cardano v africe

Cardano v Africe – identita na veřejném blockchainu

Blockchain se dočkal největší adopce na státní úrovni

Interakce lidí se před delší dobou přesunula na internet, který se tak stále více zařezává do našeho každodenního života. Někdo si bez globální sítě nedokáže představit svoji práci, někdo jiný zábavu. Jsou lidé, kteří na něm tráví významnou část svého života. Většina internetových služeb funguje na bázi architektury klient-server. Server je centrální bod téměř každé služby na internetu. Majitelé serveru tak mají nad daty plnou kontrolu. Uživatelé se skrze své klienty připojují k serveru za účelem interakce a mají už z principu podřadné postavení. Instituce fungují na úplně stejné bázi. Instituce jsou také řízeny centrálně, tedy ze shora směrem dolů. Klienti jsou posledními články v řadě, co se týče pozice i postavení.

Blockchain technologie má potenciál změnit svět, neboť může rozvrátit zaběhnuté pořádky na síťové úrovni, což může mít vliv na finanční a sociální aspekty našich životů. Blockchain sítě umožní vybudovat zcela novou decentralizovanou vrstvu nad internetem. Tato vrstva je velmi důležitá, neboť dokáže zajistí to, co při interakci potřebujeme nejvíce. Důvěru. Blockchain se dá vnímat jako stroj na zprostředkování důvěry. Algoritmy tak mohou v některých případech nahradit centralizované prvky naší společnosti, nebo je alespoň do jisté míry vylepšit. 

Aby se tak stalo, je nutné aby lidé blockchain technologie adoptovali. Kryptoměnové odvětví se dočkalo velkého úspěchu. Máme za sebou největší adopci veřejné blockchainové sítě na úrovni státu. Pomyslným vítězem je stát Etiopie, který se rozhodl adoptovat síť Cardano. Na události je nejkrásnější to, že Etiopie adoptoval blockchain ne kvůli finanční spekulaci, ale za účelem budování své národní infrastruktury. O to víc je toto prvenství významnější. Ukazuje to světu, že blockchain nemusí být jen pomalá a drahá databáze. Aby to bylo jasné hned od začátku. V projektu se použije veřejná síť Cardana. Nejedná se o privátní verzi, jak jsme mohli často v minulosti vidět.

Partnerství mezi Etiopií a IOHK

Input Output Hong Kong (IOHK) je R&D entita, která se podílí na vývoji veřejné sítě Cardano. Díky širokému týmu a akademickému přístupu k vývoji technologií se podařilo vyřešit mnoho složitých problémů, které umožní využívat blockchain širokým masám. Ne že by byl vývoj a implementace u konce. Už nyní se spřádají plány na dalších 5 let vývoje. Každopádně už nyní, ani necelý rok od spuštění main-netu, je síť připravena pro adopci na státní úrovni. Klíčovou komponentou pro nasazení Cardana v Etiopii je Atala PRISM, což je řešení pro decentralizovanou správu identit. 

Etiopie se nachází v oblasti afrického rohu. To zemi poskytuje strategickou dominanci, neboť se nachází blízko Středního východu a jeho trhů. S více než 112 miliony lidí je Etiopie po Nigérii druhým nejlidnatějším národem v Africe a má nejrychleji rostoucí ekonomiku v regionu. Je to však také jedna z nejchudších zemí s příjmem na obyvatele 850 USD ročně. Trvale vysoký ekonomický růst s sebou přinesl pozitivní trendy ve snižování chudoby v městských i venkovských oblastech. Vláda zahájila nový desetiletý plán, který bude probíhat od roku 2020 do roku 2030. Cílem tohoto plánu je udržet hospodářský růst, transformace a větší důraz na soukromý sektor.

Hlavními výzvami Etiopie je zrychlení snižování chudoby, což vyžaduje značný pokrok při vytváření pracovních míst i lepší správu věcí veřejných. Překážky rozvoje souvisí s politickým neklidem spojeným se sociálními nepokoji. To by mohlo negativně ovlivnit růst prostřednictvím nižších přímých zahraničních investic, cestovního ruchu a vývozu. Omezená konkurenceschopnost dále omezuje rozvoj výroby, vytváření pracovních míst a zvýšení vývozu. Vláda si klade za cíl rozšířit roli soukromého sektoru prostřednictvím zahraničních investic a průmyslových parků. 

