kolik spotřebuje bitcoin energie

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

.

Je bitcoin  neekologický?

Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: „Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?“ Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).

Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.

To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k „výzkumu“ se v dnešní době považuje za vědu.

Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup. To mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.

Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě

Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.

Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota . A tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.

Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.

Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že „na zemi je konečné množství zlata“ selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.

Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou „pseudovědci“ předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu. Nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.
Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.
Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – „výzkumníci“ dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.
bitcoin a spotřeba energie

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.

 Simplecoin směnárna

Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci. Protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.

Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.

Dobrá – a co proof of stake?

Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.

Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.

Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.

Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu. Pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.

Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?

Závěr

Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu „armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum“. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.

Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady
4.8 (95.08%) 65 hlas[ů]

Juraj Bednar

Juraj Bednár je zakladatel Paralelní Polis (Praha, Bratislava) a podnikatel v IT bezpečnosti. Věnuje se bezpečnosti kryptoměn a všemu kolem krypta, hackingu - ať už technologií, nebo svého těla. Jeho cílem je dosáhnout co největší osobní svobody a pomoct ostatním ji dosáhnout také. Jeho články, přednášky a podcast najdete na https://juraj.bednar.io/.

Latest posts by Juraj Bednar (see all)

Podobné články

15 comments

  1. E15

    Autor sám používá na adresu onoho aktivisty silná slova, aby se nakonec opřel o dva pseudoargumenty, které jsou oba nesmysly.
    1. autorovo zpochybnění, že větší rozšíření kryptoměn znamená vyšší nárok na spotřebu energie. Vyšší rozšíření především znamená podstatný nárůst ceny. Nárůst ceny se pak samozřejmě postará o vyšší spotřebu energie. Tento základní princip je snad tak zřejmý a jasný, že je nepochopitelné, že ho někdo může zpochybňovat. Bude-li stát bitcoin milion dolarů, bude na jeho těžbu propálená energie na x set tisích dolarů.
    2. autorovo představa o fungování vodních elektráren jako stabilních zdrojů. Svatá prostoto, hlavní výhoda vodních elektráren je možnosti extrémně rychlého dodání špičkového výkonu. Vodní elektrárny běží pár hodin denně, když je to potřeba, to je její hlavní hodnota! Kdyby měla vodní elektrárna běžet 24/365, tak se vodní zásoba nad ní velice rychle vypustí. Jako stabilní zdroje máme právě ty uhelné (a samozřejmě i jaderné) elektrárny.

  2. Persink

    Při přečtení nadpisu jsem se těšil na zajímavé protiargumenty, a bohužel moje očekávání moc naplněna nebyla. Nemám natolik vysoké technické vzdělání, abych mohl argumentovat pro či proti oné studii nebo tomuto článku, a hlavně nemám dostatečná data (ta nemá asi nikdo na světě). Každopádně se mi osvědčilo používání selského rozumu. Tak to chvíli zkusím selským rozumem.
    Při čtení článku a komentářů jsem si vzpomněl na dobu, kdy si prý Rakušané houfně kupovali „chytré“ krabičky, které po zasunutí do zásuvky nepropouštěly tu „zlou“ elektřinu z Temelína. Takhle nějak budou těžaři a poskytovatelé celosvětové konektivity u decentralizované sítě upřednostňovat eletřinu z vodních elektráren? Já se spíš obávám, že spousta těžařů našla elegantnější řešení – jejich spotřebu platí rodiče, nebo zaměstnavatel. A další věc, která se netýká pouze tohoto článku, a to je ono „ošklivé“ CO2. Netvrdím, že je to ten největší problém, ani že to není žádný problém. Spíš mi to přijde jako součást komplexu „lidské činnosti“, kde je mého názoru největší problém to, že lidská činnost vytváří ve svém důsledku hlavně spoustu tepla. To teplo se pozvolna hromadí v naší atmosféře, místo abychom ho využili, a nebo aspoň „zahodili“ do vesmíru. Takže i když budete mít nakrásně ekologické datacentrum napájené z vodní elektrárny, a ekologické chlazení napájené ze solárních panelů, tak kam pak „dáte“ to ekologicky vyprodukované teplo? Podle zákona o zachování energie to teplo samo nikam nezmizí…

    • Toto je dobrý argument na stav ťaženia Bitcoinu možno pred cca dvoma rokmi. Momentálne Bitcoin už neťažia „u rodičov“, ťaží sa takmer výhradne v dátových centrách. Domáci mineri už nie sú profitabilní, lebo sa príliš neskoro dostali k ASIC zariadeniu. Bitcoin sa momentálne nedá ťažiť na grafických kartách (ako napríklad Ethereum).

      Keď mám postavené dátové centrum, nenapájam ho z „domácej“ zásuvky, ale musím si naozaj dohodnúť kontrakt s výrobcom a/alebo distribútorom energie a pre nich je dôležité vedieť aký odber energie majú – je stály, bude sa zvyšovať, je sezónny? A ide to o krok ďalej – ak viem odber predvídať, viem si vybrať takého dodávateľa, ktorý mi danú službu dá. Ak by som potreboval energiu iba cez deň, postavím si malú elektráreň na solárne panely. Ak by som bol OK s nárazovou energiou, tak je v pohode veterná elektráreň.

