v rámci jiné sítě. Přenášení bitcoin hodnotu do jiných sítí se do budoucna nevyhneme a vysoké poplatky mohou lidi do jiných sítí v podstatě nahnat.

Inovace paradoxně nemusí hrát Bitcoinu příliš do karet. Lidé se budou chovat sobecky. Nebudou zbytečně platit drahé transakce, pokud si budou myslet, že to bude dělat někdo jiný. Jenže podobně se mohou chovat všichni. Lidé mohou využívat bitcoiny k uchování hodnoty, ale v praxi jen málokdo bude ochotný nadměrně platit za bezpečnost první vrstvy. Toto chování je ekonomický jev známý jako tragédie občiny. Jev označuje situaci, kdy je určitý omezený zdroj sdílen několika jednotlivci. Ti se při jeho využívání snaží maximalizovat svůj osobní užitek. Tato snaha ovšem v konečném důsledku může vést k nenávratnému vyčerpání daného zdroje. 

Prosazování změn

Díky Ethereum můžeme v přímém přenosu sledovat, jak se problémy s vysokými poplatky řeší, a to díky návrhu EIP-1559. Zjednodušeně řečeno, cílem vylepšení je stabilizovat ceny poplatků. Poplatky se rozdělí na dvě části – a to základní, která bude povinná, a dobrovolnou, což představuje jakési dýško pro těžaře. Základní část poplatku bude upravovat algoritmus na základě aktuální propustnosti. Tato část se bude pálit, což bude mít vliv na monetární politiku projektu. Vedle toho může uživatel přidat dýško, čímž může těžaře ekonomicky motivovat k rychlejšímu vytěžení transakce. 

 burza binance

EIP-1559 nepovažuji za šťastné řešení a nemyslím si, že to problémy Etherea vyřeší. Ucpané síti nepomůže úprava výše poplatků. Možnost přidat k poplatku dýško není nic jiného, než starý známý aukční systém. Uživatelé budou nadále schopni navzájem se přebíjet přes dýška. 

Podívejme se na tento problém z pohledu možnosti prosazovat změny v PoW síti. Téměř v každém ekosystému je více skupin, jejichž zájmy se mohou rozcházet. V PoW sítích můžeme skupiny rozdělit na tým, pool operátory, těžaře, uživatele a případné útočníky. My se pro jednoduchost nebudeme v textu zabývat všemi spletitými vztahy mezi všemi skupinami. Pro náš kontext si vystačíme s těmito vztahy. Poplatky trápí uživatele, neboť ti chtějí síť využívat, ale nechtějí za to přehnaně platit.

Uživatelé mají v podstatě jen dvě možnosti. Síť opustit, nebo vytvořit tlak na tým, aby problém řešil. Těžařům vysoké poplatky vyhovují, neboť mají vyšší profit. Ekonomické zájmy uživatelů a těžařů se rozcházejí. Problém v tomto případě může vyřešit pouze tým, který kope za uživatele, ale i za síť. Tým musí brát na zřetel síť i uživatele a najít vhodný kompromis. I v rámci týmu může dojít k rozporům ohledně toho, jestli preferovat vyšší bezpečnost, nebo nižší poplatky. Předpokládejme, že tým v našem příkladě více preferuje zájmy uživatelů.

Můžeme tedy říct, že proti sobě stojí těžaři proti týmu, kteří mají v zádech uživatele. Narozdíl od Bitcoinu, kde jsou těžaři nejsilnější skupina, u Etherea hraje prim tým, a dá se říct, že je silnější než těžaři. Nicméně tým nedokáže změnu prosadit bez spolupráce s lidmi, kteří provozují uzly a těžaři, kteří disponují hash-ratem. Skupiny se tedy musí mezi sebou nějak domluvit. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozí rozdělení sítě na dvě. 