Etiopie má své lokální problémy, které se významně liší od lokálních problémů, které má třeba naše země. Moderní technologie jsou tu od toho, aby nám pomáhaly problémy řešit. IOHK dobře rozumí finančním a sociálním problémům Afriky, neboť má na tomto kontinentu již několik let své lidi. Lidé z IOHK se tak baví se zástupci států a místního byznysu o využití blockchainu na řešení tamních problémů. S Etiopií podepsala IOHK spolupráci již v roce 2018. Tato spolupráce nyní přerostla v první dohodu o adopci veřejné blockchainové sítě na národní úrovni. IOHK pro Etiopii vybuduje systém, který bude spravovat decentralizovanou identitu (DID) občanů a to skrze již zmíněného řešení Atala PRISM. Atala PRISM je systém propojený s veřejnou sítí Cardano. 

Atala PRISM je určitá nadstavba nad Cardano sítí, která lidem umožní vlastnit data spojená s jejich identitou a mít plnou kontrolu nad tím, kdo se ke konkrétním datům dostane. Data mohou být v zašifrované podobě fyzicky uložená v telefonu, na smart-kartě, nebo i jinde. Pokud si majitel dat přeje být tím jediným, kdo bude data fyzicky vlastnit, tak může. Nese však veškerá rizika v případě jejich ztráty. Atala PRISM zajistí, že při sdílení dat se přenos odehraje po zabezpečeném P2P kanálu. K řízení přístupu k datům se využívá decentralizovaná public-key infrastruktura (DPKI) Cardano sítě.

DKPI umožňuje každému vytvořit nebo ukotvit kryptografické klíče na blockchainu, kde budou chráněny před neoprávněnou manipulací a chronologicky seřazené. Tyto klíče se používají k tomu, aby ostatní mohli ověřit digitální podpisy, nebo zašifrovat data příslušnému držiteli identity. Uživatel může na svém telefonu ke svým datům přistoupit skrze biometrické údaje či PIN. Pokud si daný uživatel zapamatuje SEED, bude schopný obnovit přístup k datům v případě, že telefon ztratí. Data však musí mít také k dispozici. Pojďme nyní od technických detailů zpět k partnerství.

Vzdělání je nezbytným předpokladem pro zajištění zlepšení životní úrovně a budoucího ekonomického růstu. Navíc se Etiopie rozhodla, že musí svoji zemi více digitalizovat. Má na to dokonce strategii nazvanou Digital Ethiopia 2025. Etiopie a IOHK se rozhodli, že začnou nasazovat decentralizovanou identitu právě v oblasti školství. Svoji identitu tak poprvé v životě získá 5 milionů studentů a 750 tisíc učitelů. Skrze identitu bude možné sledovat a zaznamenávat školní docházku a výsledky. Dosažené vzdělání bude tokenizováno na blockchainu Cardano a bude propojené s identitou. Univerzity a zaměstnavatelé tak budou schopni prokazatelně ověřit, že daný žadatel skutečně dosáhl deklarovaného vzdělání. Ověření proběhne zcela bez třetích stran. Očekává se, že to vyřeší stávající problém, kdy jsou žádosti často doprovázené podvodnými dokumenty. 

Identita je velmi důležitou součástí našich životů a mnohdy si to ani neuvědomujeme. Právě díky identitě můžeme chodit do školy a studovat na univerzitě, získat dobré zaměstnání, nebo využívat moderních finančních služeb jako jsou půjčky nebo pojištění. Tohle vše je pro lidi z Etiopie problém, neboť v současnosti svoji oficiální identitu často ani nemají. Stát tak nemá mnohdy přehled o svých občanech. Pro občany Etiopie je složité dostat se na zahraniční univerzity, neboť ty jim neuznávají jejich vzdělání. Občané Etiopie jsou v podstatě odříznuti od finančních služeb a možnosti získat zaměstnání v zahraničí. 

V době psaní není jasné, jestli v případě nasazení Atala PRISM v Etiopii budou uživatelská data uložena i mimo digitální zařízení studentů či učitelů. Kdyby se stát postaral o fyzickou zálohu dat, v principu by to ničemu nevadilo, neboť data jsou stejně zašifrovaná a nikdo jiný než majitel identity se k nim nedostane. 

