Čím se liší smart contract platformy od Bitcoinu?
Mezi Bitcoin sítí a smart contract platformami, neboli chytrými platformami, jsou velké rozdíly. Zatímco Bitcoin je z technického hlediska především transakční síť, chytré platformy jsou schopné ke konceptu decentralizace přidat mnoho dalších užitečných funkcionalit. Po transakční síti se dají přenášet nejen nativní mince projektu, ale také tokeny, které si může vydat kdokoliv pro jakýkoliv účel. Platformy umožňují definovat pravidla pro interakci s mincemi a tokeny. Je tak například možné vyměnit mince za tokeny a obráceně zcela decentralizovaně v rámci dané platformy.
Nevzniká tak nutnost posílat digitální aktiva třetí straně jen za účelem jejich směny. Roli třetí strany umí zcela důvěryhodně sehrát sama platforma. Na platformě může vzniknout celý ekosystém služeb, které lze velice snadno vzájemně propojovat a využívat. Možnosti platforem se budou v čase rozrůstat například o hlasování, nebo možnost vytvořit si decentralizovanou digitální identitu.
Koncept decentralizace není spojený pouze s možnostmi transakčních sítí. Digitální hodnotu můžeme nejen posílat, ale také ji programovat, určité procesy automatizovat a hlavně, více propojovat digitální a fyzický svět. Bez fyzického světa by ten digitální nikdy neexistoval. Fyzický svět je velmi komplexní a i kdybychom ho zúžili na sociální a finanční interakci mezi účastníky, je rozhodně složitější, než aby si vystačil s možností nepodmíněného odeslání hodnoty mezi Alicí a Bobem. Na decentralizaci se dá nahlížet jako na službu, za kterou si uživatelé platí. Příjem sítí se používá pro udržování jejich chodu a to na úkor centralizovaných subjektů jako jsou banky, velké IT firmy, a jiné pro uživatele nevýhodné služby.
Příklad toho, jak centralizované služby nefungují, jsme mohli viděli v kauze WallStreetBets, kdy se skupina lidí rozhodla napumpovat akcie firmy GameStop a tím dostala do problémů velké hedge fondy z Wall Street. Následkem toho makléřská společnost Robinhood dočasně zastavila možnost koupit akcie firmy GameStop. Po určitou dobu bylo možné je pouze prodat. Žijeme ve světě, kdy mocné entity dokážou chránit své bohatství a poroučet soukromé entitě, co má dělat. Následně je možné podávat žaloby a soudit se. Běžní lidé přitom na akci skupiny WSB nevidí nic špatného a tak nějak všichni ví, že hedge fondy se chovají v podstatě stejně.
Vyřešila by decentralizovaná burza tento problém? Dle názorů některých lidí v podstatě ano. Zastavení obchodování by nikdo nemohl nařídit, ani realizovat. V podstatě by nebylo koho žalovat. Chytré platformy jsou, nebo v krátké budoucnosti budou po technické stránce schopné vybudovat globální decentralizovanou burzu. V tuto chvíli je větší překážkou legislativa, než technologie. Decentralizace dokáže otupit současná centra moci, ale jen pod podmínkou, že se dokáže více prosadit.
V článku si popíšeme základní rozdíly mezi Bitcoinem a chytrými platformami. Vlastnosti Bitcoinu už každý dobře zná, takže se budeme soustředit spíše na popis platforem. Kryptoměny v sobě spojují svět financí a technologií, takže plynně přejdeme do debaty na tato témata, a to zejména z pohledu adopce.
Co je to chytrá platforma
Platforma je určité prostředí, které vývojářům umožní lehce vybudovat aplikace. Ty pak mohou používat uživatelé. Java je programovací jazyk, ale současně také platforma. Pokud napíšete aplikaci v Javě, můžete ji spustit na téměř každém počítači na světě, a to včetně mobilních telefonů. Zjednodušeně řečeno, chytrá platforma nabízí určitý programovací jazyk pro psaní chytrých smluv či aplikací a současně je to celá decentralizovaná síť, která umí tyto aplikace spustit.
Klienti běžné transakční P2P sítě umí z pohledu uživatelů pouze přenášet mince. V případě chytré platformy umí navíc klienti vykonávat kód decentralizovaných aplikací. K tomu používají virtuální stroj (virtual machine). Pro vaši představu, Java také používá virtuální stroj. Aplikace tak běží lokálně a může komunikovat s okolním světem. Často přes spojení typu klient-server. Chytré platformy umožní aplikacím běžet decentralizovaně. To znamená, že daná aplikace běží na všech klientech po celém světě. Vykonávání aplikace má stejné vlastnosti jako transakce P2P sítě. Vykonávání aplikací nejde centralizovaně zastavit, nelze je cenzurovat a nelze měnit jejich chování. Nepotřebujete žádné povolení k tomu je používat a jsou dostupné po celém světě.