Navrhovaná změna jde proti ekonomickým zájmům těžařů, které až tak netrápí, že si uživatelé stěžují na vysoké poplatky. Dokud je platí, je vše v pořádku. V praxi tak opět vidíme jeden z projevů jevu tragédie občiny, kdy individuální zájmy jednotlivců převládají nad společným zájmem celé skupiny. Různé zájmové skupiny spolu mohou dobře vycházet jen tehdy, pokud se podaří sladit jejich zájmy a dobře nastavit pravidla hry. Pokud se to nepodaří, ekosystém může zaniknout. Těžaři budou vždy v první řadě upřednostňovat své ekonomické zájmy. Nářky uživatelů jsou až na druhém místě. Obecně se dá říct, že pokud navrhovaná změna v PoW síti vylepšuje podmínky pouze pro uživatele a jde na úkor těžařů, těžaři nejsou motivováni k tomu, aby se změnou souhlasili. Díky tomu tak může být velmi složité síť změnit či aktualizovat. 

Začíná se ukazovat, že ekosystém decentralizovaných sítí je složité udržovat, pokud jsou skupiny ovládány pouze ekonomickými zájmy, nebo pokud zásadní podíl moci drží pouze jedna zájmová skupina. Nebavíme se o síťovém konsensu, který probíhá plně v digitálním světě. Bavíme se o tom, že digitální svět je skrze odměny propojený s pool operátory a těžaři, kteří žijí ve světě fyzickém. Tým a uživatelé také žijí ve světě fyzickém a mají určité zájmy či požadavky.

Vybírání poplatků je přesun prostředků od uživatelů do rukou těžařů. Uživatelé to však takto nemusí vnímat. Platí si za služby a chtějí, aby se vylepšovaly. To se samozřejmě týká i výše poplatků. Aktuální rozložení moci je zhruba takové, že těžaři jsou mocipáni, kteří neváhají vzít si celou síť jako své rukojmí pro vyjednávání s týmem. Těžaři jsou byznysmeni. Jsou to jen nájemní žoldáci, kteří těží pro peníze a kdyby se vyplatilo těžit něco jiného, tak klidně odejdou. Jejich zájmy jsou silně jednostranné a z mého pohledu tam chybí adekvátní protiváha. Tu tvoří uživatelé, kteří se mohou rozhodnout síť jednou provždy opustit. Těžaři proto nemohou jít do extrému a nechat si zničit vlastní byznys. Síť bez uživatelů také brzy zanikne. Hledání kompromisu bude tvořit rozbroje. 

Ethereum je platforma, takže vysoké poplatky jsou více bolestné než u Bitcoinu. Ethereum chtějí uživatelé používat denně. U Bitcoinu uživatelům stačí udělat jednu transakci měsíčně směrem z burzy do své peněženky. Pravidelné nákupy mají smysl jen tehdy, pokud poplatek netvoří polovinu toho co kupujete. Je pravděpodobné, že se podobného problému s vysokými poplatky dočkáme u Bitcoinu. V Bitcoin ekosystému se o větších změnách hlasuje skrze hash-rate, kdy 95 % sítě musí s návrhem souhlasit skrze speciální mechanismus signalizace. Změna poplatků by rozhodně byla větší změna.

Historicky není hlasování přes hash-rate nejlepší možné řešení a dodnes se k tomuto mechanismu objevují kritické hlasy. Historie nám ukázala, proč tomu tak je. Když se hlasovalo o SegWitu, panovala v komunitě shoda a nezdálo se, že s prosazením bude problém. Část těžařů se však v ústraní dohodla, že změnu nepodpoří, a držela tak celou síť v šachu. SegWit se nakonec v původním podobně do sítě dostal. Bohužel tomu předcházelo hodně dramatických zvratů. Třeba pokus o změnu pravidel v klientovi, který by akceptoval pouze ty bloky, které podporují změnu. Sledovali jsme boj o moc ve své plné ohavnosti.

Vznik projektu Bitcoin Cash je v podstatě také výsledkem neschopnosti domluvit se. Bitcoin by měl problém, pokud by přibližně polovina lidí preferovala tradiční verzi sítě s vysokými poplatky a druhá verzi s poplatky nízkými (třeba Bitcoin User Friendly). Rozdělila by se komunita, vývojáři a možná i preference investorů. Těžko předjímat jak. 