Zajímavé je, že studenti tak budou mít nejen svoji digitální identitu, ale také své vzdělání v podstatě vždy u sebe. Dokonce i v případě, že vycestují do zahraničí. Dá se říci, že Etiopané budou prvními globálními občany, neboť budou mít svoji identitu ne v centralizované databázi jedné země, ale v globálně dostupné síti. Tuto identitu si dokonce mohou přenášet pouze v hlavě podobně, jak se přenáší SEED. Jen si před tím musí někam do sítě uložit zálohu dat, ke kterým chtějí mít přístup.

Využití blockchainu v oblasti školství je pouze začátek. V dlouhodobém plánu obou stran je dostat blockchain i do dalších sektorů. Už nyní se vyjednává o využití Cardano technologií v oblasti tiket systému ve městě Addis Abeba. Bližší detaily nejsou v době psaní známé, nicméně očekává se, že se při digitalizaci Etiopie a propojení s okolním světem se použije Hydra. 

IOHK plánuje dostat na blockchain až 100 milionů uživatelů z Afriky během několika let. To je z pohledu škálovatelnosti velký výzva a dnešní blockchain sítě by stěží zvládly odbavit transakce, jež by se odehrávaly v jedné větší metropoli. Hydra bude druhá vrstva nad hlavní Cardano vrstvou. Podobně jako u Lightning Network bude umět Hydra odbavit velké množství transakcí za zanedbatelnou cenu bez nutnosti ukládat mezidata v blockchainu. Výhoda Hydry je, že bude schopna využívat existující infrastrukturu vrstvy první, neboť mezi první a druhou vrstvou se bude předávat přímo UTxO (respektive IOHK rozšířila původní koncept a využívá takzvaný Extended UTxO).

Hydra používá stejný formát transakcí jako vrstva první. To umožní třeba to, že smart kontrakt, který byl napsaný a nasazený v první vrstvě, se může po předání realizovat v Hydře a kdykoliv se zase vrátit zpět na první vrstvu. Místo PoS, který se používá na první vrstvě pro dosažení globálního konsensu, se ve vrstvě druhé použije jiný konsensus, který je založený na sdílení a vzájemném akceptování UTxO snapshotů mezi jednotlivými nody v dané lokální skupině. 

Je dobrý nápad decentralizovat identitu?

Pokud máte občanku tak věřte, že informace o vás má mnoho institucí a možná byste je ani nedokázali všechny vyjmenovat. Jakmile někam přijdete poprvé, třeba k doktorovi, první co se stane je, že si od vás někdo vyžádá občanku a přepisuje údaje do svého počítače. Lidé identitu používají doslova na každém kroku, neboť naše společnost k fungování potřebuje centralizované instituce. Ty se bez práce s identitou neobejdou. Majetky máme v katastru nemovitostí. Řidičáky či právo vlastnit střelnou zbraň nám vydávají k tomu určené úřady. K podnikání potřebujeme určité povolení, daně platíme pod svou identitou stejně tak, jako si třeba bereme půjčku z banky. Občanku potřebujete v podstatě i pro vyzvednutí balíku z pošty. Identita je nedílnou součástí našich životů a kdo ji nemá, žije často na okraji společnosti. Bez identity dnes nemůžete ani svobodně cestovat po světě a lehce se vám může stát, že skončíte někde na stanici. 

Jedním z cílů IOHK týmu je umožnit lidem z Afriky využívat moderní finanční služby a věří, že DID v tom může sehrát klíčovou roli. Lidé si budou schopni propojit své DID se svojí finanční historií. Ta často bývá základem pro odhad rizika při poskytování půjčky. Pokud máte na dálku a do jisté míry anonymně někomu půjčit peníze, určitě je to jednodušší u někoho o kom víte, že prokazatelně vystudoval vysokou školu, pravidelně platí v dané lokalitě za energie a v minulosti třeba už pár menších půjček splatil. Pro nás, lidi ze západu, drží tyto informace třetí strany. Vy tak třeba víte že máte dobrou splátkovou historii, ale konkrétní data jste sami nikdy neviděli. Banka si je o vás schopna zjistit vše co potřebuje. Vždy je jednodušší získat půjčku od banky, která vám vede účet. Mnohdy můžete přes jeden klik získat předschválenou půjčku skrze vaše internetové bankovnictví. Historie je jedním ze stavebních kamenů při utváření důvěry. 

