V kryptoměnovém prostoru se setkáte s mnoha falešnými narativy, které nedávají smysl. Jeden z nich je názor, že Bitcoin je jediný blockchain, který budeme potřebovat. Není nutné ho dál rozvíjet ani budovat jiné blockchain sítě. Neznám žádné jiné průmyslové odvětví, kde by tento názor platil, nebo se historicky potvrdil. Stačí se podívat na automobilový průmysl, abyste zjistili, že tady něco nehraje. Lidé si chtějí kupovat auta, která mají nižší spotřebu, lépe vypadají, mají integrované připojení k internetu, moderní navigaci a další vychytávky. To samé se děje třeba v oblasti mobilních telefonů. Dříve nám stačilo volat a psát SMS zprávy. Dnes chceme mít z telefonu přístup na sociální sítě, používat internetové bankovnictví, vyhledávat informace, nebo poslouchat oblíbený podcast. Ani peníze evoluční tlaky nikterak nešetří a mají za sebou dlouho historii. Opravdu se lidstvo dostalo do fáze, kdy skončil technologický progres jednoho z nejdůležitějších odvětví? Tomu je těžké uvěřit.
Realita je taková, že technologický progres se nikdy nezastaví. My bohužel neumíme předvídat, co nového tady bude za dalších 20 let a jaké technologie budou signifikantní. Vzpomínám si, jak nám učitelka na základní škole říkala, že v roce 2000 budeme mít létající auta a nekonečné množství energie. Nikdo nepredikoval nástup internetu a disrupci téměř všech odvětví. Internet změnil vše, včetně používání peněz.
Blockchain ještě není hotový
Blockchain jakožto technologie získal větší pozornost díky využití v Bitcoinu. Bitcoin v roce 2009 navázal na úspěch předešlých oblíbených peer-to-peer technologií, které vznikaly jako určitý odpor vůči elitám či vlivným gigantům tehdejší doby. Například Napster, který vznikl v roce 1999, umožnil uživatelům sdílet hudbu. Blockchain není v Bitcoinu ta nejdůležitější technologie. Mnohem větší význam ve skutečnosti má decentralizovaná povaha sítě. V kontextu článku je tento poznatek nedůležitý, neboť blockchain budeme považovat za synonymum k decentralizovaným sítím.
Není ani tak důležitá konkrétní technologie, ale její vlastnosti a možnosti. Je zřejmé, že když je nová technologie nová, nebude mít tu nejvyšší možnou efektivitu či kvalitu. To samozřejmě omezuje vlastnosti a možnosti využití. Vědci, programátoři a další odborníci se zaměřují na technologie a jejich vylepšování. Uživatelé se zajímají o konkrétní užitečnou hodnotu.
Satoshi Nakamoto hned v úvodu Bitcoin white paperu mluví o peer-to-peer (P2P) digitálním cash systému. Jak jsme na tom v roce 2022? Ne moc slavně. Jak jsem detailně popsal v článku věnovanému závislosti blockchain sítí na centralizované infrastruktuře, ani po 13 letech většina lidí nepoužívá P2P komunikaci. Satoshi neodhadnul situaci úplně dobře, co se týká přechodu lidí na mobilní telefony a nezájmu provozovat plné uzly. To je pochopitelné. Nicméně pro nás z toho plyne zcela zásadní poznatek. Pokud se má naplnit Satoshiho vize, je nutné pokračovat ve vylepšování technologií.
Nejdůležitější vlastnosti blockchain sítí jsou decentralizace, bezpečnost a dlouhodobá ekonomická udržitelnost. Pokud budete férově a nezaujatě zkoumat jednotlivé vlastnosti Bitcoinu, zjistíte, že má smysl budovat alternativní sítě. Pojďme se nad jednotlivými vlastnostmi krátce zastavit.
Hodně se toho napovídá o tom, jaká síť je nejvíce decentralizovaná. Dnes se to detailně zkoumá a píší se na to vědecké studie. Můžete se zeptat na názor lidí v různých skupinách na sociálních sítích. Tam však mohou lidé tvrdit cokoliv. Případně můžete použít vlastní selský rozum, nebo se podívat, k čemu dospěli experti.