Je nutné rozlišovat mezi vývojáři chytré platformy a vývojáři decentralizovaných aplikací. Vývojáři chytré platformy pracují například na Ethereu. Podílejí se na vývoji blockchainu, síťového konsensu, virtuálního stroje a programovacích jazyků pro psaní chytrých smluv. To vše tvoří základ pro vývojáře aplikací. Ti mohou použít programovací jazyk Solidity a napsat chytrou smlouvu. Tu pak nasadí. Kód chytré smlouvy se distribuuje do celého světa na všechny klienty, kteří ji umí spustit a vykonávat instrukce. Uzly tak vzájemně dohlíží na to, že se instrukce vykonávají poctivě.
Je nutné si uvědomit, že decentralizované aplikace může svobodně napsat kdokoliv na světě. To samé platí o vydání tokenů. Nikdo neověřuje úmysly vývojářů a nedozírá na ně. Mohou tak vzniknout nesmyslné tokeny, nebo podvodné či z pohledu spolehlivosti špatně napsané aplikace. Tohle není přímá chyba vývojářů platformy. Ti jsou zodpovědní například za to, že platforma špatně škáluje a poplatky jsou drahé, transakce pomalé, nebo že je složité napsat bezpečný kontrakt, neboť programovací jazyk umožní napsat špatné konstrukce. Týmy tak pracují na vylepšování platformy. Tam však končí hranice jejich odpovědnosti. Zbytek už je na vývojářích aplikací. Pokud někdo vydá nějaký ICO token, díky němuž vybere velké peníze a poté zmizí s vybranými penězi, není to chyba platformy, ani týmu. Ostatně i v Javě a jiných programovacích jazycích můžete napsat škodlivý program.
Na druhou stranu mohou vzniknout velmi užitečné a spolehlivé aplikace, které budou napsány profesionály a ve kterých nebudou žádná zadní vrátka. V prvních letech existence Etherea bylo kvalitních vývojářů velmi málo a bylo relativně snadné napsat špatný kontrakt. Pro běžného programátora je relativně těžké vstoupit do vod blockchainu a pochopit všechny souvislosti. Běžný programátor je zvyklý napsat kód, letmo ho otestovat a nasadit. Poté se vydávají záplaty a aktualizace. V konkurenčním boji je někdy dokonce výhodné vydat jez z poloviny funkční verzi a počkat, jestli si ji zákazníci oblíbí. Pokud ano, začnou se následně řešit problémy a dodávají se nové funkcionality. Ve světě decentralizace to ale není tak snadné. Smart kontrakt se nedá snadno záplatovat. S každou chybou mohou lidé přijít o peníze a díky globálnímu kontextu se vše děje ve velkém.
Důležitým aspektem je, že vývojáři platforem a dokonce ani vývojáři aplikací nenesou přímou odpovědnost za případnou ztrátu prostředků. To platí pro všechny blockchain projekty včetně Bitcoinu. Pokud dojde k nějaké nešťastné události a síť se sesype, mince mohou velmi rychle ztratit hodnotu a vy si nemáte kde stěžovat. U decentralizovaných aplikací to platí také. Stejně tak jak si uživatelé musí ve světě transakčních sítí hlídat své prostředky, musí být opatrní při výběru aplikací, které budou používat. Pokud chybí přímá odpovědnost vývojářů a vše se děje tak nějak bez regulací a do jisté míry anonymně, je potřeba spolehnout se na bezpečnostní audity, moudrost davu a času, po který daná aplikace funguje bez ztráty kytičky.
Chytrá platforma umožní lehce vydat digitální tokeny, které budou mít podobné vlastnosti jako nativní mince projektu a jejichž hodnotu může tvořit v podstatě cokoliv. Je jedno, jestli to budou předměty žijící v pouze v digitálním světě, jako třeba herní předměty, nebo jednou možná akcie firem, pokud to regulátoři povolí. Platforma umožní vytvořit aplikace, které budou schopné vyměnit token za token. Můžete si to představit jako burzu. Vše existuje v jednom ekosystému a veškeré operace se odehrávají decentralizovaně.
Velkou výhodou je, že uživatelé platformy mohou posílat mince či tokeny a v podstatě ani nemusí moc řešit, o jakou platformu se jedná. Jednou se funkcionalita platforem více propojí s běžnými aplikacemi. Tím bude růst síťový efekt, platforma bude profitovat z poplatků, a lidé budou využívat výhody decentralizace. To vše bez toho, aniž by byli vystaveni volatilitě nativních tokenů, nebo je dokonce museli držet kvůli poplatkům. Pokud se dostaneme do stádia, kdy budou platformu používat stovky milionů lidí bez toho, aniž by museli kupovat volatilní mince, zažijeme velký boom decentralizace. Nepatrné poplatky se odečtou z tokenů, které se posílají a uživatelům to ani nepřijde divné.
