Oranžová křivka (Global Credit Impulse; GCI) nám zde vyjadřuje a stopuje takzvaný globální kreditní impuls. Co to znamená?
Růst a ústup této křivky vyjadřuje jednoduše řečeno akceleraci a opačně útlum v rychlosti tvorby reálných peněz, které účastníci trhu mají k dispozici a útratě. Nejedná se však o křivku zaznamenávající peníze zaseknuté v bankovních či jiných finančních institucích, nejedná se o bankovní rezervy nebo tržní likviditu v derivátových trzích a podobně. Oranžová křivka vyjadřuje pouze akceleraci a útlum peněz, které jsou k dispozici právě teď – zejména tedy zůstatky na bankovních účtech všech občanů i firem.
„Čím vyšší hodnota GCI, tím vyšší je schopnost firem, jednotlivců a rodin aktivně zvyšovat celkovou ekonomickou aktivitu, jelikož mají větší kupní sílu a schopnost utrácet. Naopak, pokud se GCI nachází v negativních hodnotách, znamená to, že se všichni účastníci trhu stahují a musí se chovat ekonomicky konzervativněji.“
Pokud si vzpomenete na rok 2020 a vznik “pandemické likvidity“, tedy masivního tisknutí peněz a nulových úrokových sazeb, můžete krásně vidět, jak rapidně oranžová křivka vzrostla.
Oproti tomu se nyní však nacházíme nejen v inverzní situaci oproti době pandemie, ale navíc v hlubokém mínusu okolo –20 %, tedy nejníže za zhruba poslední dekádu. Podívejte se, co se křivkou stalo na konci 2021: naprostý kolaps od doby, kdy FED započal nutnost rapidního zvyšování úrokových sazeb v boji proti inflaci.
„Jelikož se zde díváme na takzvaně zaostávající indikátor, lze očekávat, že se budeme v negativní oblasti kupní síly trhu nacházet minimálně do prvního kvartálu až poloviny 2023. Do té doby, než uvidíme GCI alespoň v oblasti -15 % se absolutně nemůžeme bavit o jasném dnu v akciových trzích.“
„Na tomto grafu můžeme od roku 1974 pozorovat, že pokud se křivka indikátoru dostane do mínusu a zůstane tam déle než 2 měsíce, čeká nás recese. Historicky, tedy již po více než 50 let, je tento indikátor naprosto spolehlivý.“
Nyní si tento graf porovnejte s křivkou vyjadřující vývoj úrokových sazeb v USA, tedy toho, zdali se nacházíme v utahovacím nebo vstřícném ekonomickém režimu:
„Jak vidíme, FED se pokud možno vždy snaží o ekonomický růst. Svoji monetární politiku směřuje tak, aby bylo trhům dobře a je vstřícný. Nicméně, jakmile se objeví problémy (inflace), FED je donucen začít ekonomiku utahovat a zvyšovat sazby. Naprosto pokaždé, tedy jak vidíme výše konkrétně roku 2000, 2007 a 2018 se něco v trhu rozbilo.
Roku 2000 se jednalo o prasknutí dotcom bubliny, 2007 vybouchl trh s nemovitostmi, 2018 se rozbil repo market a nyní 2022 pozorujeme prasknutí bubliny a krach těch nejvíce nabobtnaných tržních oblastí: altcoiny, NFT trhy, hedgeové fondy zaměřené na nejriskantnější technologická aktiva jako například ARK Invest a tak dále. Nicméně, prozatím jsme neviděli žádnou hlubokou systematickou poruchu, která by způsobila výbuch v sektoru tradičních trhů.“
Nyní se vám již dozajista rýsuje makro obrázek, který se zde s Alfem snažíme vykreslit: s největší pravděpodobností lze očekávat, že nás ten největší výbuch v tradičních trzích stále ještě čeká. Tento výhled potvrzuje i názor mnoha dalších zkušených investorů a obchodníků, kteří se snaží vysvětlit, že se nacházíme pouze v druhé fázi takzvaného „inflačního medvědího trhu“. Stále nás čeká fáze 3: totální panika. A fáze 4? Právě tu jsme zmínili v minulém článku, na který odkazujeme na začátku – fáze 4 se vyznačuje tržní depresí, během které se trhy nepohybují významně ani vzhůru, ani dolů. Takzvaně krabí market.
Kdy přejdeme do fáze 3 – totální paniky trhů?
Makro Alf chytře poukazuje na to, že aktivita FEDu, tedy kvantitativní utahování a zvyšování úrokových sazeb je něčím, co trhy pocítí později a nějakou dobu trvá, než se efekt těchto změn doopravdy projeví. Mluvíme zde o zpoždění okolo 6-12 měsíců. Konec konců změny v podobě vyšších úrokových sazeb a následující nutnosti změnit kapitálovou taktiku firem, korporací i rodin vůči dražším penězům se projevují až postupně a nějakou dobu trvá, než vlny změn proplují veškerými zákoutími ekonomiky a až poté je uvidíme v grafech a indexech.