Asi nejlepší studii o Bitcoinu z roku 2021 vypracovali odborníci s Cambridge. Dovolím si citovat jeden odstavec:
Ukazujeme, že těžební kapacita bitcoinů je vysoce koncentrovaná a byla v posledních pěti letech. Největších 10 % těžařů ovládá 90 % a pouhých 0,1 % (přibližně 50 těžařů) ovládá téměř 50 % těžební kapacity. Navíc tato koncentrace těžební kapacity je proticyklická a mění se v závislosti na ceně bitcoinu. Snižuje se po prudkém nárůstu ceny bitcoinu a zvyšuje se v obdobích, kdy cena klesá. Riziko 51% útoku se tedy zvyšuje v obdobích, kdy cena bitcoinu prudce klesá, nebo po událostech, kdy dochází k poklesu odměn na polovinu (po halvingu).
Můžeme tomu věřit? V Česku osobně neznám nikoho, kdo těží Bitcoin. Znám však lidi, co těží Ethereum. Znám dokonce bitcoin maximalisty, kteří nevěří Ethereu, ale pomáhají zabezpečit síť, protože se jim to ekonomicky vyplatí. Na internetu můžeme najít hromadu článků o tom, jak velcí investoři kupují desetitisíce ASIC minerů a umisťují je do velkých hal. Velcí hráči mají vždy lepší postavení při vyjednávání podmínek od dodavatelů. Více jsem o tom napsal v článku věnovaném rozdělení moci v PoW a PoS sítích. I selským rozumem dospějeme k závěru, že decentralizace Bitcoinu v čase klesá a trend se dá jen těžko změnit bez zásadních technologických změn.
S bezpečností Bitcoinu je to také na hraně. Aktuálně se cena BTC pohybuje kolem 20,000 USD, takže denní rozpočet na bezpečnost je 18M USD. V době psaní článku, který se této problematice detailně věnuje, byl denní rozpočet 50M USD. Rozpočet na zabezpečení Bitcoinu je nyní zhruba 3x nižší než v říjnu 2021.
Kdyby měl být denní rozpočet na bezpečnost alespoň 50M USD, musí být cena jednoho BTC v roce 2036 asi 1 miliarda USD. Už v roce 2048 by to mělo být 7 miliard USD. Je 50M USD na den dostatečný rozpočet? Dnes je to možná dostatečný rozpočet, ale za 20 let bude adopce a význam sítě výrazně vyšší. 50M USD za kompromitaci sítě globálního významu se mi jeví jako málo. Bezpečnost a decentralizace sítě musí v čase růst spolu s významem a adopcí sítě.
Můžeme se dočkat takto astronomických cen bitcoinů? Problém je, že na to nikdo nezná odpověď. Nezbývá nám než konstatovat, že ekonomický model Bitcoinu nemusí být dlouhodobě ekonomicky udržitelný.
Bez inovací a vylepšování klíčových vlastností sítí se neobejdeme. Blockchain ještě nemá vyhráno. I když tu bude dalších 10 let, za 20 let tomu tak být nemusí. Jedním z argumentů proč byznys i státy odmítají budovat svá řešení nad Bitcoinem je, že se nedají dopředu predikovat výše transakčních poplatků na první vrstvě a nedá se zaručit dlouhodobá udržitelnost. Dále nízká škálovatelnost, dlouhá doba nutná k potvrzení transakcí, či transparentnost transakcí v blockchainu. Pokud vzniká poptávka po jiných vlastnostech, je logické, že někdo bude na řešení pracovat.
Řešení je snadné
Řešení na výše popsané problémy je snadné. Je nutné inovovat na úrovni jednotlivých technologií, zvyšovat efektivitu a zajistit, že klíčové vlastnosti sítí zůstanou dlouhodobě na vysoké úrovni a nebudou v čase degradovat.
Bitcoin není nic jiného, než protokol složený z několika dílčích technologií. Satoshi Nakamoto použil mnoho již existujících technologií. Konkrétně blockchain, Proof-of-Work, hashovací funkce, asymetrickou kryptografii, teorii o P2P sítích, internetové protokoly a další. To, co Satoshi skrze tyto technologie vyřešil, je problém Byzantských generálů, který byl poprvé popsán v roce 1978 a formalizován v roce 1982. Nalezené řešení není závislé na Proof-of-Work konsensu. Nakamoto konsensus se dá využít i pro Proof-of-Stake sítě. Můžete najít více prací na toto téma a dokonce několik běžících sítí, které už roky používají PoS založený na stejných principech jako Bitcoin.
