kolik energie spotřebuje těžba bitcoinu

Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie?

.

Těžba bitcoinu a její energetická spotřeba byla vždy vděčným novinářským tématem. S nárůstem hashrate v posledních měsících nicméně přerůstá v alarmistické volání po rázných krocích. Kolik energie se skutečně spotřebuje? A lze porovnávat spotřebu Bitcoinu a např. Visa, nebo MasterCard?

Články o spotřebě bitcoinové těžby jsou zajímavým úkazem – můžeme se setkat například s bláznivým tvrzením, že v roce 2020 spotřebuje bitcoin všechnu energii světa. Moje osobní teorie praví, že očerňováním bitcoinu skrze „nemorální“ spotřebu si novináři a jejich čtenáři léčí mindrák z prosté skutečnosti, že do bitcoinového vlaku včas nenastoupili.

bitcoin je zlý a já to říkal

Bitcoin má spotřebu jako celá ČR!

Pojďme nicméně prozkoumat merit výroků mluvících o vysokém podílu bitcoinové těžby na světové spotřebě elektřiny. Ty se opírají zejména o Bitcoin Energy Consumption Index (BECI) na blogu Digiconomist autora Alexe de Vriese; stejný autor nedávno rovněž publikoval studii Bitcoin’s Growing Energy Problem. Tato studie strhla novou vlnu článků mluvících o blížící se katastrofě, jelikož de Vries zde mluví o tom, že bitcoinová těžba bude koncem roku 2018 spotřebovávat 0,5 % světové elektřiny a v budoucnu o řád více.

Index BECI počítá spotřebu bitcoinové těžby poměrně jednoduchou metodou „shora“: jelikož známe průměrný výnos z těžby, můžeme s pomocí několika proměnných odvodit i průměrnou spotřebu elektřiny. Proměnné jsou v tomto případě odhadovány a sestávají z podílu nákladů na elektřinu (přímé náklady na provoz mineru + chlazení atd.) a průměrné ceny elektřiny za KWh.

De Vries odhaduje, že 60 % výnosů z těžby padne na náklady na elektřinu a cena elektřiny představuje 5 centů na KWh. Z neznámého důvodu také de Vries počítá výnosy z těžby z bitcoinu i bitcoinu cash (bcash) dohromady.

Z těchto předpokladů následně de Vries počítá globální spotřebu elektřiny pro bitcoinovou těžbu a nabízí novinářsky vděčné vizualizace, jako je tato:

graf spotřeby energie bitcoin

Hlavním poselstvím de Vriesových analýz (které vděčně přejali senzacechtiví novináři) je, že Bitcoin představuje environmentální katastrofu. Extrapolací de Vriesových čísel pak docházejí k nesmyslným tvrzením o pohlcení x % světové elektřiny bitcoinovou těžbou.

De Vriesova metodologie si nicméně vysloužila hlubokou kritiku, zejména ze strany bloggera Marca Bevanda. Jak upozorňuje Bevand, de Vriesův předpoklad, že těžaři vynakládají 60 % výnosu na spotřebu elektřiny, je prostě přestřelený. De Vries totiž uvažuje, že trh je dokonale konkurenční a dlouhodobě dosahují těžaři nulového provozního zisku (mezní náklady se rovnají mezním příjmům). To je však absurdní – a to již z toho důvodu, že ASIC zařízení jsou na trhu téměř nedostupná a nové batche jsou v podstatě ihned vyprodány. Proč by těžaři ASICy rychle vykupovali, kdyby neměli realistický výhled na pozitivní návratnost?

De Vries používá až příliš učebnicový přístup, kdy ve zmiňované studii píše: „Víme, že v ekvilibriu není ani Bitmain schopen generovat profit.“ Zatímco učebnicové ekvilibrium tudíž profit Bitmainu vylučuje, ve skutečnosti dosáhl Bitmain za rok 2017 zisku ve výši 3-4 miliard dolarů.

Výsledky akademického paperu s nereálnými předpoklady by zkrátka neměly být novináři vykládány jako skutečnost.

Bevand proto nabízí mnohem konzervativnější odhad poměru nákladů na elektřinu vůči výnosům, který se dle něj navíc snižuje s novějšími generacemi ASICů – od 39 % pro Antminer S5, po 12 % pro Antminer S9.

Celková spotřeba bitcoinové sítě pak vychází několikrát nižší.

Bitcoin a špinavá elekřina

Dobrá, různé metodologie produkují různé výsledky a realita je pravděpodobně dosti odlišná od scénářů hovořících o blížící se energetické apokalypse. Co nicméně uznat můžeme je skutečnost, že absolutní spotřeba elektřiny v bitcoinové těžbě během let roste, jelikož cena bitcoinu má dlouhodobě vzestupný trend a láká k otevírání dalších a větších těžebních operací – v Austrálii například během tohoto roku bude představena uhelná elektrárna na obří bitcoinový důl.

A jsou to právě uhelné elektrárny, které údajně představují největší problém. Velká část bitcoinové těžby je prováděna v Číně, a to s pomocí energie z uhelných elektráren, které by jinak byly využívány pouze ve zlomku kapacity (jelikož byly postaveny ve snaze plnit komunistickou pětiletku, nikoli tržní potřebu).