„Myslím, že někdy během příštího roku začneme cítit pravé efekty tvrdé monetární politiky. Veškeré indikátory poukazují zhruba na březen až květen 2023. V tuto dobu by již měly být pozorovatelné jasné důsledky utahování ekonomiky jako je například rapidní zvyšování nezaměstnanosti, snižování výdělečnosti firem a tak dále.“
Pro ujasnění, nyní se stále nacházíme ve fázi 2. Fáze 2 inflačního medvědího trhu se označuje za takzvané „bear market rally“ teritorium. To znamená, že se trh často vydá prudkým směrem vzhůru a snaží se účastníky trhu přesvědčit o tom, že začíná nový býčí market. Ve skutečnosti se však jedná pouze o donucení přehnaného počtu short pozic k tomu, aby pozice uzavřeli.
Mnoho investorů má dnes jasno a očekává, že nejlepším momentem k nákupu bude ten, kdy FED oznámí utnutí úrokových sazeb. Alf nám však názorně ukazuje, co se po rapidním utnutí úrokových sazeb historicky děje. V grafu můžete vidět tržní výkon po utnutí sazeb během roku 2001, kdy FED snížil sazby o 500 pointů. Pro srovnání, stejné snížení by v dnešní době bylo takové, pokud by FED sazby snížil zpět na nulu, a to již do konce roku 2023.
Jak vidíte, akciové trhy si po utnutí sazeb nevedou dobře, viz dole: Non-US Equity -21,4 %.
Hned nad tím vidíme výkon S&P 500 téhož roku – propad o -11.8 %. Stejně tak se propadl trh s nemovitostmi.
„Riziková aktiva a akciový trh si po rychlém snížení úrokových sazeb nevedly dobře. Proč? Protože jsme sakra byli v recesi, proto. Lidé ztrácí práci, výdělečnost klesá. U začátku jsme se ptali: Kde se nachází dno tohoto medvědího trhu? Vidím to jasně: o dnu můžeme mluvit až jedině v moment, kdy trhy plně stráví změnu monetárního režimu a plně vyčíslí ekonomické škody, které tento režim způsobí.“ Macro Alf
Z této analýzy a přirovnání k minulosti jasně vidíme, že se stále nacházíme velmi daleko od bodu, kdy můžeme mluvit o tom, že se opět nacházíme v oblasti, kterou můžeme prohlásit za jasný býčí trh. Nyní se nacházíme v době, kdy se stále zvedají úrokové sazby ve snaze snížit vysokou inflaci, což znamená, že jsme ještě ani nevstoupili do teritoria, kdy mohou trhy začít změny monetárního režimu plně metabolizovat. A až jedině po strávení celého procesu se může začít spekulovat o tom, zdali se nacházíme v dalším býčím cyklu a následně zvýšit svoji obchodní a investiční agresivitu. Do té doby je vcelku jasné, že se vyplatí být na pozoru a počítat s tím, že je zde pořád vysoké riziko propadu akciových trhů, trhů s nemovitostmi a pochopitelně i kryptoměn.
Závěr
Nacházíme se v jedné z absolutně nejsložitějších tržních situací. Pokud se pokoušíte v této tržní fázi vydělat obchodováním vězte, že se jedná o fázi, která zlikvidovala mnohé hedgeové fondy a obchodníky, kteří byli v příznivém monetárním režimu považováni doslova za bohy. Na mysli máme například Three Arrows Capital nebo nedávné prasknutí Alameda Capital a s nimi spojenou burzu FTX.
I přesto, že vyhlídky jsou neblahé, je již teď vcelku jasné, že během příštích několika let se nám dost možná narýsuje možnost, která je dostupná pouze jednou za dekádu. Jak říká například naprosto legendární tržní mág Stanley Druckenmiller: „… podle mě dost možná nastane období, kdy se trhy budou přinejlepším zdlouhavě potácet cenově ploché, a to až po 10 let, podobně jako v období let 66 až 82. Nicméně, ve stejném období a prostředí byly založeny jedny z nejúspěšnějších firem a korporací vůbec, a právě to je v tomto typu prostředí velkým potenciálním pozitivem.“
https://twitter.com/WifeyAlpha/status/1598738132584738816
[twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"]
Kryptoblok je nezávislý magazín, kde se pravidelně soustředíme na prozatím masami neobjevené, ale vysoce nadějné projekty ze světa kryptoměn a technologie blockchain. Fundamentální analýza a hledání projektů, které budou hýbat průmyslem budoucnosti, to je oč tu běží.
Víc o autorovi
