Jak složitá může být adopce kryptoměn
Světu kryptoměn chybí jedna jediná věc ze všeho nejvíc. Tou věcí je adopce. Lidé často řeší, jestli mají kryptoměny sloužit jen úzké skupince lidí, kteří protestují proti bankám, státům, autoritám a kdo ví proti čemu dalšímu. Bitcoin přilákal instituce a reklamy na něj běží v mainstreamu, neboť se to hodí do krámu těm, kteří ho nakupují pro instituce. Bitcoin už tu není od toho, aby zůstal v rukou krypto-anarchistů. Příliv velkého kapitálu změní směřování kryptoměn a ovlivní mnoho projektů. Růst ceny a adopce kryptoměn spolu ne vždy přímo korelují. Pojďme v dnešním článku prozkoumat, jak jsme na tom s adopcí, co jí brání a kam se můžeme dostat.
Jak rychle se adoptoval Internet
Adopce moderních technologií je obvykle přímočará a důvody bývají poměrně racionální. Pokud nová technologie poskytne lidem nějaké výhody za přijatelnou cenu, bude adoptována. Například první telefon byl vynalezen již v roce 1877 a adopce trvala více než 100 let. Adopce chytrých telefonů, které se dají považovat za přímého následovníka, netrvala ani 10 let. Je zajímavé, že adopce počítačů začala někdy v roce 1990 a dnes je vlastnictví počítače běžnou záležitostí všude po světě. Trochu paradoxně i díky chytrým telefonům, které nabízejí srovnatelné funkce.
U kryptoměn tomu tak být nemusí, neboť v tuto chvíli nejsou na svoji roli v mainstreamu připravené a důvody pro jejich adopci mají svá specifika, kterými se liší od standardních technologií. Pojďme se podívat na adopci internetu, abychom si udělali lepší obrázek o současném stavu adopce blockchain technologie. Blockchainové P2P sítě se dají vnímat jako určitá nadstavba nad Internetem, která dokáže zajistit důvěryhodnost mezi účastníky komunikace. Mnozí blockchain sítě považují za fundamentální technologii, která obrátí svět vzhůru nohama, podobně jako právě Internet.
Internet má dlouhou a poměrně košatou historii. My naše cestování v čase začneme v roce 1974, kdy Vint Cerf a Bob Kahn vytvořili síťový komunikační protokol TCP. Tento protokol na začátku dokázal propojit dva počítače a umožnil jim si navzájem rozumět a kopírovat data mezi sebou. Netrvalo dlouho, aby se koncept rozšířil o IP protokol. Zkratku TCP/IP dnes znají asi všichni a věřte, že formální adopce začala 1. ledna 1983. Ještě ten samý rok přišla na svět služba Domain Name System (DNS), který dal světu přípony “.com”, “.gov”, atd. V roce 1990 vytvořil Tim Berners-Lee World Wide Web (WWW). Přelomový byl však rok 1993, kdy Marc Anderssen a jeho kolegové vytvořili na univerzitě v Illinois první webový prohlížeč Mosaic. Ten umožnil zobrazit na jedné stránce text a obrázky. Tím se svět Internetu otevřel doslova celému světu.
Starší čtenáři si pravděpodobně vzpomenou na vznik Amazonu, který Jeff Bezos založil v roce 1995. Počet stránek a různé služby na Internetu rostly jako houby po dešti a cena mnoha firem rostla doslova raketově. Až do doby, kdy přišel malý restart. Známá dot-com bublina praskla v roce 2000. Akcie nejen internetových firem začaly strmě padat. Mnoho internetových firem prasknutí bubliny nepřežilo. Akcie firem jako eBay, Cisco nebo Qualcomm ztratili až 86 % své kapitalizace, ale po pádu se jim podařilo rychlé zotavení. Všimněte si, že mezi nástupem internetu do mainstreamu, za který se dá považovat rok 1993, a prasknutím bubliny uplynulo pouze 7 let.
Prasknutí bubliny přežil nejen Amazon a dále třeba Google, ze kterých se stali IT giganti Internetu. Vznikly také nové firmy. Mark Zuckerberg za poněkud kontroverzních okolností založil Facebook v roce 2003. Twitter vznikl v roce 2006 a založil ho Jack Dorsey. Důležité je, že díky uživatelsky přívětivým službám měl Internet v roce 2014 přes miliardu uživatelů. Trvalo to pouze přibližně 20 let, než se adopce Internetu dostala přes první miliardu.