DID lidem umožní stát se vlastníkem vlastní identity a s tím spojených dat. Vlastník identity se tak může svobodně rozhodnout komu a jaká data ukáže. Když se nad tím zamyslíte, tak současný systém vůbec nefunguje dobře. Stát nám vydá občanky a my, když chceme použít zahraniční burzu, což je mimochodem ve světě kryptoměn zcela běžné, tak musíme občanku ofotit a fotky poslat někam do cizí země. Pošleme tak všechny údaje, které jsou na občance k dispozici včetně třeba adresy, kterou by možná ani burza nepotřebovala vědět. Co je nejhorší, ono to funguje úplně stejně i v případě českých burz. I některým českým kryptoměnovým burzám musíte poskytnout ofocenou občanku, pokud na nich chcete obchodovat v určitém objemu. To už je z pohledu digitalizace trochu absurdní stav, nemyslíte?

Uvažujeme nyní čistě teoreticky. Co kdyby burze v rámci vyhovění regulacím pro založení účtu stačila informace o tom, že jste plnoletý Čech? V případě DID by šlo přesně tohle udělat. Z vašeho DID byste poskytli pouze dvě dílčí informace, které pro váš DID ověřil stát a ještě třeba doktor. Burza by vás v podstatě neznala, ale mohla by dokázat, že přes burzu nepere peníze někdo, kdo je mezinárodně hledaný. Samozřejmě vždy bude záležet na regulátorech, jaké informace budou burzy či jiné entity nucené shromažďovat. My budeme nejspíš dalších 10 let stále používat běžné občanky. Naše státy nejsou motivovány měnit fungující infrastrukturu a navíc mají jiné starosti. 

Dá se DID založit i bez účasti třetí strany? Ano, i to půjde a bude mít své výhody. Takový DID těžko použijete na úřadech, neboť v něm nebude ověřená informace o tom jak se jmenujete, kolik je vám let, atd. Nemůže tedy tyto informace důvěryhodně předložit třetí straně. Třeba právě výše zmíněné burze. Váš soukromý DID vám může pomoc při komunikaci s vašimi přáteli. Pokud budou mít Alice a Bob své DID a navzájem si vymění dané informace, mohou v peněženkách na síti Cardano komunikovat přes ID. Alice tak nemusí pokaždé žádat Boba o novou blockchainovou adresu pro další transakci. Když bude chtít Alice poslat Bobovi ADA mince nebo jiné tokeny, označí Boba v listě svých přátel jako příjemce transakce a vše důležité se stane na pozadí. Tohle může dramaticky zvýšit uživatelskou přívětivost. Sníží se počet případů, kdy někdo zadá špatně adresu (třeba omylem vynechá poslední znak). Navíc se adresy nebudou posílat přes sociální sítě, což zvýší soukromí. 

Dá se DID ukrást, nebo systém nějak zneužít? Ano. To, že se na něco použije blockchain neznamená, že ze světa zmizí podvodníci. I naše plastové občanky běžně ztrácíme, nebo nám je někdo ukradne a zneužije. Ve fyzickém ani digitálním světě nejde podvodům zcela zabránit a blockchain není technologie, která by na to měla řešení. I v případě běžné Bitcoin transakce může lehce dojít k nesouladu mezi digitálním a fyzickým světem. Představte si situaci, kdy Alice slíbí Bobovi dodat nějakou práci, jakmile Bob zaplatí. Bob pošle na adresu Alice 0,1 BTC, jenže Alice nic nedodá. Transakce je zcela validní z pohledu blockchainu, tedy z pohledu digitálního kontextu. Bitcoin síť nezná sociální kontext transakce a protože nemá smart kontrakty, nemá ani žádné jiné mechanismy jak s ním víc pracovat. Sociální kontext zná pouze Alice a Bob.