Pokud vše zjednoduším na minimum, tak některé PoS sítě fungují podobně jako PoW sítě, s tím rozdílem, že spotřeba energie byla nahrazena moderní kryptografií. Zlomit kryptografii je energeticky velmi náročné a v praxi téměř nemožné, takže odolnost PoS sítí proti přepsání historie je v principu shodná s PoW sítěmi. Zatím se to nikomu nepodařilo.
Jsou PoS sítě bezpečnější a více decentralizované než Bitcoin? V podstatě ano. Když vezmete do úvahy, že decentralizace i bezpečnost roste spolu s distribucí mincí, tak tyto vlastnosti mohou škálovat do výše počtu lidí na planetě. Jinými slovy, čím vyšší bude adopce, tím více bude síť decentralizovaná a potažmo odolná vůči 51% útoku. Pokud by byla tržní kapitalizace libovolné sítě řekněme 20 miliard (asi 20x nižší než současná kapitalizace Bitcoinu) a útočník potřeboval vlastnit polovinu mincí při ceně za kus 50 centů, potřebuje kapitál v hodnotě 5 miliard. Útočit na PoS sítě je zhruba 250x nákladnější než v případě PoW sítě. Výpočet je zjednodušený, ale řádově odpovídá realitě.
Dodejme, že to jsou minimální náklady na útok. Když vezmete do úvahy, že velké množství mincí lidé stakují, útočník nemá moc šancí mince koupit. Pokud by byla poptávka příliš skoková, nebude mince kupovat pouze útočník, ale i další lidé. S rostoucí cenou mincí klesá šance na útok, což je stejný princip jako u PoW.
Síťový konsensus se příliš neliší třeba od motorů v automobilu. Lidé chtějí za méně peněz auto, které dojede dál, bude mít nižší spotřebu, bude šetrnější k přírodě a bude mít více vychytávek. Fungují zde běžné tržní mechanismy a není důvod si myslet, že v případě decentralizace tomu bude jinak. Trhy však křiví různé úřady a regulátoři. Ti tlačí na snižování emisí a dokonce diktují, jaké motory se smějí či nesmějí vyrábět. Budou regulátoři křivit i kryptoměnový průmysl? Možné to je a snahy o zákaz PoW vidíme už dnes. Ačkoliv si nemyslím že je to zdravý přístup, je nutné si uvědomit, že rozhodovat nebude kryptoměnová komunita, ale někdo úplně jiný. Každopádně lidé budou kryptoměnový průmysl vnímat lépe, když uvidí, že dochází k inovacím a zvyšováním efektivity.
Technologický progres umožní vylepšit i škálovatelnost prvních sítí. Nevěřím, že svět se bude do nekonečna točit kolem 10 minutového času bloku Bitcoinu s nutností platit astronomické poplatky za transakce. V kontextu inovací a existujících alternativních řešení to nedává ekonomický smysl. Bylo by to stejné jako lpění na spalovacích motorech a odmítání elektromobility. Za dalších 10-20 let bude blockchain více škálovatelný a cenově dostupný pro více lidí.
Ani PoS není ideální konsensus, jenže ono je to vlastně jedno. Za nějaký čas se může objevit nějaký úplně nový, který bude ještě více decentralizovaný a bezpečný. Vsadil by si někdo, že k tomu nedojde? Vsadili byste v podstatě proti přirozené evoluci a technologickému pokroku. Vlastně byste popřeli samotný vznik Bitcoinu. Nikdy v historii se nestalo, že by byla nějaká technologie navždy definitivně hotová. Protokoly nám mohou sloužit několik dekád, ale dříve či později budou nahrazeny, nebo výrazně vylepšeny.