Je nutné si uvědomit, že každý tým nese odpovědnost pouze za svou chytrou smlouvu. Pokud jeden tým udělá nějakou nepěknou věc, třeba že nafoukne počet tokenů, je to věc, která se týká jen dané smlouvy. Všechny ostatní smlouvy jsou na dané smlouvě zcela nezávislé. Je to jiný zdrojový kód jiného týmu. Pokud jedna smlouva umožní nafouknout počet tokenů (třeba i záměrně v rámci daného kontextu), neznamená to, že to umožňují také ostatní smlouvy. Vždy je třeba se zajímat o detaily konkrétní smlouvy, na kterou se chcete spolehnout. Tohle není v režii platforem, ale týmu, které smlouvy píší. Nemá smysl vinit platformu za to, že někdo napíše smlouvu, která umožní udělat věci, se kterými uživatelé nepočítali.
Platformy mají jednu výhodu a nevýhodu v jednom. Budou si navzájem konkurovat a tím si užírat tržní podíl. To je velmi zdravé pro progresivní vývoj a těžit z toho budou uživatelé. V tradičním světě vedle sebe pokojně existují Java, .NET, Javascript, a další. Nevýhoda je, že za třeba 10 let může nějaká platforma zmizet a pozici převezme nová. V technologiích to tak chodí. Na druhou stranu třeba Amazon, Google, či Facebook už jsou tu nějaký ten pátek a zatím to nevypadá, že by jim rostla konkurence. Důvodem je mimo jiné to, že si firmy našly své pole působnosti a jejich ekonomická a technologická dominance jim umožňuje udržet si svoji pozici. Případná konkurence se jednoduše koupí a zaintegruje.
Chytrá platforma není to samé jako tradiční IT giganti. V případě firem jako Google vás v podstatě nemusí zajímat, jaké technologie jsou použité. Paradoxně mnoho uživatelů vidí jen jednu jednoduchou stránku s jedním polem pro vložení textu. Jen málokdo si uvědomuje komplexitu toho, co se děje v pozadí při hledání výsledků pro váš požadavek. U chytré platformy hraje významnou roli síť, blockchain a mnoho propojených aplikací. To vše váže vývojáře a potažmo uživatele na platformu. Bude trvat možná i desetiletí, než jako uživatelé aplikací přestaneme platformy řešit. Bylo by bláhové se odvážit odhadnout, jestli tu bude jedna platforma navždy, nebo více vedle sebe.
Nároky na technologii a využití v praxi
Chytré platformy jsou mnohem komplexnější, než běžná transakční síť. Nároky na tým a technologie jsou dramaticky vyšší, než v případě Bitcoinu. Bitcoin je ke změnám téměř rezistentní. Veškeré inovace se odehrávají kolem něj na úrovni druhých vrstev. Projekt jako takový se samozřejmě jako každý jiný software udržuje na denní bázi. Nicméně větší změny přicházejí zřídka a jejich adopce je pomalá. Můžeme se bavit o tom, jestli je to rozumné, ale je to zvolený přístup, se kterým se nedá nic moc dělat.
Chytré platformy jsou zejména o technologiích. Platformy staví svůj úspěch na užitečnosti svých služeb. Ty jsou o každodenním používání velkého množství uživatelů. Nároky na množství zpracovaných transakcí jsou tak dramaticky vyšší. Pokud vezmete do úvahy také vydávané tokeny, a to včetně stabilních mincí, může být objem transakcí obrovský. Chytré platformy si tak nevystačí s Proof-of-Work algoritmem. Nutně potřebují inovovat a vylepšovat Proof-of-Stake algoritmus, který má z pohledu škálování mnohem lepší parametry. Rychlost transakcí je důležitá také z pohledu uživatelů. Ti obvykle nejsou ochotni čekat dlouho, potřebují kliknout a vidět výsledek. Čas jsou peníze a doba je uspěchaná. V dlouhém koukání do mobilu a čekání na potvrzení transakce vidí budoucnost asi jen málokdo.
Je potřeba inovovat také na úrovni blockchainu, kde se bude ukládat mnohem větší množství transakcí. Je potřeba bavit se o tom, jak blockchain rozdělit a nepřijít o data, případně také o tom, jakým způsobem se zbavit starých dat. Ne že by se staré transakce smazaly a úplně zmizely ze světa. To je stejně nedosažitelný cíl, neboť blockchainy často leží na stovkách uzlů. Bude potřeba zajistit zpětnou ověřitelnost starých bloků. Po technické stránce to není zas až tak složité.
Jednou z nejdůležitějších součástí chytrých platforem jsou chytré smlouvy. V první řadě musí existovat jazyk, ve kterém půjdou psát aplikace bezpečným způsobem. Vývojáři musí mít jistotu, že je aplikace napsána bezpečně, její běh nejde externě ovlivnit, a že jejich běh nezkolabuje na hloupých chybách, které jsme viděli v minulosti. Spolehlivé musí být také virtuální stroje a celá infrastruktura. Chytré smlouvy mohou pracovat s daty z fyzického světa a na jejich základě se rozhodovat. Data chytrým smlouvám dodávají Oracle služby. Ty mohou kontraktům dodávat například směnné kurzy. Je tak možné vytvořit digitální stabilní mince navázané na cenu dolaru, které jsou podložené kryptoměnami, nebo reálnými dolary uložené v bance.