Transakce bude navždy zapsaná v blockchainu. Nicméně z právního či sociálního kontextu je s touto transakcí stále problém, který se bude muset ve fyzickém světě vyřešit. Dokáže odhadnout jak to dopadne? Problém se nakonec nějak vyřeší. Možná přes úřady, možná fyzicky, nebo jen zklamaným Bobem a zkaženou pověstí Alice. Máme přestat používat Bitcoin jen kvůli tomu, že síť neumí přinutit Alici aby dodala co slíbila? Odpověď asi sami znáte a v případě DID to bude podobný případ. Konkrétní problémy s DID se budou muset vyřešit ve fyzickém světě, ze kterého se nějakou formou dostanou do světa digitálního.

 burza binance

Je potřeba si uvědomit, že i kdyby se použilo řešení typu klient-server a běžná databáze, existovaly by naprosto stejné, nebo podobné problémy, co se týče zneužití, jako v případě blockchainu. Identita by šla ukrást, či zneužít. Má tedy blockchain nějaké výhody, které běžná databáze nemá? Jistě a je jich mnoho. Data vlastní majitel a má je všechny pohromadě pod jedním DID. Třetí strana tak nemůže s daty svévolně manipulovat. Daný DID bude mít svoji časovou historii. Podvodník v podstatě nemůže vytvořit nový DID s desetiletou historií. I jako ochrana proti padělání dokladů je DID lepší než běžná plastová občanka a papírový diplom. Pokud někdo ztratil DID a vytváří nový, musí opětovně požádat univerzitu o potvrzení. 

Jediná překážka v používání DID by mohla být neschopnost postarat se o bezpečí digitální identity či dat. Každopádně jestli budou lidé schopni postarat se o své bohatství skrze SEED, určitě to zvládnou i kvůli vlastní identitě. Pro lidi je důležité obojí, bohatství i identita. Z pohledu kryptografie v tom není žádný rozdíl. Je možné, že lidé si začnou data ukládat decentralizovaně, nebo někde v cloudu, aby o ně nikdy nepřišli. To je určité riziko z pohledu možnosti prolomení šifrování, které je řešitelné.

Jak nepřijít o majetek při ztrátě decentralizované identity

Co když budete identitu vlastnit jen vy a ztratíte fyzická data či zapomenete SEED? Přijdete o majetek? Rozhodně ne. Ztratit můžete i občanku a rozhodně to neznamená, že v tu chvíli přestanete existovat a zmizí vaše historie. Pojďme si udělat myšlenkové cvičení s katastrem nemovitostí. V současné době o nemovitost nepřijdete jen kvůli tomu, že ztratíte občanku. S DID to může fungovat stejně. Nebo dokonce líp.

Je jasné, že pokud v Etiopii nebo v jiné chudé zemi Afriky je nebo vznikne katastr nemovitostí, rozhodně v něm bude záznam o majitelích pozemků a nemovitostí. V tuto chvíli je asi jedno, jestli se pro katastr využijí Cardano technologie, jiný blockchain, nebo běžná databáze. Stát, jakožto správce země, musí mít o majitelích přehled a umět je identifikovat. Kdyby se využilo řešení Atala PRISM, měl by záznam o vlastnictví nemovitosti nejen katastr, ale také majitel. Výhodou by bylo, že majitelův záznam v systému Atala PRISM nemá šanci nikdo jiný než on sám změnit. Respektive změnu vědomě umožnit.

Pokud by se vlastnictví přepisovalo, musel by přepis proběhnout na dvou místech současně. Uživatel by musel katastru umožnit změnit záznam v rámci jeho identity. Katastr by si současně změnil svůj záznam. Katastr by díky tomu nebyl schopen nemovitost lehce přepsat na někoho jiného bez svolení majitele. Vlastník nemovitosti by měl záznam, který by mohl mít u případného soudu stejnou, nebo klidně vyšší váhu než záznam v katastru. Dokážu si představit smart kontrakt, který by sloužil k přepisu vlastnictví a vyžadoval by 3 digitální podpisy: od starého majitele, nového majitele a katastru. Všichni by používali svůj DID. To je však hudba budoucnosti. 

Pokud by majitel nemovitosti ztratil svůj DID či data, musel by katastru a úřadům nějak prokázat svoji identitu a požádat o to, aby se opětovně stal prokazatelným vlastníkem. Jinými slovy, v rámci nové identity je nutné vlastnictví znovu potvrdit. Z pohledu státu tohle musí nějak fungovat vedle nebo spolu DID. Zde je samozřejmě stále prostor pro podvody, neboť může přijít podvodník a tvrdit že ztratil identitu a je majitelem nějaké nemovitosti. Původní majitel může zemřít, nebo mu může identitu někdo ukrást a převod majetku podvodně inicializovat. Podvody tu byly a budou. 