Bitcoin je v adopci proti Internetu zatím trpaslík
Bitcoin byl spuštěný v roce 2009. Pokud se podíváte na počet adres, na kterých se nacházejí nějaké bitcoiny, zjistíte, že jich je něco kolem 30 milionů. Adresy neříkají nic o počtu uživatelů. Je potřeba si uvědomit, že jeden uživatel může vlastnit více adres a současně platí, že centralizované burzy drží uživatelům mince na několika málo adresách. Je nutné podotknout, že centralizovaných řešení přibývá. Dá se však konstatovat, že Bitcoin za více jak 10 let existence adoptovalo pár desítek milionů uživatelů.
Na naší planetě žije 7,8 miliardy lidí. Jediné procento z toho je 78 milionů lidí. Můžeme tedy říct, že adopce největší veřejné blockchain sítě je zhruba 0,5 % obyvatel naší planety. Tedy pokud se bavíme o těch, kteří pochopili koncept kryptoměn a drží bitcoiny ve svých peněženkách. Kdybychom započítali faktor centralizovaného držení mincí, můžeme odhadnout, že adopce bude několik málo procent. Odhady různých analýz se liší a pohybují se někde mezi 1 až 5 %. Ankety jsou pěkná věc, ale reálný stav adopce můžeme díky analýze blockchainu posoudit relativně přesně.
Internetu se podařilo dosáhnout na zhruba 15 % adopci během 20 let své existence. Když uvážíme, že adopce nových technologií zrychluje, tak blockchainu se zatím příliš nedaří. Z mého pohledu to má hned několik důvodů, které budeme rozebírat dále. V kontextu Internetu bych uvedl dva. My v tuto chvíli nevíme, v jaké fázi adopce se blockchain technologie nachází a nejspíš nám stále chybí podobný efekt, jaký měl prohlížeč Mosaic na Internet. Potřebujeme něco, co nám pomůže překonat kritickou hranici adopce, za kterou se považuje úroveň asi 16 %. Do těchto 16 % spadají spadají skupiny takzvaných inovátorů (technologických nadšenců) a to 2,5 % a early-adopterů (brzkých osvojitelů) s 13,5 %.
Druhým důvodem nízké adopce je technologická nevyspělost největších projektů. Lidé spadající do skupiny inovátorů jsou ochotni riskovat ztrátu peněz při zkoušení nových technologií a snáze překousnou technologické nedokonalosti. V této fázi se nacházíme nyní. Lidé ze skupiny early-adopterů mají vyšší nároky na kvalitu a jsou ochotni méně finančně riskovat. Dá se předpokládat, že tito lidé neadoptují technologii, pokud musí čas od času platit řádově dolarové poplatky za transakce trvající klidně dny. Největší veřejné blockchianové sítě nejsou na platby uživatelsky lepší řešení než to, co denně používají skrze kreditní karty a telefony.
Vemte si, jak složité je kryptoměny používat, pokud si máte před každou platbou zjistit výši poplatku a k tomu se ještě naučit pracovat s UTxO, pokud trváte na stejné úrovni soukromí, které vám nabízí platební karta. Pokud do krypta vstoupí regulace a bude nutné rozlišovat mezi dobrými a špatnými mincemi při příjmu platby, bude to pro mnoho lidí jen další složitost navíc. Vsadil bych se, že mnozí lidé teď ani neví, co mám tím vším konkrétně na mysli. Současné DeFi pokusy jsou také spíše jen pro technologické nadšence, ne pro mainstream. Počet různých hacků a selhání je příliš vysoký pro skupinu brzkých osvojitelů a dalších skupin.
Jen decentralizace jako výhoda nestačí
Je pravděpodobné, že Mosaic efekt přijde s dalším vývojem v oblasti vyšší škálovatelnosti, smart kontraktů, Oracles služeb, systému pro práci s digitální identitou, či stabilních mincí. Nejspíš to bude kombinace všeho a ještě něčeho dalšího. Je naivní si myslet, že většinová populace adoptuje decentralizované technologie kvůli decentralizaci samotné. Decentralizované služby musí být stejně rychlé a lehké na používání jako tradiční služby. Podle Petera Thiela musí být nová služba či technologie 10x lepší než stávající dostupná řešení, pokud se má dočkat adopce. Tam zatím ani zdaleka nejsme, neboť decentralizace jako taková není to, za čím lidi vidí inovaci. Přesněji řečeno, decentralizace je rozhodně převratný koncept, ale musí jít ruku v ruce s kvalitou tradičních služeb a jasně světu ukázat své výhody.