Potřebujeme decentralizované stabilní mince? Lidé žijící na západě vlastně ani moc ne, neboť nemusí řešit inflaci a náš bankovní systém je relativně spolehlivý, pokud se bavíme o platbách a převodech peněz. Alespoň prozatím. Lidé v rozvojových zemích však mnohdy nemají přístup k bankovním službám. V některých státech Afriky dodnes lidé nosí fiat peníze na pobočku, aby zaplatili za elektřinu. Tito lidé nepotřebují používat kryptoměny pro jejich možnost být dobrým uchovatelem hodnoty. Více potřebují dobrý prostředek směny, který je současně dobrou účetní jednotkou. Volatilita je něco, co jim může bránit v používání decentralizovaných služeb. Přitom decentralizace není s volatilitou kryptoměn nikterak svázána.
Pokud chcete podnikat, potřebujete do jisté míry předvídat budoucnost a spolehnout se na stabilní ekonomické prostředí. Předpokládejme, že by Bitcoin uspěl a vše by se začalo točit kolem události půlení. Tento cyklus je čtyřletý a na jeho základě byste mohli dojít k závěru, že se vám vyplatí podnikat na začátku roku 2021, neboť to nejspíš bude býčí rok. Hodnota vámi obdržených BTC mincí poroste. Na druhou stranu začít na začátku roku 2022 vám může přinést mnoho starostí, neboť hodnota mincí může následující roky medvědího trhu postupně klesat. Vaše podnikání tak ovlivní více trh, než vaše schopnosti a nápady.
Dává to smysl? Nedává a nemá cenu čekat na těžko předvídatelnou budoucnost, kdy se cena bitcoin mincí ustálí a událost půlení nebude mít na trh tak velký dopad. Větší smysl dává používat stabilní mince. Ty mají stejné vlastnosti jako běžné kryptoměny a jediný zásadní rozdíl je v tom, že nejsou volatilní. Možná jsou o něco horším uchovatelem hodnoty, pokud je jejich cena vázána na fiat měny. Na druhou stranu jsou dobrým prostředkem směny, který je dostupný doslova všude po světě a fungují už dnes.
Pro mnohé komplexnější finanční služby, jako jsou třeba půjčky, potřebujeme spolehlivé stabilní mince, které však od uživatelů nebudou vyžadovat vlastnění volatilních kryptoměn. Jakmile se posuneme v úsilí o vytvoření digitální identity, bude možné v chudých státech vytvořit nějaké formy novodobých decentralizovaných bank. Jestli se vám to nepozdává a přijde jako nereálné, uvědomte si, že ještě před 10 lety nikdo nevěřil, že budou existovat kryptoměny, které dnes velké firmy a fondy nakupují ve velkém. Chytré smlouvy jsou jen nadstavbou nad transakčním systémem a pokud uspěje Bitcoin, není důvod nerozvíjet decentralizaci na dalších úrovních společenské a finanční interakce. Je velmi naivní si myslet, že decentralizace končí u transakcí. Naopak, tam to celé začíná.
Bitcoin samozřejmě není jen transakční systém a je nutné vnímat jeho finanční rozměr. Nezměnitelná monetární politika není až tak vázána na transakční systém. Nebo vlastně ano? Zkusme si odpovědět další otázkou. Požadujeme decentralizaci pouze na úrovni monetární politiky, nebo také na úrovni transakcí?
Pokud bychom vyjmenovali vlastnosti, které lidé oceňují ve spojení s decentralizací, byla by to schopnost obejít prostředníky, necenzurovatelnost transakcí, svobodný přístup do systému, stejné férové podmínky pro všechny účastníky, žádné centrum moci, transparentnost a další vlastnosti. To vše je spojené s přímým používáním, ne nutně s monetární politikou. Co má tedy vyšší vliv na hodnotu kryptoměn obecně? Je to decentralizovaná digitální vzácnost, monetární politika, nebo možnost využívat decentralizované technologie v pravém smyslu slova použití P2P sítě? Autor textu by mohl napsat celý článek na toto téma a stejně by nebyl schopen poskytnout jednoznačnou odpověď. Pojďme se prozatím spokojit s tím, že pravda je někde uprostřed a zkusme udělat malý myšlenkový experiment.
Monetární politika a její důležitost
Předpokládejme, že transakční vrstva Bitcoinu neexistuje a hodnota bitcoinů se posílá po jiných sítích. Z části klidně po centralizovaných, což se v případě příchodu PayPalu stejně pomalu děje. Bitcoin by byl stále vzácný a asi by platilo, že ho nikdy nebude víc než 21 milionů. Tímto by padly všechny výhody decentralizace z pohledu používání decentralizované sítě. Bohužel by to částečně narušilo také monetární politiku. Jen první vrstva Bitcoinu dokáže zajistit, že se maximální počet mincí podvodně nezvyšuje. Jakmile se hodnota mincí přenese do mnoha jiných sítí, nemusí existovat mechanismus, který by na monetární politiku spolehlivě dohlížel. Tím se dostáváme trochu do pasti. Zjišťujeme, že decentralizovaná monetární politika vyžaduje také spolehlivou transakční síť. Ideálně takovou, kde síťový konsensus dohlíží na monetární politiku a současně na transakce.