Čína elektřinu generovanou z uhlí masivně dotuje. Bitcoinoví těžaři této skutečnosti využívají a přeměňují levnou elektřinu na službu zabezpečení bitcoinové sítě, výměnou za hodnotné bitcoiny. Stručně řečeno, využívají levných vstupů k produkci hodnotnějších výstupů. Věnují se standardnímu podnikatelskému jednání. Proč bychom měli vyčítat tuto činnost „výrobcům bitcoinů“, a ne například výrobcům automobilů? Podpora energetického sektoru je rozhodnutím čínské vlády; ne bitcoinových těžařů. Ti se pouze přizpůsobují nastaveným podmínkám, tak jako podnikatelé v jiných odvětvích.

kolik energie spotřebuje bitcoin

Bitcoinový horník zachycen při čaji o páté

Abychom však nebyli úplní cynici: čínská vláda tento problém způsobila a patrně ho i sama vyřeší. Stále častěji totiž ze strany jejích představitelů zaznívá, že těžba nebude mít v budoucnosti tak příznivé podmínky, jako doposud. Spekuluje se o zákazu těžby, Bitmain dokonce plánuje přeorientovat se na výpočty v oblasti AI.

Těžaři se tak postupně přesouvají do krajin s příznivějším podnikatelským prostředím, které navíc mohou nabídnout i jiné benefity, jako jsou levná elektřina z obnovitelných zdrojů a chladné podnebí. Konkrétně se v poslední době mluví o Kanadě a Islandu. V obou zemích tvoří obnovitelné zdroje (vodní a geotermální) většinu produkce elektřiny.

 Simplecoin směnárna

Evolucí prochází i zpracování odpadního tepla, generovaného těžebními zařízeními. Velké těžební operace začínají integrovat přidružené podnikání, jako jsou sušárny dřeva a ovoce.

Jak přesunem do chladnějších krajin, tak i využitím odpadního tepla odpadá nemalá část nákladů na chlazení.

Bitcoin vs. fiat a banky – co „žere“ víc?

Pojďme se nakonec podívat na populární srovnání nákladnosti transakce s využitím bitcoinu a Visy. Opět si vypůjčíme jeden alarmistický graf od de Vriese:

srovnání spotřeby elektrické energie Bitcoin a VISA

De Vries zde efektně srovnává průměrnou spotřebu jedné bitcoinové transakce vs. 100 tisíc transakcí sítě Visa. Jedná se samozřejmě o nesmyslné porovnání, a to minimálně ze dvou důvodů:

1)     Bitcoin je plnohodnotný globální platební systém, zatímco Visa je pouze jeden z pilířů systému fiat peněz. Zatímco v bitcoinové síti dochází k emisi jednotek a tvorbě „monetární politiky“ (uzly, těžba), udržování záznamů o vlastnictví (blockchain), tvorbě a vynucování pravidel (BIPs, uzly) a vypořádání transakcí (uzly, těžba), v rámci Visy se děje pouze to poslední. Stručně řečeno, tyto dva systémy jsou neporovnatelné. Na pravou stranu bychom museli zahrnout světové centrální banky, sítě komerčních bank, armády úředníků a zaměstnanců, tisíce vytápěných budov a klimatizovaných datacenter, tiskárny cenných papírů – a poté bychom teprve mohli provést realistické porovnání.

2)     Průměrný náklad na jednu transakci je zavádějící ukazatel a svádí k divokým extrapolacím ve stylu „když to lidé začnou pořádně používat, vycucne to půlku světové elektřiny“. Bitcoinová těžba nicméně funguje způsobem „všechno nebo nic“. Dokud bude systém existovat a někdo bude těžit, transakce budou potvrzovány stále stejným tempem, jelikož systém je interně regulován s cílem produkce bloku v průměru každých deset minut. Větší počet bitcoinových transakcí neimplikuje více spotřebované energie. Naopak s nástupem Lightning Network lze očekávat o několik řádů vyšší transakční kapacitu, bez ohledu na dedikovaný výpočetní výkon.

Na závěr je třeba poznamenat, že hlavní předností decentralizovaných, nestátních peněz není a nikdy neměla být především energetická efektivnost. Je klidně možné, že i při započítání veškerých nákladů fiat peněz by Bitcoin „žral“ víc (ačkoli při pohledu na honosná sídla centrálních a komerčních bank o tom lze důvodně pochybovat).

Bitcoinovou „killer app“ je bezpečnost a možnost převádět hodnotu komukoli, kdykoli, a v jakékoli výši – a to bez nutnosti kohokoli se o toto základní lidské právo doprošovat. Jak praví bitcoinový developer Peter Todd, Bitcoin je především bezpečnostní software. A bezpečnost není levná záležitost; ačkoli její poskytovatelé hledají stále důmyslnější způsoby, jak své náklady (a tím i případný environmentální dopad) dále snížit.

Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie?
4.3 (85.26%) 19 hlas[ů]

Josef Tětek

Josef Tětek

Josef Tětek je kryptoměnový konzultant a publicista (Finmag.cz, BTCtip.cz, Alza.cz). Kryptoměnám se aktivně věnuje od roku 2015. Člen správní rady Liberálního Institutu, spoluzakladatel poradenské společnosti Bit agency.@KryptoJoseph na Twitteru.
Josef Tětek

Podobné články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.