      Každopádne keď mám Bitcoin miner, neoplatí sa ho nikdy vypnúť, Bitcoin funguje 24/7. Čiže by som potreboval zdroj energie, ktorý má čo najmenšie náklady a čo najstálejšiu dodávku energie. To môže byť uhlie, ale tam mi cena kolíše od cien surovín a emisných povoleniek (http://iness.sk/sk/drahsi-dym-0). Alebo to môže byť hydro alebo jadro, kde je cena takmer konštantná a netreba do toho nič sypať.

      Každopádne svet, kedy decká minovali na intrákoch a ľudia doma už je dávno preč, momentálne sa minuje v datacentrách, ktoré potrebujú minimalizovať cenu energie, čo je ich najväčší náklad a preto hľadajú lacný (a udržateľne lacný) zdroj energie.

  3. Severák

    musím prostě napsat komentář, pár blbostí tam vyloženě řeže do očí:

    – „vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství“ – ano, ale v současnosti nikdo neumí těžit zlato z vesmíru. Ba naopak, dokonce ho tam posíláme ze země (jako součásti kontaktů v elektrických systémech sond).

    – „Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila.“ – kde přesně tohle funguje? (nejvíc se tomu IMHO blíží noční proud, ale ten taky není zadarmo)

    – je dost naivní si myslet, že těžař dá přednost vodní elektrárně před uhelnou, pokud ta uhelná bude mít levnější proud

    – provoz bitcoinu je prakticky plýtvání elektřinou. Na druhou stranu, to samé platí pro většinu internetového provozu, takže třeba takové sledování videí s koťátky na tom není o nic líp.

    – ne všichni ekologičtí aktivisté nosí batikovaná trička!!! Sakra už.

    Celkově ten článek působí dost agresivním tónem vůči některým lidem.

    • „ale v současnosti nikdo neumí těžit zlato z vesmíru“. Však to som ani netvrdil. Tvrdil som, že ak stúpne cena zlata, oplatí sa ťažiť aj z vesmíru. Ale ak stúpne cena Bitcoinu, nikdy sa ho nevyťaží viac, len bude bezpečnejší. Takže nechápem, čo je na tom blbosť.

      „Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila.“ – napríklad v Českej Republike, Slovenskej Republike, … Ale v podstate všade.

      http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/zapornych-cen-dennim-trhu-pribylo-jiz-nyni-jsou-castejsi-nez-loni/

      Pozor, toto sú ceny na dennom trhu, ešte je hodinový trh, kde je to ešte bežnejšie.

      „je dost naivní si myslet, že těžař dá přednost vodní elektrárně před uhelnou, pokud ta uhelná bude mít levnější proud“

      Lenže uhoľná elektráreň nie je lacnejšia. Hydro stojí asi polovicu: http://www.wvic.com/images/stories/Hydroplants/hydro-1.gif

      Zároveň pre dlhodobú produkciu energie je dôležité aj to, že hydro nemá „palivo“, ktorého cena sa môže meniť. Hydro je z veľkej miery kapitálová investícia, uhoľná je 25% cena kapitálu a 75% cena operations, vrátane ceny uhlia. Ak cena uhlia stúpne na dvojnásobok, stúpne cena energie. Cena vodnej elektrárne je takmer konštantná.

      „– ne všichni ekologičtí aktivisté nosí batikovaná trička!!! Sakra už.“

      Ja som hovoril iba o tých, ktorí nosia :). Pravdupovediac som reflektoval na konkrétnu skúsenosť.

  4. Pav

    Skvele a odvazne tema, uz dlouho jsem se na podobny tesil. Bohuzel namisto neho jsem cetl jakysi pribeh kdy nasrany a flustrovany (Mexičanky?) BTC maximalista potkava imaginarniho ekologickeho aktivistu.

    Sam BTC drzim a navstevuji BTC kostely pravidelne, ale doposud mne nedapadlo kazat, ze POW je darek prirode. Ted jsem byl na prednasce kde Tone Vays prohlasil, ze nema problem az s 95% svetove energie na tezbu BTC a stejne jako Juraj (a V.Klaus senior) to resi teorii „neviditelne ruky trhu“, ktera magicky zaridi technologie o kterych ted jeste nemame paru a naopak Bitcoin bude tim zelenym motorem ekologickych enegii budoucnosti.

    Bohuzel jak autor sam poznamenal, relaita je slozitejsi. Ackoliv Bitcoin ma v sobe mechanismus ktery bude v budoucnu potrebovat vice a vice energie, bohuzel neni tam zadny kod o tom z jakych bude zdroju – a o tom, ze realny kapitalismus zdaleka neni nejaky samocistici mechanismus, ktery sam prirozene smeruje k ekologicke budoucnosti uz snad vime z praxe vsichni.

