Může hard fork vykolejit rozjetý bitcoinový vlak?

[twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"]. Velká část bitcoinové komunity nyní hovoří o forku, v pátek jste si zde mohli přečíst technický popis podstaty forku. Ve zkratce: je to situace, kdy se blockchain rozdvojí a dál pokračuje jako dvě oddělené transakční posloupnosti a tedy i dvě různé měny. Do jaké míry jsou na sobě nezávislé, to záleží na mnoha faktorech... Zda obě přežijí, je také značně diskutabilní a mají-li obě význam, je v současné situaci Bitcoinu velmi nejisté.

Proč se mluví o rozdvojení bitcoinu?

Bitcoin je poslední zhruba rok ve vážné krizi, protože se dostal k maximu své propustnosti, která je nyní stanovena na zhruba 3 – 4 transakce za sekundu. Je nutno zdůraznit, že toto omezení je umělé, jeho odstranění je principiálně velmi jednoduché a navíc původní software vytvořený Satoshi Nakamotem tento limit neobsahoval. Nevzešel tedy z ekonomicko-ideového základu  Bitcoinu, ale z technických rozhodnutí své doby. Ukazuje se ale, že odstranění limitu je velký politický problém.V celém ekosystému je nyní již tolik subjektů, které se snaží prosadit svoje zájmy, že výsledkem snahy dohodnout se je téměř patová situace a mluví se o silovém řešení: forku.

Jak vznikne hard fork?

Tzv.  hard fork, dnešní největší strašák, je zpětně nekompatibilní změna konsenzu. Začne tak, že libovolný těžař (miner) vyprodukuje blok, který by podle starých pravidel celá síť odmítla jako nesprávný, protože nějaké z pravidel porušuje (např. je větší než 1MB, nebo si z něj těžař přidělí větší odměnu, než současných 12.5 BTC, atp.) Nově však existuje v sítí podpora pro tuto změnu pravidel a část sítě blok přijme. Pokud to udělá nadpoloviční většina sítě, začnou další (připravení) těžaři budovat bloky na této větvi blockchainu a fork je na světě. Staré uzly (neaktualizované, trvající na původních pravidlech...) chápou nové bloky jako nesprávné a ignorují je. A pokud v této části sítě existují těžaři, kteří také jedou podle původních pravidel, buduje se nadále i druhá větev blockchainu. Z jedné měny se stávají dvě, přičemž střadatelé mají zůstatky v obou měnách zároveň. Přitom se moc nemluví o tom, že forky už bitcoin zažil. Nicméně byly náhlé a neplánované a k jejich vyřešení se komunita semkla. Nyní je situace jiná.

Proč je fork takový problém?

Protože se se svojí transakcí chcete ocitnout ve správné větvi forku. A zejména na začátku to může být velmi složité rozhodnutí, přičemž řada uživatelů ho dělá nevědomky prostřednictvím online služby nebo peněženky. Stačí si hned po forku od někoho nechat zaplatit bitcoiny. Pokud budete ve větvi, která po pár dnech umře, o peníze, resp. jejich hodnotu přijdete (ale zboží už nemáte). Typicky proto, že bezprostředně po forku budou obě větve mít stejnou cenu, ale mince v jedné větvi začnou velmi rychle po forku klesat na hodnotě níže, než mince druhé větve. Viděli jsme to u Etherea a jeho oddělku Ethereum Classic minulý rok. Než stihnete obdržené mince prodat, hodnota bude jen zlomková. Nabízí se samozřejmě otázka, zda tedy neudělat transakci v obou větvích zároveň. To s sebou ovšem nese veliké technické komplikace a administrativní zátěž. Kromě burz, které na udržení obou větví profitují, si dlouhou koexistenci obou větví téměř nikdo nepřeje. Další strategií je vyčkávat, pokud to ale udělá hodně lidí, fakticky tak přestávají bitcoin používat a ten logicky musí ztratit užitnou hodnotu.

Jak se kdo zachová?