Pojďme na to obráceně. Fanoušci Etherea rádi říkají, že ETH jsou peníze. To je v pořádku, ve světě decentralizace nemá nikdo monopol na peníze. Představme si, že se Ethereu podaří přechod na PoS a jeho transakční síť bude nekonečně šlákovatelná. Ethereum tak bude schopné v rámci svého ekosystému dozírat na monetární politiku nejen ETH mincí, ale také na všechny existující tokeny. Uživatelé by mohli využívat všech výhod decentralizace z pohledu používání. Proč tedy ne také z pohledu monetární politiky? Jakmile se vývoj ustálí, zafixuje se také monetární politika. A hlavně, není tu pouze Ethereum a platformy umožní vytvořit si konkrétní politiku pro jednotlivé státy či skupiny lidí, bude-li po tom poptávka.
Nastíněná otázka má více úhlů pohledu, ale viděno touto konkrétní optikou docházíme k závěru, že z pohledu využití decentralizace potřebujeme inovace na prvních vrstvách protokolů.
Druhé vrstvy a ekonomický model Bitcoinu
Asi se zeptáte, jestli by rychlejší konsensus nebo chytré smlouvy mohly vzniknout také v rámci první vrstvy Bitcoinu. Na první vrstvě v dohledné době ne a nejspíš by to ani nebyl dobrý nápad. Na druhých vrstvách může vzniknout téměř cokoliv. Otázkou však je, co to přinese samotnému Bitcoinu. Druhé vrstvy v podstatě řeší to, co neumí vrstva první. BTC mince si tak můžete na druhých vrstvách posílat rychleji, nebo používat chytré smlouvy. Jsou to však jiné sítě, či ekosystémy, které mají jiné kvality decentralizace, zabezpečení, atd. To nutně nevadí, jen je potřeba si to uvědomit a zamyslet se nad možným budoucím vývojem.
Druhou vrstvou může být nejen populární síť Lightning Network, ale může tak vnímat klidně chytré platformy. V obou případech je nutné hodnotu BTC mincí převést určitou operací z Bitcoin sítě do jiné sítě. Základem je transakce na první vrstvě Bitcoinu, která v podstatě předá hodnotu mincí do jiné sítě. BTC mince jsou stále v blockchainu Bitcoinu, ale uživatel ztrácí možnost jejich utracení v této vrstvě. Získá však možnost operovat s mincemi v jiné síti, kde je může klidně utratit. Nebo o ně nějak přijít. Teoreticky se tak může stát, že hodnota BTC mincí zůstane navždy nebo na dlouhou dobu zamčena v jiném ekosystému a nemusí se vrátit zpět do blockchainu Bitcoinu. Vedlejším efektem je, že veškeré poplatky zůstávají v druhé vrstvě. Profitují tak majitelé klíčových uzlů těchto sítí a to na úkor těžařů bitcoinů.
Z pohledu bitcoinového rozpočtu na bezpečnost je tohle nešťastné, neboť rozpočet bude na transakčních poplatcích v blízké budoucnosti stále více závislý. Uživatelé nejsou většinou ochotní platit vysoké poplatky. Ostatně to můžeme vidět i v tradičním světě, kde si všichni stěžovali na to, že si banka účtuje vysoké poplatky za běžnou bankovní transakci, která ještě nedávno trvala klidně i několik dní. Nyní jsou poplatky za bankovní převody v rámci jedné země velmi nízké, nebo žádné. A to je to co většina lidí denně potřebuje. V případě Bitcoinu může odliv poplatků do jiného ekosystému způsobit to, že zbylé transakce na první vrstvě budou dražší, než by mohly být, kdyby transakcí bylo více. Jinými slovy, celkový příjem z poplatků za daný čas je součinem počtu transakcí a ceny za ně. Je-li transakcí málo, je zapotřebí dohnat to na jejich ceně, a naopak.
Je nutné si uvědomit, že lidé budou využívat druhé vrstvy kvůli funkcionalitě, kterou jim první vrstva nikdy nenabídne. Ať už to jsou velmi rychlé a levné transakce, využití chytrých smluv, decentralizované směny za jiné tokeny, nebo další možnosti, které se objeví. Otázka je, jestli se BTC mince rozutečou do většího množství platforem a sítí, nebo vyhraje jediná síť. V podstatě je to ale jedno. S vyšší adopcí Bitcoinu a s pochopením výhod decentralizace může přijít tlak na kvalitnější infrastrukturu a využití běžných finančních služeb jako půjčky a pojištění. Chytré platformy se tohoto vývoje budou účastnit a BTC mince toho budou schopné jen skrze ně. To je pravděpodobně nevyhnutelné. Otázka je, kdo z této situace bude více těžit. Jestli hodnota bitcoin mincí, nebo mince chytrých platforem, na kterých se bude odehrávat miliony transakcí denně a které mohou existovat klidně i bez Bitcoinu.