Bitcoin tady může zůstat až do roku 2140 a vedou k tomu v podstatě jen dvě cesty. Buď cena bitcoinů skutečně několikanásobně přeroste kapitalizaci zlata a my nemusíme nic řešit, nebo někdo musí protokol nějak zásadně vylepšit. Hledání řešení a implementace může zabrat klidně deset let, takže je nutné začít už nyní. Čekání se nemusí vyplatit. Matematika nepustí a rozpočet na bezpečnost bude rychle klesat s každým dalším půlením. Mám pocit, že zatím se více nalévá hopium než přemýšlí.
Pomalu, ale jistě
Vývoj nových technologií je velmi nákladný proces vyžadující čas, peníze a lidské zdroje. Nečekejte, že se v kryptoměnovém prostoru každý rok objeví něco výrazně převratného. White paper sítě Lightning Network (LN) spatřil světlo světa na přelomu let 2015/16. Ani po 7 letech se nepodařilo vyřešit všechny problémy. LN dnes funguje a většina transakcí projde. Nicméně na mainstream není LN připravena a velká část lidí stále využívá služeb třetích stran. Když vezmete do úvahy, že se jedná “jen” o platební kanály, trvá vývoj dlouho v kontextu násobně složitějších technologií. Ale tak to je.
Vývoj PoS zabral zhruba 5 let. Někdy kolem roku 2015 se věřilo, že se nikdy nepodaří vytvořit otevřenou veřejnou PoS síť. Bylo popsáno pár útoků a laická veřejnost věřila, že nikdo nedokáže vyřešit určité technologické problémy. Vědci rádi řeší technologické oříšky a podobně jako Satoshi, uspěli. Desítky, možná stovky, odborníků z celého světa se podílelo na výzkumu PoS a na vylepšeních se dále pracuje. Do procesu jsou zapojené také univerzity. Je těžké vyčíslit náklady na vývoj, ale rozhodně to nebudou zanedbatelné částky.
Akademický přístup je nesmírně důležitý. Všechny důležité technologie, které jsou dnes v Bitcoinu, stojí na matematice. Často vznikaly na univerzitách, nebo v hlavách největších žijících odborníků ve výzkumných centrech. Vše co vzniká, je dobře popsáno, a to včetně matematických důkazů. Experti z celého světa se mohou přesvědčit, že technologie mají reálný základ a to nejen za základě vědeckých studií, ale i zdrojového kódu. Všechny dílčí technologie blockchainu, včetně nově vznikající kryptografie, jsou dnes velmi dobře popsány. Satoshi by se možná divil, do jakých detailů výzkum zašel, co všechno dnes o decentralizovaných sítích víme a co všechno můžeme vybudovat. A to jsme stále na začátku.
Pokud má veřejnou blockchain síť adoptovat byznys, banka, nebo dokonce stát, potřebuje najít takovou, u které se může pobavit se zástupci týmu. Vlády budují řešení na dekády dopředu a chtějí záruky, že je ekonomický model projektu udržitelný. Potřebují mít jistotu, že se bude tým o projekt starat, bude opravovat případné chyby, nebo dodá požadovanou funkcionalitu. Není divu, že státní zakázky vyhrávají projekty, které mají silné akademické zázemí a velké týmy expertů, například jako projekt Algorand. Bitcoin má o něco složitější pozici, neboť lidé sice mohou lobovat za adopci, ale nemohou mnohé věci garantovat z pozice týmu.
Proč potřebujeme další inovace
Lidé nejsou schopni používat decentralizované technologie, neboť je to na ně stále moc složité. Vše co je nad rámec nainstalování aplikace do telefonu je komplikace. Zapomeňme jednou pro vždy na to, že si budou lidé složitě rozcházet plné uzly. Osobně jsem i dost skeptický k tomu, že se lidé budou učit pracovat se seedem. To však není tak velká překážka, jak se může zdát. Soustřeďme se na rozvoj technologií. Dnes existují kryptografické koncepty, které umožní P2P komunikaci bez nutnosti synchronizovat blockchain. Je možné vytvořit peněženku, která bude stejně bezpečná jako plný uzel. Pokud lidé nechtějí být sami sobě bankou, pojďme vymyslet nějaké alternativy, které nebudou plně závislé na třetích stranách. Smyslem technologoií je lidem nabízet možnosti, ne jim vnucovat něco, co je na ně složité a co se bojí používat. Satoshiho vizi bude možné během několika málo let naplnit a P2P bude realita. Otázka je, na co to lidé budou používat a jaké sítě budou úspěšné.