Blockchain sítě nemusí soupeřit s Internetem v rychlosti adopce. Tím spíše když uvážíme, jakou revoluci by masová adopce kryptoměn přinesla. Sociální síť Tik Tok vznikla v roce 2016 a má dnes odhadem 10x víc uživatelů než kryptoměny. Jenomže je to jen další sociální síť. Kryptoměny mají v plánu zasáhnout do suverenity států a to se rozhodně nemohlo podařit v uplynulých 10 letech. Troufám si tvrdit, že se toho nepodaří dosáhnout ani v příští dekádě. Je rozhodně užitečné vědět jak si aktuálně s adopcí kryptoměn stojíme, jak se obecně nové technologie adoptují a hlavně, co je potřeba udělat pro to, aby se adopce nadále zvyšovala.
S adopcí jsme stále na začátku a dokud nepřekročíme 16% procentní hranici, nemáme ani jistotu, že kryptoměny dlouhodobě přežijí. Tuto jistotu budeme mít v momentě, kdy krypto adoptuje skupina early-majority (brzká většina), která čítá 34 % populace. Nicméně i tato úvaha má háček. Jak vlastně definovat adopci kryptoměn? Mají lidé kryptoměny používat jako alternativní peníze? Nebo nám stačí, aby je drželi podobně jako zlato či akcie úspěšných firem? Pojďme se spokojit s tím, že 16 % populace bude kryptoměny vlastnit v pravém slova smyslu kryptoměn, tedy skrze držení privátních klíčů.
Abychom měli šanci na seriózní odhad možnosti masové adopce, musíme blíže zkoumat specifika kryptoměn. Jak dále uvidíte, kryptoměny se v mnoha ohledech vymykají zaběhnutým standardům.
Kryptoměna není jen další sociální síť
Adopce kryptoměny v sobě nese určitý druh politického protestu proti stávajícím strukturám. Pro někoho je to primární důvod pro adopci. Ostatní si to možná při spekulativním nákupu ani neuvědomují. Bitcoin přišel na svět s poselstvím protestu proti bankám. Mezi státy a bankami funguje relativně úzká vazba. Pokus o vytvoření nezávislých peněz v podstatě přináší ohrožení suverenity států. Státy dnes dobře vědí, že Internet je nástrojem moci a IT giganti představují určité riziko. Potenciální příchod svobodných peněz je další úroveň, se kterou se budou muset státy nějak popasovat.
Nechat vše být by v podstatě znamenalo tiše se zříci své moci. Pro konkrétní lidi v politickém či bankovním sektoru by to mohlo v podstatě znamenat přijít o zaměstnání či moc. K tomu všemu jsou autority vystavené různým tlakům z mnoha stran. Někteří volají po regulacích a vyjasnění postoje ze strany států a nadnárodních institucí, jiným by se líbilo, kdyby nikdo nedělal nic. O tomto tématu by se dalo dlouho mluvit a zde ho zmiňuji jen pro doplnění kontextu. My se v článku budeme zabývat spíše adopcí ze strany uživatelů a budeme tiše předstírat, že regulace nejsou problém.
Kryptoměny jsou postaveny na technologiích, ale díky svému finančnímu naturelu mají širší záběr do sociální a ekonomické sféry. Jakmile jde o peníze, jde také o moc a jakmile jde o moc, dostávají se do hry emoce a často doslova bojové nasazení jednotlivých proponentů. Rozdíly mezi adopcí kryptoměn a jiné běžné technologie budou značné. Pojďme si to ukázat na příkladu s telefonem.
Představte si, že se na trh z čista jasna dostal převratný druh chytrého telefonu. Váš soused si ho okamžitě koupí a dá za něj hromadu peněz. Řekněme 50,000 Kč. Vy takový telefon chcete, protože ho má spousta lidí kolem vás. Na nákup ušetříte až za tři roky a koupíte si ho také. Pořídíte ho za pouhých 25,000 Kč a budeme mít výrazně lepší model, neboť inovace jdou rychle kupředu. Můžete si dokonce koupit telefon od různých dodavatelů. Telefon si koupíte později než váš soused, ale rázem máte mnohem lepší model s více funkcemi. Jdete se pochlubit sousedovi. Ten vám bude závidět, prodá svůj starý telefon v bazaru a koupí si stejný model také.