Co se týká Bitcoinu a jeho rozpočtu na bezpečnost, je ve vzduchu více otázek než odpovědí.
Je Ethereum konkurence pro Bitcoin?
Z pohledu adopce decentralizovaných technologií pravděpodobně ano. Z pohledu monetární politiky zatím nevíme. Co se týká počtu transakcí, Ethereum už Bitcoin překonalo a kdyby lépe škálovalo, mohlo by odbavovat ještě více transakcí. Bylo by to 2x více nebo 10x více? Můžeme jen hádat. Nicméně je po nich poptávka a lidé za ně platí desítky dolarů. Jediné, co v současnosti brání Ethereu ve vyšší adopci, jsou právě pomalé a drahé transakce. Tedy překážka je hlavně na straně technologie. Když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že lidé jsou ochotni platit za decentralizované služby, které ne vždy závisí na monetární politice Etherea. Lidé jsou dokonce ochotní tokenizovat bitcoin mince a platit vysoké poplatky za transakce na sítí Etherea, jen aby hodnotu bitcoinu využili právě v této síti. Ethereum má obrovský ekosystém a Bitcoin tomu zatím nedokáže konkurovat.
Co se týká monetární politiky, je po bitcoinech obrovská poptávka a dá se konstatovat, že je výrazně větší než v případě Etherea. Nemá smysl spekulovat nad tím, jestli se to jednou může obrátit nebo nebo. Tahle hra je v rukou velryb, ne retailu. V příštím bull runu to bude hlavně o Bitcoinu, a to z prostého důvodu. Velcí hráči zatím příliš neřeší technologii a reálné využití na úrovni infrastruktury, ale spíše monetární politiku. Pokud nakupujete po tisících mincí, připadají vám poplatky stále nízké. Pokud však nakupujete v řádech Satoshi, poplatky jsou a budou určitou překážkou adopce pro retail. Bitcoin se tak může stát exkluzivním projektem pro bohaté.
Bitcoin rozhodně může vytvořit vlastní funkční ekosystém, který bude zcela nezávislý na chytrých platformách. Dává to však smysl? Bude-li určitá funkcionalita či výhody dostupné jinde, část lidí toho vždy využije. Pokud bude více lidí používat chytré platformy kvůli uživatelskému pohodlí a nízkým poplatkům, získají tyto sítě vyšší síťový efekt, než čeho může dosáhnout Bitcoin na první vrstvě. Otázkou samozřejmě je, jak tomu budou schopné konkurovat druhé vrstvy. Nicméně, pokud máte zvážit, do jaké sítě převést bitcoin mince přes drahou on-chain transakci, zvolíte Lightning Network nebo raději chytrou platformu? Lidé se budou rozhodovat na základě možností, které jim jednotlivé sítě nabídnou. Bude to výše poplatků, míra adopce, možnost programovatelnosti, a další věci.
Adopce Bitcoinu bude zejména v prvních letech motivována především monetární politikou. V případě chytrých platforem to bude hlavně užitečnost, která poroste s technologickým pokrokem. Viděno touto optikou, Bitcoin a chytré platformy si v podstatě přímo nekonkurují. Cesty adopce se budou lišit. Nicméně se mohou do určité míry prolínat a to z pohledu technologického a také ekonomického.
Z pohledu technologie si mohou obě platformy dokonce vzájemně pomoct. Bitcoin mince mohou proudit po jiných sítích s výše uvedenými riziky. Bitcoin síti to může ublížit pouze tím, že tím odtečou jinam poplatky za transakce, ale čas na řešení zatím je. Co se týká monetární politiky, nemusí to ničemu vadit. Naopak, čím více lidí bude bitcoiny někde využívat, tím lépe. Nyní se hraje o adopci a ta vázne.
Co se týká monetární politiky, tak sociálně a ekonomicky hodnotné budou ty sítě, po kterých bude proudit velká hodnota a budou nejvíce adoptovány. To se nutně promítne do ceny mincí daných projektů. Chytré platformy používají Proof-of-Stake (PoS) konsensus, aby byly schopné zpracovat velké množství transakcí. Tento konsensus má zajímavé dopady na ekonomický model. Síť totiž vlastní každý uživatel, který drží mince PoS platformy. Mince slouží jako prostředek pro rozdělení konsensuální síly, tím pádem může každý uživatel pravidelně dostávat nové mince jako odměnu. V podstatě si zajistit pasivní příjem.