Bitcoin je považovaný za uchovatele hodnoty. Znamená to, že na nic jiného se blockchain nehodí? Je snadné říct ne. Pojďme se pokusit použít selský rozum. Pokud máme mít novou verzi nestátních peněz, budeme mít potřebu dělat s nimi podobné věci, jaké nyní děláme s fiat měnami. Jako první se nabízí bankovní služby, například půjčky, pojištění, investice, atd. To by v podstatě znamenalo mít možnost půjčit si peníze od někoho jiného takovým způsobem, aby měla protistrana jistotu, že dostane půjčené peníze zpět i s úrokem.
Transakční síť tohle sama o sobě nedokáže zajistit. Narážíme na několik problémů. Protistrany se musí navzájem znát a důvěřovat si. Je nesmírně rizikové půjčit peníze někomu koho neznáte, nebo dopředu zaplatit za službu či zboží. Pokud si někdo půjčí peníze a odmítne splácet, je nutné spolehnout se na právní systém. Je nutné poskytnout relevantní důkazy o provedených transakcích. Blockchain nezná kontext transakcí, je to pouze nástroj. Spory existují mezi lidmi ve fyzickém světě. Proto jsou nespolehlivé i běžné transakce.
Nestátní peníze se jeví jako oxymoron, pokud se při jejich používání potřebujeme spoléhat na právní systém, tedy v podstatě na stát. Pokud má stát řešit spory, potřebuje mít nějakou formu kontroly nad sítí a transakcemi. To je však z principu nemožné, neboť blockchain transakce jsou nevratné a nelze zmrazit účty podvodníků? Mají se nestátní peníze používat na sítích, nad kterými budou mít úřady kontrolu? To také asi není cesta, kterou se chceme vydat. Už z toho důvodu, že pokud budou mince kryptoměn na mnoha centralizovaných sítích, ztrácí se jedna z klíčových vlastností dobrých peněz a sice kontrola nad peněžní zásobou. Bitcoin by fungoval stále dobře, ale v oběhu by mohlo být klidně dvojnásobné množství mincí na sítích třetích stran.
I ti největší nadšenci blockchainu postupně dochází k tomu, že mít povědomí o identitě je v případě finančních služeb nezbytnost. Nedává moc smysl si půjčit stabilní mince a půjčku zajistit volatilní kryptoměnou. Respektive pro hodlery to nějaký smysl dává, ale není to příliš atraktivní pro mainstream. Ten chce ručit třeba nemovitostí. I Jack Dorsey pochopil, že decentralizovaná identita (DID) je správná cesta vpřed. Iniciativa TBD, která má vytvořit DID nad Bitcoinem, je označována jako Web5. Jedná se jen o marketingové pozlátko. W3C konsorcium na DID už nějakou dobu pracuje a dnes už se podobné systémy nasazují v rámci Fortune 500 firem i na úrovni států. Jack v podstatě dohání ujíždějící vlak, ale to je dobře. Čím více odlišných řešení, tím lépe.
DID je paradoxně cesta k většímu soukromí uživatelských transakcí. Při debatách s regulátory a vládami se zjistilo, že vládám nutně nevadí privátní transakce s běžnými obnosy. To co potřebují zajistit je, že tyto transakce probíhají mezi ověřenými stranami a stát nepřichází o daně. Pokud by tedy občan konkrétní země platil obchodníkovi za zboží, transakce by klidně mohla být soukromá. Tohle je s DID řešitelný problém. Státy zřejmě nikdy nedopustí, aby se masově používaly projekty jako Monero. Nicméně řešení používající DID by mohlo být v některých jurisdikcích průchozí.
Jakmile je možné pracovat s identitou, je možné budovat smysluplné bankovní služby. Lidé si prostě mohou půjčovat P2P, klidně anonymně, a v případě problému se použije úřadem ověřená identita. Lidé žijící v rozvojových zemích, často ani identitu nemají, protože úřady nevybudovaly potřebnou infrastrukturu. Díky blockchainu mají síť, na které mohou budovat vše potřebné. Více než miliarda lidí na celém světě nemá oficiální identitu a to včetně migrantů žijících v USA. DID může být řešení a myslí si to dokonce američtí senátoři a kongresmani, kteří mají zájem na finanční inkluzi lidí, kteří v zemi žijí.