Oba tedy máte úplně stejný telefon. Soused telefon využíval delší dobu, ale musel si za něj připlatit. Všimněte si, že odložením nákupu telefonu, tedy adopcí technologie, nepřicházíte o žádnou výhodu. Jakmile se rozhodnete technologii adoptovat, jste okamžitě na stejné, nebo dokonce lepší úrovni než ti, co technologii adoptovali jako první. V čase dokonce cena za adopci technologie klesá. Nejvyšší cenu zaplatily skupiny inovátorů a brzkých osvojitelů. Ostatní skupiny platí nižší cenu. Výrobci a investoři jsou zaplaceni a na trh přijde konkurence.
U kryptoměn je to přesně naopak. První skupiny osvojitelů mají možnost koupit si velký počet mincí velmi levně. Každý, kdo přijde později, si často kupuje za stejné peníze nižší počet mincí. Adopce je tedy výhodná pro skupinu inovátorů, méně pro brzké osvojitele a je otázka, jestli se vyplatí technologii adoptovat pro zbytek populace. Adopce kryptoměnové sítě je přímo spojena s vlastnictvím mincí. Síť jinak nemůžete použít, tedy pokud mince pouze krátkodobě nepoužijete na přenos hodnoty, což také dává smysl. Dá se říct, že s rostoucí cenou mincí bude motivace lidí síť adoptovat menší.
Každý, kdo si koupí mince později, v podstatě dotuje bohatství toho, kdo už mince vlastní. Jestli vám váš soused řekne, že má už pár let 1000 bitcoinů a řekne vám, že je to super a že si máte koupit také, tak vás asi bude štvát, že si můžete koupit sotva pár Satoshi a když budete nakupovat jeden rok v kuse po pár tisícovkách týdně, sotva někdy budete mít jeden celý bitcoin. Možná vás to bude motivovat k nalezení jiného koně, na kterého vsadíte vy a vaši kamarádi.
V kontextu adopce tohle vnímám jako problém. Částečně to může být vykoupeno tím, že některé kryptoměny slibují zbohatnutí bez práce. Lidem se líbí myšlenka, že si stačí koupit nějaké mince, které v čase vyrostou na hodnotě. Kryptoměny jsou tak nevyhnutelně spojeny se spekulací na lepší budoucnost. Tohle však bude fungovat jen pro první skupiny osvojitelů, neboť zde platí princip “kdo dřív přijde, ten víc zbohatne”. Kdo přijde později, zbohatne mnohem míň, pokud vůbec. Časy, kdy jste mohli udělat v bull runu 10,000 násobné zhodnocení, jsou dávno pryč. Ještě v tom minulém jste mohli s velkou dávkou štěstí udělat 1000x. Dnes budete rádi za 10-25x. Pokud půjdete do rizika, možná se vám podaří 100x. Ale u krypta nikdy nevíte, takže to berte s rezervou.
Propagují lidé Bitcoin kvůli vlastní cestě k bohatství?
Někteří lidé z řad prvních osvojitelů mají tendenci tuto spekulativní složku kryptoměn upozadit a prezentovat je jako uchovatele hodnoty či budoucí peníze. To je sice sympatické, ale zkuste tohle vysvětlit nováčkům, kteří si jdou pro své Lambo. Touha po posilování vlastního bohatství je u těchto proponentů při jejich činnosti až příliš okatá. Moc tomu bohužel nepomáhají někteří instituční investoři, kteří kupují bitcoiny po 10,000 kusech a do celého Internetu hlásají, že se mají ostatní rychle přidat.
Takovým zářným příkladem je Michael Saylor, CEO firmy MicroStrategy. Pokud mi tento člověk začne říkat, že je Bitcoin lepší než zlato, nebo že přechází na nový bitcoinový standard, musí se každý rozumný člověk zamyslet nad tím, co z toho plyne. Můžeme dlouho spekulovat nad tím, jestli jsou kryptoměny pyramida nebo ne, ale pokud někdo ve velkém nakoupí bitcoiny a poté ostentativně láká k nákupu další lidi na Internetu, jak to máme nazývat? Nemá smysl snažit se napasovat staré ekonomické poučky a definice na nový druh technologie. Z mého pohledu tohle chování známky pyramidy vykazuje.