    • Ja si práve myslím, že toto konkrétne smeruje k ekologickejšej budúcnosti. Jednoduchá otázka – máš Bitcoin mining firmu, ktorá žerie 5TWh ročne energie.

      A vyberáš si, že ťa to bude stáť:

      a.) 100 miliónov dolárov
      b.) 85 miliónov dolárov
      c.) 40 miliónov dolárov
      d.) 180 miliónov dolárov

      Ak aj nie som ekologický aktivista, osobne by som si vybral možnosť c, keďže je to taká suma, že vyhodiť do vzduchu 45 miliónov dolárov ročne pre druhú najlepšiu možnosť (b) mi nepríde ako rozumné podnikateľské rozhodnutie. A ani tí Číňania nie sú ani zďaleka tak retardovaní ako by si o nich všetci radi mysleli.

      a – fosílne palivá, b – jadrová energia, c – vodná elektráreň, d – plyn

      Podľa mňa tá neviditeľná ruka trhu funguje v tomto prípade v pohode.

  5. Martin Schayna

    Dobrý den, nejsem ani nadšenec ani hater bitcoinu ani ekologický aktivista, ale vždycky když někde čtu že autor necítil potřebu linkovat zdroj protože „to nestojí za to“ a následně snáší argumenty proti tomu zdroji, zpozorním. Ale k věci: pokud správně chápu PoW, pak celý systém konverguje ke stavu, kdy trh s podepisováním transakcí obsadí velcí hráči (u kterých mimochodem připadá nejvíc v úvahu, že by se teoreticky mohli domluvit s poskytovateli levné energie), přičemž jejich cílem je předhonit výpočetní silou nejbližší konkurenci aby jejich bloky vyhrávaly. V každém jiném stavu se spálí více energie, protože bude více zahozených bloků. To není ekologická ale ekonomická úvaha. Uvažuji správně? A je toto opravdu chtěný finální stav? To se mi pořád honí hlavou.

    • Podľa mňa ekológia a ekonómia sú do veľkej miery tá istá veda. Trh a ekosystém sú decentralizované lokálne interakcie z ktorých vznikajú emergentné javy.

      Uvažujete správne, ale podľa mňa v tomto prípade je ťažké nájsť jasnú deliacu čiaru. Pri produkcii energií je tá súvislosť ešte tesnejšia – ak niečo tečie a nemusím nič ťažiť, iba používam gravitáciu tekutiny, bude to lacnejšie a zároveň „ekologickejšie“ ako ťažiť zo zeme trilobity a spaľovať ich.

      Obnoviteľné zdroje energie v podstate znamenajú „neplýtvam vzácnym zdrojom“. A vzácne zdroje sú jediná drahá vec na tejto planéte. Takže ekonómia a ekológia je v dosť tesnom súlade.

      Zásadný problém momentálne je, že štáty umožňujú externalizovať negatívne dôsledky na všetkých. Napríklad u nás: http://iness.sk/sk/drahsi-dym-0
      Ťažia uhlie v bani a to neefektívne pália v uhoľnej bani Nováky. Prečo? Lebo nechcú, aby o prácu prišlo 4000 ľudí. Náklady sú ale oveľa väčšie ako len to, že dotujeme absolútne neefektívny zdroj energie z daní (!), ale je to druhý najväčší znečisťovateľ ovzdušia na Slovensku. Negatívne efekty (choroby dýchacích ciest, poškodená imunita) ale tých 4000 ľudí ani majiteľ bane ani elektrárne neplatí, platí extrémne lacné emisné povolenky, ktoré nemajú priamo trhové ceny.

      Paradoxné je, že ľudia si často myslia, že štát chráni celý svet pred znečisťovateľmi, ale faktom je, že ekologickejšie zdroje energie sú zároveň aj lacnejšie vo väčšine prípadov a to dokonca dosť zásadne.

  6. Juraj Bocinec

    Mna by tiez zaujimali odkazy na citovane zdroje faktov. Naskyta sa otazka, naco nam je super-bezpecny bitcoin, ked sa neda pouzit pre real-world transakcie, lebo je strasne pomaly?

  7. Jiri Herzan

    Dobry den, Juraj, clanek urcite zajimavy. Nemuzu rict, ze bych s Vami uplne souhlasil. Ale to nema smysl resit v komentarich. Spise, kdyz kritizujete prace akademiku, bylo by dobre odkazat na konkretni publikace, ktere komentujete. Dale bych doporucil zdroje k faktum, ktere v clanku prezentujete (Napr. predpoklad, ze vetsina mineru pouziva levnou energii ze zelenych zdroju, jako je treba voda.) Diky za Vasi praci a at se dari. JH

  8. Ditran

    Super odpověď pro ty blbce… Připadá mi to že tohle píšou stejný lidi jako jsou Jiří Drahoš, kterej kandidoval na prezidenta a teď do politiky a je úplně mimo mísu, nemá vlastní názor, nemá tam co dělat pan profesor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.