Když se podíváme do minulosti, bylo asi dost naivní si myslet, že Monero a podobné projekty uspějí. Své místo jistě mají, ale jen pro okrajový počet uživatelů, kteří mají potřebu skrývat své transakce před okolním světem. Mainstream se nejspíš vydá cestou DID, neboť to nabízí mnoho výhod, co se týká správy vlastních dat a regulátoři s tím nemají problém. Proč bychom měli ve 21. století fotit naše plastové občanky a posílat fotky centralizovaným burzám? S DID si může burza ověřit, že jsme plnoletí občané dané země. My tak nemusí burze poskytnout žádné osobní údaje. DID je dokonce lepší než plastové občanky co se týká různých podvodů s identitou. DID může být spojený s biometrickými údaji vlastníka, takže pokud někdo ukradne DID (skrze odcizený seed), stále nemá vyhráno. Pokud chce identitu ověřující protistrana důkaz totožnosti založený třeba na otisku prstu v kombinaci s PINem, odcizené DID nestačí.
Inovace jsou nutné, protože mainstream v mnoha zemích světa nebude bojovat proti vládám. Vládám se stejně podaří obalit blockchain transakce KYC údaji. Nedává smysl lpět na transakční síti, kterou nabízí Bitcoin, když můžeme mít mnohem lepší řešení, které bude fungovat v souladu se zákony a ve finále to bude pro uživatele výhodnější nejen z pohledu vyššího soukromí. Nechci se nějak dotknout bitcoinové komunity, do které se sám počítám, ale někdy mám pocit, že někteří lidé chtějí nováčky nutit k instalaci plných uzlů, k nákupům bitcoinů bez KYC, k boji proti státům, k neplacení daní a ve finále k bitcoinovému maximalismu. Neexistuje něco jako maximalismus na úrovni technologií. Jestli je něco výhodné používat, lidé toho budou využívat.
Inovace řeší mnohé neduhy první generace blockchain sítí. Například vysokou volatilitu. Pokud je možné vytvořit algoritmické stabilní mince, a DAI dokazuje že to možné je, bude to dobrá alternativa k CBDC. Volatilní kryptoměny v čele s Bitcoinem nebudou několik dalších dekád schopné konkurovat CBDC, neboť mainstream nebude ochotný riskovat ztrátu kupní síly. Regulované stabilní mince s možností privátních transakcí může být řešení pro ty, kteří mají z CBDC obavy. Dodejme, že podle průzkumu Deloitte v USA zvažuje v horizontu 2 let až 75% obchodníků akceptaci kryptoměn a to včetně stabilních mincí. Bitcoin razí cestu a stabilní mince se vezou v závěsu. Nakonec to budou lidé, kteří se budou rozhodovat čím platit. Osobně bych si víc vsadil na stabilní mince než na bitcoiny.
Nemějme strach z inovací
Kdyby neprobíhaly inovace na jiných blockchain sítích, dodnes bychom neměli fungující PoS. Nyní máme alternativu pro případ, že to Bitcoin nedá a nepřekoná během dekády kapitalizaci zlata. Dokážeme tokenizovat dolary. Když se podíváte na top 10, najdete tam hned 3 podobné projekty. Autor textu přestal používat centralizované burzy, neboť vše potřebné je dnes dostupné na burzách decentralizovaných. Kdyby tu byl jen Bitcoin, nikdo by si nehrál se smart kontrakty, tím pádem by nebylo možné uvažovat o replikaci bankovních služeb.
Někdy mám pocit, že lidé se inovací bojí, nebo je dopředu odmítají. Je to však marné. První verze internetu byla označována jako web1. V podstatě bylo možné najít si nějakou stránku a tu si přečíst. Nikdo moc nevěděl, jakým směrem se to posune. Pak přišel web2, který se opírá o programovatelnost. Možnost přidat logiku a interagovat s webovou stránkou změnila svět. Internetové bankovnictví by nikdy nevzniklo bez možnosti stisknout tlačítko. Za webem2 se skrývá mnoho technologií, který běžný uživatel ani nevnímá. Za těmito inovacemi je obrovské úsilí mnoha týmů a expertů, ale to bych se asi opakoval. Web3 je další generace, která proběhne díky blockchainu. I Bitcoin je v podstatě součástí web3, neboť umožňuje lidem vlastnit hodnotu. Inovace umožní hodnotu nejen bezpodmínečně posílat od Alice k Bobovi, ale vytvářet sofistikovanější služby.