Nákup bitcoinů a dalších kryptoměn je nutné vnímat v širším kontextu, pokud vám nejde jen o pouhou krátkodobou spekulaci na cenu. Nákupem kryptoměn v podstatě podporujete bohatství lidí, kterým možná úplně nefandíte. Možná nechcete, aby doposud téměř neznámá firma měla větší bohatství než třeba Česká republika, pokud by se náhodou prosadil bitcoinový standard. Michael Saylor vůbec nepochopil smysl kryptoměn. Je to člověk, který nemá rád kryptoanarchisty, raději vsadí na PayPal než na Lightning Network a nemá problém s regulací kryptoměn. Chtěli byste Michaela Saylora jako někoho, kdo bude mít velkou ekonomickou moc? Co takový Craig Wright? To je člověk, který na Transform Africa Summitu v roce 2018 prohlásil že může transformovat celý stát skrze blockchain, neboť má víc peněz než Rwanda.
Nabízí se otázka, jestli tohle lidé řeší u zlata. Zlato i bitcoiny si může svobodně koupit každý podle svých finančních možností a nikdo to nemůže ovlivnit. To je samozřejmě dobře. Jenže u kryptoměn to má háček. Zlato nemá ambice, ani technologické možnosti na to, aby oslabilo pozici států a vytvořilo nová svobodná uskupení. Kryptoměny ano. Je tedy nutné se ptát, jací lidé budou noví mocipáni světa. To nejsou nutně lidé, kteří by měli morální kredit vládnout světu. Osobně bych si nepřál, aby lidé jako Saylor či Wright určovali chod dějin.
Tímto vůbec nechci říct, že si nemáte kupovat bitcoiny jen proto, že si je kupují také lidé bez morálního kreditu. Jen říkám, že pokud kryptoměny vyhrají, může se přeskupit bohatství a tím pádem také moc do rukou těchto lidí. Uplatní tito lidé svoji ekonomickou moc politicky? Půjde to vůbec? To nikdo neví. My žijeme ve středu Evropy a jde nám o blahobyt lidí v našem přímém okolí.
Tím se dostáváme k dalšímu bodu a tím je důvěryhodnost lidí, kteří propagují nějaký projekt. Asi se nebudete příliš divit když vám řeknu, že lidé jsou ekonomicky motivovaní vám lhát. Každý je sobecky motivovaný zvyšovat své osobní bohatství. Díky tomu je celý krypto-prostor velmi nepřátelský. Lidé z různých komunit v podstatě vytváří kmenová uskupení, která propagují a brání svůj projekt. Celý kmen tak podporuje své bohatství. Pokud někdo masivně investuje do konkrétního projektu, bude vám tvrdit, že daný projekt je nejlepší na světě a že převezme celý svět. Všichni ostatní jsou automaticky odpadlíci, nepřátelé, lháři a podvodníci. V horším případě násilníci, vrazi a pedofilové. Problém je, že každý kdo adoptuje kryptoměnu nese na trh svoji kůži.
Kryptoměny se dají adoptovat jen skrze nákup volatilních assetů. Vy o peníze nechcete přijít a často berete nákup jako investici s příslibem zhodnocení. Pokud vám někdo řekne, že kupujete shitcoin, tedy adoptujete jinou síť, může vám tato informace dlouho hlodat svědomí. Tento člověk vám v podstatě říká, že nemáte dobrý úsudek při vašem výběru. Urážka je často velmi osobní. Pokud si koupíte telefon a ten nebude fungovat, vrátíte ho a dostanete nový. Často můžete dostat zpět své peníze a koupit si jiný od jiného výrobce. U kryptoměn tohle nefunguje. Cena mincí může klesnou o desítky procent klidně na roky. Každý argument je třeba vnímat v kontextu toho, kdo to říká a hlavně toho, do jakého projektu má investováno. Lidé jsou schopni říkat různé věci a vždy je potřeba nad tím přemýšlet.