Otázka nestojí tak, jestli je katastr postavený na blockchainu vhodné či nevhodné řešení. Správná otázka je, jaké to má výhody či nevýhody v porovnání s databází. Když nad tím budete přemýšlet tak zjistíte, že to má více výhod než nevýhod. Hlavní výhoda je nezměnitelnost historie, která se dá zajistit zcela jednoduše přes hash uložený v transakci. Pokud do hry vstoupí DID, tak pro podpis jsou nutné bio údaje majitele nemovitosti. Katastr dá majiteli potvrzení o vlastnictví a to v takové formě, kterou katastr nemůže následně sám bez spolupráce s majitelem lehce změnit. Majitel má vždy u sebe prokazatelný záznam o tom že je majitelem nemovitosti.

Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že stát bude mít vždy určitou autoritu a s tím spojená práva. Je iluze si myslet, že nemůže nemovitost nějakou formou zabavit, pokud někdo bude třeba trestně stíhaný. Mechanismy a detaily řešení se budou dost lišit podle lokálních potřeb a vyspělosti dané země. Nemá smysl budovat jedno globální řešení na všechno a dívat se na problémy evropskýma očima. V západních zemích bývá katastr důvěryhodná instituce a k podvodům dochází vzácně. Je tak možné katastru svěřit relativně velkou důvěru. Pokud by v zemi panovala vysoká korupce, je možné autoritu jednotlivých úřadů minimalizovat. 

Současné centralizované systémy jsou náchylné k chybám. Navíc jsou pomalé a neefektivní. Blockchain řešení nemusí být nutně 100% neoblomné k tomu, abychom ho mohli začít používat, pokud nám poskytne nějaké výhody. Pokud chceme používat decentralizované technologie pro platby, je práce s identitou nedílnou součástí adopce. Tedy pokud se máme bavit o akceptování této technologie na úrovní států a nežijeme v iluzi, že státy za našich životů zmizí ze světa. Etiopie může jednou být pěkným příkladem toho, jak zemi decentralizovat na úrovni státní infrastruktury a dát občanům do rukou více svobody, která je však vždy spojena s větší odpovědností.

Proč budou blockchain jako první adoptovat rozvojové země?

V mnoha zemích Afriky klíčová infrastruktura chybí, takže je snazší budovat ji na zelené louce. Není potřeba odbourávat stará řešení, nebo se s nimi propojovat. Afrika je země, kde mnohdy bují vysoká míra korupce. Také proto je rozumné rozhodovací pravomoc více decentralizovat a spolehnout se na globální síť. Pokud se pro práci s identitou použije veřejný blockchain, budou klíčová záznamy dostupné bez ohledu na to co se bude v dané zemi dít. Identita bude vždy dostupná, pokud bude fungovat internet. Celý systém tak nebude závislý na jednom serveru. Pokud bude chtít třeba majitel nemovitosti někomu dokázat vlastnictví, bude to do jisté míry možné i bez internetu. Klíčová data má majitel. Dva lokálně propojené telefony tak na podání důkazu mohou stačit. 

Zástupci Etiopie rozhodně ví co dělají, když se rozhodli využívat síť Cardano. Její ministerský předseda Abiy Ahmed dobře rozumí moderním technologiím, a to včetně kryptografie, o které si dokonce popovídal s CEO společnosti IOHK, Charlesem Hoskinsonem. Charles kvůli Cardanu procestoval téměř celý svět, aby se mohl pobavil se zástupci vlád, nadnárodních institucí, s lidmi z centrálních bank i s byznysmeny. Jak sám říká, budovat infrastrukturu v rozvojových zemích je o několik řádů jednodušší. V západních zemích vše relativně dobře funguje a není tam akutní potřeba něco řešit či měnit. V rozvojových zemích pomoc vítají s otevřenou náručí. To však neznamená, že je lehké se tam prosadit. Zde rozhodují výsledky a pilotní projekty. Ne sliby lepších zítřků. Touto fází si IOHK prošla a nyní se jde budovat. Určitá výhoda je, že jakmile vám bude řešení fungovat na jednom místě, dá se velmi lehce použít i jinde. Třeba hned v sousední zemi. První funkční nasazení produktu je častou vstupenkou do dalších firem či zemí.