Odměny se neberou odněkud ze vzduchu. Odměny tvoří nové mince a transakční poplatky. Pokud budou sítě odbavovat tisíce či miliony transakcí denně, mohou vydělat ranec na poplatcích. A protože se u PoS sítí nemusí platit za energii, většina vybraných poplatků se může rozdělit majitelům mincí. To může být silná incentiva, které Bitcoin nemůže konkurovat. Tam jde velká část odměn na úhradu za energie a zbytek dostávají těžaři, nikoliv majitelé mincí.
Pokud tedy budou chytré PoS platformy úspěšné, bude ekonomicky výhodné držet a stakovat mince těchto projektů. Je jedno jestli tomu budeme říkat nové peníze, uchovatel hodnoty, nebo jen novodobé akcie. Důležité je, že chytré platformy mohou konkurovat Bitcoinu co se týká výhodnosti držet mince.
Kdo má větší šanci, chytré platformy, nebo Bitcoin?
Jednoznačnou odpověď na otázku, jestli jsou chytré platformy v čele s Ethereem konkurencí, pro Bitcoin nemám. Současná adopce je velmi nízká a velcí hráči dost zkreslují hru. Převládá narativ uchovatele hodnoty, což více hraje do karet Bitcoinu. Bitcoin a hlavně Ethereum jsou na hraně svých možností, co se týká transakčního systému, což brzdí adopci z pohledu využití sítě. Až přechod Ethera na PoS nám může napovědět, jak moc lidé touží používat decentralizované technologie.
Ukázat nám to samozřejmě může také Lightning Network. U té se však obávám toho, že lidé chtějí bitcoiny držet, ne utrácet. Pokud chtějí mince používat, tak je pro ně často ideální je někde bezpečně zamknout za nějaký úrok. Udělat to skrze centralizovaného prostředníka je možné, ale odporuje to principům používání kryptoměn. Chytré platformy zatím neprokázaly neprůstřelnou bezpečnost. To se však může změnit. Centralizované služby se nikdy nezmění, ani nezlepší.
Na závěr této části můžeme konstatovat, že vše je hlavně o adopci. Mají větší šanci na adopci chytré platformy, nebo Bitcoin? I na toto téma by se dalo napsat obsáhlé pojednání. Vytvořit nové digitální peníze, které budou v dalších desetiletí volatilní, je možná nedosažitelný cíl a stavění vzdušných zámků. Narativ zlata dává mnohem větší smysl a daří se mu o dost lépe. Vyhráno však není. Co se týká adopce decentralizovaných technologií, přijde mi to jako snadněji dosažitelný cíl. Stabilní mince jsou v praxi mnohem použitelnější a máme je tu už nyní. Jejich adopce roste. Jakmile se nad tím postaví další bankovní služby, adopce může jít rychle kupředu.
Můžete si myslet, že to není adopce kryptoměn v pravém slova smyslu, ale to by byla mýlka. Mince bitcoinu jsou nerozlučitelně spojeny s transakční sítí a tak tomu je také u platforem. V podstatě se bavíme jen o tom, kdo z existence sítí profituje a jak moc. Případně, co sítím dává hodnotu. V případě Bitcoinu je to hlavně narativ. V případě platforem reálná funkcionalita. Je-li dostupná užitečná funkcionalita, rozum velí ji použít. Obojí má šanci na úspěch. Narativ je o něco více spojený s mincemi. Užitečnost je více propojená s vlastnostmi sítě. V obou případech se vyplatí mince držet. Až budoucnost ukáže, co dává větší smysl. Obojí může být dobrým uchovatelem hodnoty.
Závěr
Mnoho lidí věří, že Bitcoin může lehce implementovat nejlepší dostupné technologie a tím se držet na špici technologického pokroku. Tohle se v rámci první vrstvy dít nebude a na úrovni druhých vrstev to nedává smysl, pokud bude vedle fungovat platforma nejen s danou technologií, ale také s hromadou uživatelů. Několik pokusů o vytvoření platformy, která by v podstatě okopírovala Ethereum a vybudovat to samé čistě jen pro Bitcoin zkrachovalo. Vlivní vývojáři Bitcoinu se změnám brání a těžko na něm uvidíme PoS, smart kontrakty, vylepšení UTxO modelu, a mnoho dalších věcí. Tohle není jen o ideologii že “Bitcoin se nemění”, ale také a implementační náročnosti tuto změnu provést. Udělat větší změnu na síťovém konsensu a za plného běhu provést změnu je náročný úkol, který by zabral klidně roky práce.
Když se nad tím víc zamyslíte, možná dospějete k názoru, že by to v případě Bitcoinu bylo spíše na škodu. Chytré smlouvy nebo vydávání nových tokenů, to není jen o rozšíření možností a určité nezávislosti na okolních sítích. Je to také o hromadě podvodů, neúspěchů a klidně další vlně ICO plně v režii Bitcoinu. Mnoho lidí vidí v Ethereu jen stroj na tokeny. Chtěli by mít ti samí lidé to samé na první vrstvě Bitcoinu? Rozhodně ne. Střet mezi skupinami lidí, kteří by rádi viděli větší progres a skupinou bránící status quo vždy nejspíš vyhraje druhá skupina. Jestli má být Bitcoin nový digitální uchovatel hodnoty, nemá smysl aby byl spojován s pochybnými projekty. Rozhodně ne v této fázi adopce. Nakonec je tak nejlepší, když bude vedle sebe existovat více sítí.