Někdo vám třeba řekne, že platí bitcoiny. Ano, to může být pravda. Pokud někdo v minulosti udělal 100 násobné zhodnocení, rád jimi platí. Pokud jste nováček, zřejmě to nebude váš případ a platit jimi nebudete. Pokud někdo říká, že na přeshraniční transakce používá jedině Bitcoin síť, navzdory tomu, že platí dolarové poplatky a transakce trvá klidně dny, neposlouchejte ho. Klidně využijte jinou síť, která vám hodnotu přenese za pár vteřin a vy zaplatíte pár haléřů. V kryptu se dočkáte toho, že lidé bez IT vzdělání vám budou tvrdit, že nic lepšího než PoW už lidstvo nevymyslí. Lidé bez ekonomického vzdělání vám budou tvrdit, že fiat je fakt hodně špatný, brzy přijde krize a kryptoměny nás všechny spasí. V podstatě každé tvrzení je motivováno sobeckým zájmem a nemusí mít nic společného s realitou.
Lháři a pokrytci kam se podíváš
Jak se má s tímto vším popasovat nováček? Pokud přijdete do krypta a nějaký maximalista vám řekne, že jeho projekt je ten nejlepší na světě a vše ostatní je shitcoin, buďte si jistí, že tento člověk záměrně lže, aby podpořil svou investici. Tito lidé čtou články, kterým věří a jen ty propagují. Z každého faktu si vytáhnou jen tu část, která se jim právě hodí. Kde končí argumenty, začíná odkaz na nesmyslný článek, nebo rovnou urážka oponenta. Mnozí lidé nejsou absolutně schopni připustit si problém s decentralizací Bitcoinu. Nepočítejte s tím, že má smysl logicky argumentovat. Tito lidé s vámi nemohou z principu souhlasit.
Kdo dopředu odsuzuje legitimní vývoj, snahy a vynaložené prostředky v rámci dalších projektů usilující o rozvoj decentralizace, zapadá do kategorie lidí, jež bych nazval lhářem, pokrytcem, demagogem, či v tom lepším případě nevzdělancem. Problém není to, že člověk spojí své úsilí či investici s jediným projektem. Problém je, že otevřený boj bez rozumných argumentů devalvuje celý prostor. Bitcoinová komunita od sebe odehnala spoustu rozumných lidí, kteří navzdory sympatiím nemají zájem tento projekt otevřeně podporovat, protože nemají chuť stát se fundamentalistou.
Některé skupiny bitcoinové komunity jsou nepřátelské i vůči lidem, jako je Andreas Antonopoulos, a to jen proto, že napsal knihu o Ethereu, nebo proto, že nepoužívá mixéry a coin-control funkcionalitu. Na sociálních sítích je nyní Andreas outsiderem a jeho tweety nezískávají valnou pozornost. Hrdinou dne je Michael Saylor, CEO MicroStrategy, jehož tweety dostávají tisíce srdíček. Popularitu získávají ti, kteří dokážou pohnout s cenou. Kmenová sounáležitost je důležitý rys kryptoměn. Adopcí dané sítě si často vybíráte skupinu lidí, se kterou sdílíte názory. Je to tím, že komunity jsou zatím malé a informovanost nízká. Lidé hledají informace na sociálních sítích, čímž se upevňují vazby mezi jednotlivci. Tohle samozřejmě s vyšší adopcí odpadne, nyní to však hraje velkou roli.
Krypto-svět potřebuje inovace. Bez nich se dále nepohneme a to je prostě fakt. To vám potvrdí každý, kdo je jen trochu technologicky zdatný. Jak už jsme si řekli v úvodu, jeden z hlavních důvodů pro současnou nízkou adopci je zejména technologická nevyspělost. Kdyby kryptoměny přišly na svět ideálně decentralizovatelné, škálovatelné a bezpečné, firmy jako PayPal by neměly šanci vám bitcoiny prodávat. Je třeba si přiznat, že tyto centralizované firmy řeší problémy, které kryptoměny mají. Jsou jimi hlavně složité uživatelské rozhraní, nízká škálovatelnost, nemožnost napravit chybu, složitost získat důvěryhodné informace z nějakého “oficiálního” zdroje.
Růst adopce kryptoměn půjde ruku v ruce s rozvojem technologií
Vyšší adopce se nedočkáme bez technologického progresu. Na samém začátku byla adopce kryptoměn spojena s ideologií a vírou v lepší budoucnost. To stačilo, neboť Bitcoin používalo a stále používá jen malé množství lidí. Nicméně největší sítě Bitcoin a Ethereum se dostávají na své limity a přestávají stíhat odbavovat transakce. Dostáváme se do fáze, kdy víra v projekt nestačí a je potřeba dodat dobře fungující síť bez zjevných potíží. Sítě totiž začínají adoptovat skupiny lidí, kteří mají jiná očekávání než technologičtí nadšenci. Nadšence neodradí pomalé transakce a vysoké poplatky.