Živý přenos, který nesl název Africa Special, sledovalo přes více než 120,000 lidí. Etiopie není jediná země, která má o využití Cardano technologií zájem a brzy se pravděpodobně dočkáme dalších oznámení. Vyjednávání čile probíhá a po vysílání se začali ozývat další zájemci. Tato událost je pro celé odvětví velká reklama. Kryptoměny tak přestávají být jen spekulativní finanční investicí. Blockchain bude vnímaný jako nástroj pro řešení reálných problémů světa. Jak také ve vysílání padlo, současný svět DeFi je pouze hřištěm pro pár nadšenců a s reálným světem to má pramálo společného. DeFi rybník je příliš malý co do počtu lidí a plný podvodů či špatně napsaného kódu. DeFi rozhodně ukazuje správný směr, ale realizace a s tím spojená adopce zatím pokulhává. 

Díky DID získají občané finanční inkluzi a mohou požádat o malou půjčku ze zahraničí. Ne od tradiční banky, které budou vždy roky pozadu za vývojem technologií, ale v podstatě kohokoliv, kdo bude ochotný peníze půjčit. DeFi se musí stát realitou každodenního života lidí. Pokud se někdo ráno probudí a zatouží pořídit si auto na splátky, blockchain řešení musí být jednou z reálným a spolehlivých možností. K tomu máme hodně daleko v globálním kontextu. Nicméně pokud bude na blockchainu fungovat celá jedna země, stane se tam DeFi realitou. 

Závěr

Požadavek na jakousi jednotnou globální identitu není nic nového a řeší se již dlouhé roky. Pro byznys, kde platí uživatel poskytovateli za zprostředkované služby, je potřeba pracovat s nějakou identitou a mít platební kanál. Služba je tak často v podstatě nedostupná pro lidi bez identity. Daná firma jim tak v podstatě nemůže nabídnout své služby, čímž přichází o potenciální zákazníky. V rozvojových zemích najdete klidně až desítky procent populace žijících bez identity. V rozvinutých zemích je číslo mnohem nižší, ale i v těch nejvyspělejších zemích světa pár procent takových lidí najdete. Autor textu řešil tento problém před mnoha lety v rámci jednoho projektu pro konkrétní byznys sektor. Problém se vyřešit nepodařilo, neboť neexistovala žádná vhodná globálně dostupná infrastruktura. O decentralizaci se v té době vůbec neuvažovalo.

Po letech je situace jiná a problém se řeší na úrovni W3C. Je dobré zmínit, že Atala PRISM vyhovuje W3C standardům. Po decentralizaci na této úrovni je poptávka delší dobu a rozhodně to není tak, že se někdo snaží zneužít blockchain k něčemu, k čemu vlastně není potřebný. Pravý opak je pravdou. Globální decentralizovaná síť řeší něco, po čem byla poptávka už dlouho. To co všem do rovnice chybělo, byl ekonomický model, který blockchain sítě dokáže decentralizovat. Neexistuje tak žádná konkrétní firma, která by měla v terminologii W3C nad decentralizovanými identifikátory kontrolu. 

I když se partnerství mezi IOHK a Etiopií prezentuje jako největší využití veřejné blockchain sítě, jde fér podotknout, že síť Algorand má také svůj významný zářez a to na Marshallových ostrovech, kde se na privátní verzi vydala národní měna (CBDC). Úspěch Cardana v Etiopii rozhodně není jistý a na cestě bude nutné překonat spoustu překážek. Jak bylo řečeno v článku, identita je nutná pro interakci téměř všude, takže pokud se bude projektu dařit, je nejspíš jen otázka času, kdy se Cardano protokoly začnou používat pro platby.

Vysoká adopce blockchainu na jednom území a zapojení většiny populace je nesmírně důležitá. Současná adopce Bitcoinu je v řádech desítek milionů lidí, ale uživatelé jsou roztroušeni různě po světě. Jednotlivci tak žijí izolovaně od ostatních a v běžném životě nadále používají fiat měnu. Soustředěná adopce na jednom území je něco, co musí proběhnout před tím, než se eventuelně dočkáme adopce v rámci třeba jednoho kontinentu. Nečekejte, že se to stane rychle. Může trvat 10 a více let, než budeme schopni vyhodnotit, jak to celé dopadne v Etiopii. 

.

Jaromír Tesař
 Simplecoin směnárna

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..