Ethereum je ve fázi vývoje a změny jsou od začátku důležitou součástí projektu. V případě Bitcoinu se prosazuje konzervativní přístup ke změnám. Asi i proto, že snahy o změny přinášejí nepříjemné kontroverze. Z mého pohledu si interakce mezi zájmovými skupinami a technologické inovace vyžádají zásadnější změny v protokolech Bitcoinu i Etherea. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím jednotlivé projekty vypořádají. 

Jaký bude rozpočet na bezpečnost v příštích letech?

Pojďme nyní nahlédnout do budoucnosti a podívat se na to, jak vysoký bude denní rozpočet na bezpečnost po dalších šesti půleních. Budeme to zjišťovat pro cenu za BTC mince v hodnotě $20,000, $100,000 a $1,000,000. Zanedbejte prozatím výši poplatků, která se odhaduje hůře. 

Rok BTC odměna $20,000 $100,000 $1,000,000
2024 3,125 9,000,000 45,000,000 450,000,000
2028 1,56 4,492,800 22,464,000 224,640,000
2032 0,78 2,246,400 11,232,000 112,320,000
2036 0,39 1,123,200 5,616,000 56,160,000
2040 0,195 561,600 2,808,000 28,080,000
2044 0,09 259,200 1,296,000 12,960,000

 

Stejný výpočet pro současný stav vychází na přibližně $50,000,000. Pokud se od toho odpíchneme, tak vidíme, že už po příštím půlení bude rozpočet na bezpečnost nižší i u ceny za $100,000 za jednu BTC minci. V roce 2044 už by byla bezpečnost téměř 50x nižší. Dokonce kdyby byla cena jedné mince $1,000,000, tak bude bezpečnost přibližně 5x nižší než nyní. 

Podívejme se na to, kolik prostředků může síť vybrat na transakcích za jeden den, při dané průměrné ceně. Počítejme s počtem 2000 transakcí na blok, kterých je 144 za den. 

$1 $10 $50 $200 $1000
2000 288,000 2,880,000 14,400,000 57,600,000 288,000,000

Kdyby byli uživatelé ochotni platit $1000 za transakci, byla by síť přibližně 6x bezpečnější než nyní. Jenomže tohle je z mého pohledu z říše sci-fi. Tohle nikdo běžně platit nebude. Ani instituce. Poplatek $200 je realitě blíž a vidíme, že se dá vybrat na podobnou bezpečnost, kterou máme v době psaní. Pokud bude v roce 2044 jedna mince za $100,000, poplatky ve výši $200 situaci zachrání a budeme zhruba na současné bezpečnosti. To samé však platí i pro cenu BTC mince za $1,000,000. Aby byl Bitcoin stejně bezpečný jako dnes, bude si to muset síť zajistit skrze transakční poplatky. Pokud je lidé nebudou ochotni platit, bezpečnost sítě bude klesat. 

Jestli bude bitcoin mince stát $1,000,000, překoná přibližně 2x současnou kapitalizaci zlata. Sami si udělejte názor na to, jestli je to možné. Každopádně i při této obrovské kapitalizaci bude bezpečnost Bitcoinu závislá už někdy od roku 2044 pouze na poplatcích. Pokud čekáte, že by měla být bezpečnost tou dobou také 5x vyšší, neboť síť bude více adoptovaná a tím pádem sociálně a ekonomicky důležitější, tak jedině skrze poplatky, jejichž průměrná cena bude $1000. Vliv mincí, které do rozpočtu vkládá síť, začne být vůči poplatkům čím dál více zanedbatelný. Samozřejmě adekvátně k budoucí ceně mincí. O budoucnosti Bitcoinu se bude rozhodovat dřív, než dnešní čtyřicátníci půjdou do důchodu. 

Závěr

Bitcoin má před sebou několik zatěžkávacích testů a výše poplatků bude jeden z nich. Transakční poplatky mohou v budoucnosti tvořit významnou část rozpočtu na bezpečnost, ale my v tuto chvíli nevíme, jestli je budou lidé ochotni platit. To významně ovlivní budoucnost Bitcoinu, neboť se bude přímo rozhodovat o tom, jestli si ho lidé z chudých zemí budou kupovat a hlavně, jakým způsobem. Nákup bitcoinů přes třetí strany nebude v budoucnosti jen možností, ale pro někoho možná jediný možný způsob, jak se k mincím dostat. Zde je však dobré se ptát, jestli dává smysl kupovat decentralizovanou měnu centralizovaně a tím přímo ekonomicky podporovat třetí strany, které se tak stanou bankami 21. století. 