Lidi ze skupiny early-majority to odrazovat bude, neboť ti budou vyžadovat okamžité transakce za zanedbatelný poplatek. Tito lidé nebudou tolik řešit ideologii a nebudou si s vámi povídat na sociálních sítích. Lidé z této skupiny dají projektu často jen jednu a poslední šanci a pokud se zklamou, půjdou jinam. Technologie musí být dostatečně vyspělá pro uspokojení těchto lidí. Víra a důvěra v Bitcoin byla velmi důležitá na začátku a bez toho by adopce nikdy nezačala. Tahle meta je však nyní překonaná. Nyní je potřeba přesvědčit další lidi o tom, že technologie zvládne fungování na globální úrovni. Víra v následujících letech i nadále potáhne lidi k Bitcoinu hlavně díky spekulaci, nicméně co se využití technologie samotné týká, dojde pravděpodobně k odklonu.
Velké IT firmy jsou dobré v tom, že dokáží naslouchat svým uživatelům a rychle opravit nedostatky či implementovat nové funkcionality. Blockchainové sítě jsou často ve vývoji, nebo běží v experimentálním režimu. Týmům mnohdy chybí vývojáři, ale hlavně výzkumníci, kteří by řešili složité problémy. Open-source projekty mívají občas nevýhodu v tom, že nikdo není přímo zodpovědný za řešení palčivých problémů. To bývá spojené se špatným či nevyřešeným financováním lidí, kteří jsou ochotni problémy řešit. Problémy se škálováním měly výše jmenované projekty už v roce 2017 a je téměř jisté, že ani v roce 2021 neuvidíme významné zlepšení.
Pokrok se však netýká pouze řešení problémů. Důležitý je také rozvoj technologií jako takových. Jestli lidé v dohledné době začnou masově používat decentralizovanou síť na platby, bude to spojené se stabilními mincemi. Ostatně to už se děje. Tether dnes běží hned na několika sítích. Nicméně zajímavý je vývoj kolem stablecoinů, které nejsou podložené fyzickými mincemi drženými někde v bance. Lidé nebudou platit kryptoměnami, pokud je platba spojena s volatilním aktivem. Platit bitcoiny či čímkoliv jiným, čemu může růst cena, je jako platit akcií Tesly. Nedává to smysl, pokud lidé spekulují na další růst. Nějaký smysl to dává, pokud vám akcie udělá několikanásobné zhodnocení a je velká šance, že cena nepůjde dolů.
Peníze bývají spojené s půjčkami, s nějakými kontrakty mezi účastníky, či úročením. Adopce může jít také tímto směrem, a to je dobře. Nezapomínejme na tokenizaci, která může být zajímavá nejen v herním průmyslu, ale také v jiných odvětví. Síť, po které bude během několika dalších let chodit největší počet smysluplných transakcí nejspíš vyhraje boj o nejužitečnější síť. Pravděpodobně uvidíme více vítězů. Osobně věřím, že Bitcoin může uspět i díky tomu, že mince budou běhat po mnoha různých sítích, které hodnotě přidají něco užitečného.
Rozvoj technologií, včetně kryptografie a hardwaru, může jednoho dne umožnit zajímavé věci. Například to, že si budete schopni kryptoměnu vyměnit s někým doslova z čipu na čip podobně jako cash. Stačilo by k sobě přiblížit dva telefony. Nepotřebovali byste ani Internet. Takové řešení by bylo 100% soukromé a škálovatelné. Tohle by bylo neskutečně těžké nějak regulovat. Nikdo neslibuje, že se něčeho takového dočkáme. Na druhou stranu, pokud ano, zamíchá to kartami celým krypto-prostorem a to je jen dobře. Adopce stagnuje hlavně proto, že běžným lidem nenabízí užitečnost. Pokud žijete běžným životem v rozvinuté zemi, máte dobré zaměstnání a své koníčky, nemusíte vůbec chápat smysl kryptoměn.