Bitcoin plní dobře to, k čemu je určený. Nečekejme, že se stane páteří finančního světa. Může to být dobrý uchovatel hodnoty, ale celý svět bude využívat jiné blockchain sítě k rozmanitým věcem. Inovace probíhají v mnoha jiných odvětví a jednotlivé technologie se budou navzájem doplňovat a podporovat. Integrace může vyžadovat úpravy na úrovni zdrojového kódu a schopnost adaptace na nové podmínky bude výhodou. Nečekejme, že Bitcoin bude zásadní technologií pro budování metaversu, nebo nových verzí sociálních sítí.
Automatizované decentralizované procesy nás podle původních vizí měly zbavit nespolehlivých a neefektivních prostředníků. Tento cíl stále platí, ale zatím se nenaplnil. Jeden z důvodů je, že technologie nejsou dostatečně spolehlivé a efektivní. Lidé čekají, že se vše změní během krátké doby a neuvědomují sí, že výzkum a implementace nových technologií trvá roky. Následná adopce bývá také táhlý proces. Podívejte se jak dlouho trvá adopce Bitcoinu. Až během adopce se narazí na problémy, které se musí následně řešit. Adopce Bitcoin by byla mnohem dál, kdyby od začátku škáloval. Kdo pamatuje rok 2017 tak asi ví, že za bitcoin transakce bylo nutné platit desítky dolarů a stejně mohlo trvat několik dní, než se transakce dostala do bloku. Zpětně už asi nikdo nespočítá, o kolik let se zpozdila adopce díky této nepříjemné zkušenosti uživatelů. Četné DeFi hacky je podobný příklad. Mít možnost vytvořit decentralizovanou aplikaci je úžasný technologický pokrok, ale bez 99,9% spolehlivosti je to jen hračka pro pár nadšenců. Reálný byznys tím nahradit nejde.
Bitcoin se nezmění, takže nezbytně potřebuje LN. Dokud nebude LN ještě lépe fungovat, větší adopce se nedočkáme. To samé platí pro Ethereum, kde jsou transakce ještě dražší. Velké množství druhých vrstev je fajn, ale pro nováčky je to trošku nepřehledné. Nemá smysl rychle dodávat nové věci, které fungují napůl. Je lepší roky budovat solidní technologie, které budou spolehlivé a nezhroutí se při větším náporu uživatelů. Očekávám, že DeFi služby budou jednou psát renomované firmy, které již nyní mají velkou uživatelskou základnu. K tomu potřebují jediné a sice spolehlivou platformu, na které půjdou nové služby spolehlivě budovat. Toho se dočkáme, ale může to trvat klidně další dekádu.
Úspěch je o adopci
I když kryptoměny může napříč světem držet něco kolem 5-10% populace, většina lidí u sebe nedrží privátní klíče. Za menší riziko považují držení na centralizovaných burzách. Je to i z toho důvodu, že lidé chtějí držet mince vícero projektů a nemají moc chuť instalovat si více peněženek. Je nutné vytvořit novou peněženku, která bude podporovat všechny relevantní blockchain sítě a umožní jim plně využívat všechny možnosti.
Peněženky by měly být schopné využít decentralizované burzy a umožnit uživatelům směnit BTC za ETH. Bezešvé využívání druhých vrstev by mělo být samozřejmostí. Internetové bankovnictví nabízí možnost instantní platby skrze jedno jediné zatržítko. Úplně stejně to musí fungovat v peněženkách. Posílání mincí z první vrstvy do druhé a zpět je něco, co mainstream dělat nebude. To je prostě realita.
Mimochodem, banky plánují zavést možnost platby na účet protistrany skrze telefoní číslo. To je inovace, která se také musí dostat do světa blockchainu, neboť je to pohodlné a věřím, že si na to uživatelé rychle zvyknou.