Věřím, že nyní máte dobrý obrázek o tom co je to chytrá platforma a jak se liší od Bitcoinu. Téma je velmi široké a článek nepokryl všechny aspekty a možnosti využití platforem k řešení reálných problémů. Určitě se k tomu dostaneme v nějakém příštím článku.
[twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"]
.
[easy-social-share buttons="facebook,twitter,linkedin" counters=1 counter_pos="inside" hide_names="no" template="tiny-retina"]
Co se týká monetární politiky, je po bitcoinech obrovská poptávka a dá se konstatovat, že je výrazně větší než v případě Etherea. Nemá smysl spekulovat nad tím, jestli se to jednou může obrátit nebo nebo. Tahle hra je v rukou velryb, ne retailu. V příštím bull runu to bude hlavně o Bitcoinu, a to z prostého důvodu. Velcí hráči zatím příliš neřeší technologii a reálné využití na úrovni infrastruktury, ale spíše monetární politiku. Pokud nakupujete po tisících mincí, připadají vám poplatky stále nízké. Pokud však nakupujete v řádech Satoshi, poplatky jsou a budou určitou překážkou adopce pro retail. Bitcoin se tak může stát exkluzivním projektem pro bohaté.
Bitcoin rozhodně může vytvořit vlastní funkční ekosystém, který bude zcela nezávislý na chytrých platformách. Dává to však smysl? Bude-li určitá funkcionalita či výhody dostupné jinde, část lidí toho vždy využije. Pokud bude více lidí používat chytré platformy kvůli uživatelskému pohodlí a nízkým poplatkům, získají tyto sítě vyšší síťový efekt, než čeho může dosáhnout Bitcoin na první vrstvě. Otázkou samozřejmě je, jak tomu budou schopné konkurovat druhé vrstvy. Nicméně, pokud máte zvážit, do jaké sítě převést bitcoin mince přes drahou on-chain transakci, zvolíte Lightning Network nebo raději chytrou platformu? Lidé se budou rozhodovat na základě možností, které jim jednotlivé sítě nabídnou. Bude to výše poplatků, míra adopce, možnost programovatelnosti, a další věci.
Adopce Bitcoinu bude zejména v prvních letech motivována především monetární politikou. V případě chytrých platforem to bude hlavně užitečnost, která poroste s technologickým pokrokem. Viděno touto optikou, Bitcoin a chytré platformy si v podstatě přímo nekonkurují. Cesty adopce se budou lišit. Nicméně se mohou do určité míry prolínat a to z pohledu technologického a také ekonomického.
Z pohledu technologie si mohou obě platformy dokonce vzájemně pomoct. Bitcoin mince mohou proudit po jiných sítích s výše uvedenými riziky. Bitcoin síti to může ublížit pouze tím, že tím odtečou jinam poplatky za transakce, ale čas na řešení zatím je. Co se týká monetární politiky, nemusí to ničemu vadit. Naopak, čím více lidí bude bitcoiny někde využívat, tím lépe. Nyní se hraje o adopci a ta vázne.
Co se týká monetární politiky, tak sociálně a ekonomicky hodnotné budou ty sítě, po kterých bude proudit velká hodnota a budou nejvíce adoptovány. To se nutně promítne do ceny mincí daných projektů. Chytré platformy používají Proof-of-Stake (PoS) konsensus, aby byly schopné zpracovat velké množství transakcí. Tento konsensus má zajímavé dopady na ekonomický model. Síť totiž vlastní každý uživatel, který drží mince PoS platformy. Mince slouží jako prostředek pro rozdělení konsensuální síly, tím pádem může každý uživatel pravidelně dostávat nové mince jako odměnu. V podstatě si zajistit pasivní příjem.
Odměny se neberou odněkud ze vzduchu. Odměny tvoří nové mince a transakční poplatky. Pokud budou sítě odbavovat tisíce či miliony transakcí denně, mohou vydělat ranec na poplatcích. A protože se u PoS sítí nemusí platit za energii, většina vybraných poplatků se může rozdělit majitelům mincí. To může být silná incentiva, které Bitcoin nemůže konkurovat. Tam jde velká část odměn na úhradu za energie a zbytek dostávají těžaři, nikoliv majitelé mincí.
Pokud tedy budou chytré PoS platformy úspěšné, bude ekonomicky výhodné držet a stakovat mince těchto projektů. Je jedno jestli tomu budeme říkat nové peníze, uchovatel hodnoty, nebo jen novodobé akcie. Důležité je, že chytré platformy mohou konkurovat Bitcoinu co se týká výhodnosti držet mince.