Lidé v kryptu neustále mluví a decentralizaci nebo pádu fiat měn, ale pro běžné lidi jsou tato témata nezajímavá. Pokud si mají kryptoměn všimnout, musí jim nabídnout například levnější půjčku než lokální komerční banka. Taková půjčka nesmí být spojena s volatilitou a uživatelé musí mít 100% jistotu, že se něco nepokazí třeba kvůli síti nebo hacku. K tomuto je ještě dlouhá cesta a nikdo neví, jak to přesně bude vypadat. Nicméně dle mého názoru potřebuje kryptoměnový prostor nabídnou služby tohoto charakteru, pokud má uspět a rozvrátit sociální a bankovní svět.
Blockchain technologie má rozhodně navíc, než na to, aby lidé drželi mince či tokeny někde v peněžence. Sítě jsou tu od toho, aby po nich běhaly transakce a využily se schopnosti jako navození důvěry mezi účastníky, nezměnitelnost historie, snadná auditovatelnost, transparence, důvěryhodné vykonávání kontraktů a další. Přenos hodnoty je pouze začátek a zatím jsme pořádně nezvládli ani tohle.
Závěr
Adopce kryptoměn je komplexní téma a my se jen letmo dotkli některých částí. Svět má mnoho finančních problémů, jako třeba nerovnoměrnou distribuci bohatství, nízkou transparentnost a odpovědnost veřejných institucí, korupci, chudobu, neférové rozdělení odměny při produkci zboží. Pokud kryptoměny alespoň částečně nevyřeší některé problémy, nezaslouží si úspěch. Kryptoměny jsou projekty, které na svět přišly zespodu, od lidí, kteří měli jiný názor na běh světa. Peer-to-peer sítě jsou globální a decentralizované. Co jiného, nebo kdo jiný by měl tyto problémy řešit, než sami lidé, kteří se seskupí kolem nejmodernějších síťových technologií?
Kryptoměnové projekty by měly mezi sebou více spolupracovat, protože mají stejný cíl. Rivalita není na pořadu dne. Projekty by neměly bojovat mezi sebou o to, který z nich bude mít nejvyšší kapitalizaci a nahradí zlato. Tento cíl je malicherný v kontextu toho, co blockchain technologie může dokázat. Pojďme se pokusit řešit reálné problémy světa. Antifragilita kryptoměn neleží na jednom projektu. To je častý mýtus, který je třeba vyvrátit. Síla leží ve vývoji a diverzitě. Slabé koncepty odpadnou, aby přežily ty lepší. Adopce kryptoměn nejspíš nepřesáhla ani první skupinu adoptujících lidí, tedy inovátorů. Možná jsme někde na hranici brzkých osvojitelů, co se týče zájmu. V tuto chvíli není vůbec jisté, jaký projekt bude mít největší sociální a ekonomický vliv na naši budoucnost.
Nepleťme si růst ceny s adopcí. To že rosta cena a přichází instituce neznamená, že roste adopce z pohledu lidí, kteří změnu potřebují nejvíce. Tím myslím lidi z chudých zemí, ze zemí kde vládnou diktátoři, nebo lidí, kteří nemají finanční identitu, neboť nespadají do škatulky nějaké banky. Pro tyhle lidi nejsou kryptoměny investicí, ale řešením jejich tíživé životní situace. Autor textu je velký fanda Bitcoinu a věří, že může uspět jako uchovatel hodnoty. To ale neznamená, že vyřeší výše jmenované problémy. Nový uchovatel hodnoty nepomůže vyřešit korupci, ani nevylepší pracovní podmínky těm, kteří dostávají mizerně zaplaceno za svoji lopotnou práci a to jen kvůli tomu, že prostředník shrábne majoritní podíl prodejní ceny.
Zlato nám v tomto také nikterak nepomáhá. Právě proto potřebujeme více projektů, jejichž mise neskončí s jejich vysokou kapitalizací a které cílí na řešení právě těchto problémů. Historie nám říká, že revoluce nikdy nevzešla z mainstreamu. Pokud bude Bitcoin úspěšný, přestane být hlavním hybatelem revoluce. Už proto, že někteří lidé nemají o mainstream zájem a vždy budou rebelové. Budoucnost je v decentralizaci a je úplně jedno, v rámci jakých projektů se toho svět dočká.
[twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"]
.
[easy-social-share buttons="facebook,twitter,linkedin" counters=1 counter_pos="inside" hide_names="no" template="tiny-retina"]
