tokenizace cenných papírů

Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny

.

Digitální vzácnost

Poslední dobou se roztrhl pytel s blockchainovými řešeními. Na všemožných konferencích a v médiích padají výroky, až by neopatrný posluchač mohl získat názor, že na blockchainu poběží za pár let všechno od praní ponožek po registrace vozidel. Jen málokde však sdílená účetní kniha dává smysl. Kde ji lze kromě peněz samotných smysluplně využít?

Není náhoda, že první reálné nasazení blockchainu přišlo až se vznikem Bitcoinu, ačkoli koncept samotný byl znám minimálně již od roku 1991. Bitcoin vyřešil specifickou potřebu specifickou kombinací technologií. Potřebou byla existence nestátních digitálních peněz bez centrálního bodu selhání. Řešením pak kombinace asymetrické kryptografie, hashování, proof-of-work, a blockchainu. Tato kombinace technologií zajistila, že v prostředí veřejného internetu může dlouhodobě existovat statek, který je vzácný, a přitom není spravován žádným konkrétním správcem.

Před vznikem Bitcoinu nebyla digitální vzácnost možná. V digitálním prostředí se totiž věci nepřesunují, nýbrž kopírují – ať se jedná o e-maily, články, či pirátské kopie audiovizuálních děl. Jediným způsobem, jak omezit kopírování, byla striktní kontrola přístupů správcem. Ať už odříznutím od internetu, skrytím díla pod platební bránu či přihlašovací údaje, či drastickými opatřeními jako jsou DRM.

Po vzniku Bitcoinu je konečně možné, aby i ve zcela otevřeném digitálním prostředí internetu bylo možné pracovat se vzácnými statky. Aplikace v prostředí peněz je zjevná – Bitcoin je zde s námi již téměř deset let a během minulého roku dosáhl tržní kapitalizace přes sto miliard dolarů, kterou si i nadále úspěšně drží.

Je však možná aplikace technologií použitých v Bitcoinu i v jiných oblastech?

Nesnesitelná lehkost blockchainu

Blockchain sám o sobě je k ničemu. Bez nákladů na jeho zabezpečení (decentralizovaný proof-of-work) a bez obchodovatelného tokenu zkrátka není zapotřebí a přidělává více starostí a nákladů organizaci, která jej chce implementovat či používat. Blockchain je proto nutné používat v kombinaci s dalšími výše zmíněnými technologiemi, s pomocí kterých dochází k vytváření digitální vzácnosti.

Proto „nasazení blockchainu“ v podobě privátního blockchainu v rámci konsorcia firem, které sledují životní cyklus zboží, nedává příliš smysl. Takový pseudoblockchain neřeší problém digitální vzácnosti, nýbrž vzájemného sdílení dat (k čemuž slouží profesionální databázová řešení, nikoli blockchain).

blockchain a tokenizace

Tokenizace cenných papírů (security tokeny)

Koncept digitální vzácnosti má vysoký potenciál využití v tokenizaci cenných papírů – tvorbě tzv. security tokenů. Cenné papíry jsou v současnosti spravovány národními regulátory, ukládány v depozitářích cenných papírů a obchodovány na burzách, které jsou často založeny na zastaralém back-endu. Ten je navíc proprietární a globálně nekompatibilní. Proto jsou instrumenty jako dluhopisy a akcie dostupné spíše společnostem většího rozsahu, jelikož tyto si mohou dovolit vysoké finanční a časové náklady spojené s jejich vydáním a listováním na burzu.

Tokenizace cenných papírů spočívá v tom, že emitující firma definuje závazky (či smluvní vztahy), které z nákupu a držby jejích tokenů vyplývají. Token následně představuje nárok na plnění. Tokenizovaný cenný papír kombinuje charakteristiky cenných papírů (jasná podkladová hodnota, právní vymahatelnost závazků) s charakteristikami tokenů (odstranění prostředníků jako jsou depozitáře, 24/7 obchodování, P2P převoditelnost, frakční nákupy, okamžitý settlement obchodů apod.).

Tokenizované cenné papíry samozřejmě nejsou ničím decentralizovaným – stejně jako samotné firmy. Firmy a jejich kapitalizace tu nicméně s námi budou ještě dlouhou dobu, a je proto na místě zkoumat, zda se dají nové technologické koncepty jako je digitální vzácnost využít i v této oblasti.

Centralizované security tokeny dávají z investičního hlediska mnohem větší smysl, než decentralizované utility tokeny. Utility tokeny totiž často odporují základním ekonomickým zákonům ohledně povahy peněz – ty mají být co nejuniverzálnější, nikoli sloužící k nákupu jedné konkrétní služby (např. přístupu do aplikace). Velké množství ICOs tudíž postupně selže, jelikož jejich tokeny jsou k ničemu a mnohem lépe by jim posloužil Bitcoin – mnohem lépe, odmyslíme-li si roli tokenu ve fundraisingu. Daleko férovější a morálnější je namísto utility tokenů emitovat security tokeny. Ty představují skutečné závazky firmy a staví na vyzkoušených postupech z kapitálových trhů.

Role prostředníků

Samozřejmě existují i překážky v rychlé adopci security tokenů. Zatímco technicky a smluvně je možné takové tokeny emitovat již dnes, největší problém bude emise tokenů v souladu s rozličnými regulacemi a následně i vytvoření burz, které budou mít náležité licence k jejich obchodování.

Kritickým aspektem je samozřejmě také právní vymahatelnost tokenů coby skutečných závazků emitující firmy – emituje-li firma například dluhopisový token, musí mít právně vymahatelnou povinnost pravidelně zasílat (identifikovaným) držitelům splátky úroků. Za tímto účelem budou muset vzniknout prostředníci, kteří firmu procesem emise security tokenů provedou a zajistí, že zájmy společností a držitelů tokenů jsou v souladu a odpovídají platným regulacím. A kdo ví, tito prostředníci časem mohou dorůst rozměrů, kdy budou moci lobbovat v zájmu zrušení regulací, které ve 21.století již neplní svou úlohu.

 Simplecoin směnárna

Během uplynulého roku vzniklo ve světě množství projektů, které usilují o získání výsadního postavení na poli emise security tokenů. Jedná se například o Polymath, Neufund, tZero, Smart Valor, které se ale zaměřují především na kryptoměnové projekty. Nejblíže českým investorům a firmám je však česká XIXOIO, která v současné době buduje krypto-bankovního ekosystém s řešením firemní tokenizace, tedy získání investičního kapitálu formou tokenizace pro standardní firmy. Na dané téma společnost XIXOIO rovněž chystá mezinárodní konferenci, která se koná v termínu 29.-30.11.2018 v Praze.

Disclaimer: autor spolupracuje se společností XIXOIO v roli konzultanta v oblasti kryptoekonomie.

Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny
4.8 (95.71%) 14 hlas[ů]

Josef Tětek

Josef Tětek

Josef Tětek je kryptoměnový konzultant a publicista (Finmag.cz, BTCtip.cz, Alza.cz). Kryptoměnám se aktivně věnuje od roku 2015. Člen správní rady Liberálního Institutu, spoluzakladatel poradenské společnosti Bit agency.@KryptoJoseph na Twitteru.
Josef Tětek

Podobné články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.