Bitcoin je pouze protokol, ale bez těžařů, kteří mění energii za mince, nemůže existovat. Existenci Bitcoinu budou po dalších půlení hradit přímo uživatelé. Ti tak v podstatě rozhodnou o jeho osudu. Ve světě není nic fragilnějšího než systém, který se pravidelně mění a je závislý na rozhodování lidí. Každé 4 roky přechází stále větší část odpovědnosti za bezpečnost z dotace protokolu na lidi. Je to sice předvídatelný proces, ale to neznamená, že je ekonomicky udržitelný. My víme jak se bude chovat protokol, ale můžeme se jen dohadovat o tom, jak se k tomu postaví lidé. Představte si, že náklady na držení mincí v peněžence stoupnou třeba na stovky dolarů měsíčně jen kvůli tomu, že chcete jednou za čtvrt roku poslat transakci. 

S rostoucí cenou může dramaticky růst také spotřeba energie. To je věc, které s tématem přímo souvisí. Určitě se najdou lidé, kteří Bitcoin neadoptují jen kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí. Na velké investory je dnes vytvářen tlak, aby při investování mysleli na sociální důsledky svých rozhodnutí. Sobecké ekonomické zájmy bude těžké sladit s těmi sociálními. Tlak veřejnosti existuje a my nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jakmile těžba bitcoinů přesáhne určitou hranici, lidé i investoři mohou dát od Bitcoinu ruce pryč. V některých kruzích se začíná šířit narativ, že přidání bitcoinů do portfolia neudělá naši planetu více “zelenou”. Dopad Bitcoinu na životní prostředí začínají velcí investoři řešit už nyní.

Častý argument je, že lidé Bitcoin potřebují, neboť to spasí ekonomiku všech zemí na světě. Pokud přehlédneme ekonomický a sociální aspekt tohoto výroku, tak můžeme konstatovat, že inovace dostaly Bitcoin do pozice, kdy je na něm zajímavá jen neměnná monetární politika. To je v podstatě jedno jediné pravidlo o maximálním počtu mincí a pár algoritmů. Pokud lidstvo dokáže decentralizovaně nastavit nějaké globální pravidlo jinak, nutně k tomu nepotřebuje právě Bitcoin. Jakékoliv pravidlo je bezcenné, pokud ho lidé neakceptují. Naopak může být velmi užitečné nastavovat si pravidla v rámci uzavřené skupiny lidí. To by však bylo jiné téma. Adopce je to, co dává kryptoměnám největší smysl a mohli bychom se dlouho bavit, co to vlastně adopce je.

Ve světě kryptoměn nám jde v rámci monetární politiky v podstatě jen o záruku toho, že se pravidla nezmění. Kryptoměny dávají lidem možnost, jak na pravidla dozírat a k tomu nám postačí kryptografie a dobře nastavené incentivy. Kryptografie a libovolný síťový konsensus dokáže zajistit nezměnitelnost pravidel. Tahle funkcionalita není závislá na PoW či Bitcoinu a s postupem času to bude stále více zřejmé. Navíc s akceptováním globálního pravidla musí jít ruku v ruce snadná možnost používání.

Zde narážím na současný omezený transakční systém Bitcoinu i Etherea. Je hezké mít globální nezměnitelná pravidla, ale pokud za akceptování pravidla máte platit stovky dolarů na poplatcích, přestává to pro většinu populace dávat smysl. Z Bitcoinu a Etherea tak může být krásný investiční nástroj pro bohaté spekulanty, ale nikdy ne základ pro něco většího. Ethereum však jde adopci naproti a problém nějak řeší. To je sympatické. Dle mého názoru musí být decentralizovaná monetární pravidla obklopena decentralizovaným systémem, jenž bude finančně dostupný pro všechny.

.

Jaromír Tesař
 Simplecoin směnárna

Podobné články

2 comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..