Hardwarové peněženky Trezor a Ledger jdou naštěstí správným směrem a to je dobře. Je ale otázka, jestli to stačí. Bylo by fajn, kdyby byla na trhu větší konkurence a něco podobného by lidé mohli mít v mobilu. Platební karty začínají být přežitek. Nikdo u sebe nechce nosit zbytečné věci. Dříve či později budou všichni platit skrze mobilní telefony a to bude jediná věc, kterou budeme mít v kapse. Blockchain se musí dostat do mobilu a to včetně DeFi a všech druhých vrstev. Ekonomická incentiva dodat takové řešení je obrovská a jsem zvědavý, kdo se toho zhostí nejlépe. Čeká nás ještě velký kus cesty k tomu, aby komunikace z mobilu na mobil probíhala P2P. Znám jen pár projektů, které mají plán jak toho docílit.
Adopce bude probíhat skrze uživatelský interface. Možná i díky Bitcoinu se banky pustili do inovací. Uživatelský interface sice neřeší problém s monetární politikou, ale kolik lidí na planetě ví, co tento pojem vlastně znamená? Část lidí bude adoptovat kryptoměny kvůli monetární politice, ale mainstreamový úspěch bude o uživatelském komfortu.
Závěr
Ať se podívám kam chci, nevidím v blockchain světě žádný projekt, který bych mohl považovat za hotový, či připravený na masovou adopci. Vidím jen obrovský potenciál, který zatím není plně využitý. Dále vidím technologické problémy, které se budou řešit roky. Inovace musí nadále probíhat. Je úplně jedno kde a na jaké vrstvě. Trh rozhodne o tom, jaké služby bude využívat. Mainstream zatím neví co je to DeFi, podobně jako lidé na začátku nevěděli co je to Bitcoin. Lidé si někdy myslí, že když se něco neprosadí během jednoho léta, je to důkaz o neúspěchu. Kdybychom měli stejné myšlení u Bitcoinu, dnes by tu nebyl. Každý další rok, který Bitcoin přežije, ho posiluje. O Ethereu dnes už nikdo nepochybuje, neboť přežívá také. Stabilní mince použil asi každý kdo je v kryptu, což je důkaz, že tokenizace je relevantní směr. Použití DEX je jednoduší, spolehlivější a bezpečnější než se přihlašovat na centralizované burzy. Smart kontrakty jsou už dnes užitečné.
Dle mého názoru je nutné rozlišovat mezi Bitcoinem, jakožto pokusem o vytvoření digitálního uchovatele hodnoty a blockchainem, jakožto decentralizovanou infrastrukturou. Lidé mají tendenci tyhle dvě věci míchat dohromady a mají proto názor, že každá nová síť konkuruje Bitcoinu. Blockchain se dá vnímat jako technologické řešení, které umožňuje existenci Bitcoinu. Technologické řešení se dá kopírovat, vylepšovat a používat pro jiné věci. Rozvojové země potřebují budovat novou finanční a sociální infrastrukturu. Potřebují lidem poskytnout identitu, vytvořit katastr nemovitostí, umožnit hlasování a digitální platby. Pokud se budete bavit se zástupci států rozvojových zemí, zjistíte, že mnohdy chápou Bitcoin a dobře ví, proč potřebují blockchain a to včetně tokenizace a smart kontraktů. Mise jednotlivých projektů se liší a ne nutně si konkurují.
Regulace kryptosvětem zatřesou a hodně věcí změní. Kryptoměny se nezakážou, jen podvodníci to budou mít složitější. Týmy budující nové finanční služby budou vědět jaké hranice nesmí překročit. Inovace nás budou posunovat dál, vyjasněné regulace nebudou nikoho brzdit a díky přívětivějšímu uživatelskému komfortu bude růst adopce. A ano, budou vznikat další nové blockchainy.
[twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"].
[easy-social-share buttons="facebook,twitter,linkedin" counters=1 counter_pos="inside" hide_names="no" template="tiny-retina"]
[feature_box style="10" only_advanced="There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style" alignment="center"]
Nakupujte a prodávejte kryptoměny na největší kryptoburze Binance!
Nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!
[/feature_box]