Jak ve svých přednáškách říká Andreas Antonopoulos, velký bitcoinový propagátor, konsenzus Bitcoinu je postaven na 5 různých typech účastníků: Vývojářích, těžařích, peněženkách, směnárnách a obchodnících. Dodejme ještě šestý a neméně důležitý typ účastníků: Hodlers (střadatelé). I oni hlasují a to svým kapitálem, se kterým mohou „přitéct“ a nebo „odtéct“. Těžaři jsou čistě ekonomicky motivovaní. Jde jim pouze o zisk a je to tak dobře, bitcoin je na tom z části postaven. Budou těžit tu větev, u níž bude v daný moment existovat největší pravděpodobnost přežití. Existují sice teorie o tom, že na malých blocích profitují, protože vybírají větší sumy transakčních poplatků, ale řadu z nich daleko více zajímá střednědobý horizont - přežití. Těžení se do velké míry industrializovalo, množí hráči mají v hardwaru investice za desítky milionů dolarů a potřebují realizovat návrat investice. V ten moment budou těžit na větvi, která jim v přepočtu na fiat měny poskytne vyšší celkový výnos. Peněženky obecně nejsou hybatelem vývoje. Pokud se pohybujeme ve světě open source, je poměrně snadné modifikovat software pro použití v jiné větvi blockchainu. Ostatně tak vznikají peněženky pro altcoiny. Bavíme se zde tedy především o mase důvěřivých uživatelů, kteří vnímají bitcoin pouze skrze svoji peněženku (Mycelium, Breadwallet, Blockchain.info wallet atp.). Pokud je za vývojem peněženky komerční firma, s velkou pravděpodobností ji jde o dosažení co nejvyššího počtu uživatelů a k tomu nutně potřebuje digitální měnu, která svoji kapacitou poskytne transakční prostor. V současné době, kdy se poplatky blíží i 20 Kč za transakci, jí Bitcoin rozhodně není. Směnárny a burzy, jak již bylo naznačeno, profitují ze směny. Existence dalšího měnového páru pro ně není technický problém, potenciálně vydělají na směnách mezi oběma větvemi navzájem. Nutno podotknout, že tím poskytují celému ekosystému velmi důležitou službu: umožní měnit rozhodnutí, kdo dříve věřil větvi A, bude moci, byť s částečnou  ztrátou, svoje A mince prodat a nakoupit mince z větve B. Obchodníci přijímají bitcoiny buď z nadšení, nebo z ideologie a protestu proti vysokým poplatkům karetních společností jako jsou Visa s MasterCard. Při současných poplatcích v Bitcoinu pro ně přestává řešení dávat smysl. Dá se očekávat, že obecně podpoří větev, kterou budou preferovat střadatelé. Možná přejdou na jinou digitální měnu, ale bohužel lze očekávat i deziluzi a ukončení tohoto z jejich pohledu zmařeného experimentu. Hodleři jsou nejrůznorodější skupina která by vyžadovala samostatnou podrobnou analýzu. Co je však jisté, že jejich sentimentem zhusta hýbe mediální tlak, FUD (strach, nejistota, pochybnosti) a určitá část má do Bitcoinu zainvestováno jen z povrchních důvodů – vidiny snadného zisku. Lze tedy očekávat výprodeje a útěky kapitálu ven. Vývojáře jsme si nechali nakonec. Skupina je to taktéž velmi různorodá a čím dál tím méně transparentní. Jak roste význam bitcoinu, roste i míra politikaření, intrik a v posledním roce bohužel i ad-hominem útoků mezi vývojářskými osobnostmi. Dodejme taktéž, že ne každý, kdo se označuje za vývojáře, je špičkový počítačový vědec. Navíc dávno není jasné, kdo se ocitl na čí výplatní pásce. Tábor, který si říká Bitcoin Core je, nyní personálně dosti propojen s firmou Blockstream, která vyvíjí nadstavbové řešení pro mikrotransakce zvané Ligtning. Tato skutečnost zavdává různým konspiračním teoriím, že se snaží Bitcoin zmrazit na současné transakční propustnosti a nahrát tak svému mikroplatebnímu řešení, které pak situaci odblokuje. Bitcoin Core vyprodukoval za poslední dva roky balík změn nazvaných SegWit, který je nyní natolik kontroverzní, že komunitu polarizoval jako nikdy předtím. Mimo jiné proto, že chce změny prosadit pomocí znásilnění konceptu zvaného soft-fork, tedy zpětně kompatibilní změny. V tomto případě by zpětná kompatibilita byla jen formální, nikoli faktická. Druhý tábor si říká Bitcoin Unlimited a jejich idea je prostá, posunout velikost bloku z pevné hodnoty do roviny aktuálního konsensu. Reaguje tak na několik návrhů (tzv. BIPů) na zvýšení velikosti bloku o tu či onu hodnotu,nebo s tím či oním navyšováním v průběhu času. Všechny tyto návrhy ztroskotaly na nedostatečné podpoře napříč komunitou. Proto prosazují možnost hard forku a snaží se na svoji stranu získat těžaře, směnárny i další participanty. Jejich řešení je zdánlivě čistší, ale radikálnější kvůli riziku okamžitých následků.

Proč je SegWit kotroverzní

SegWit je kontroverzní již ze své technické podstaty. Podrobný popis by si vyžadoval samostatný článek (zde jedno z vysvětlení, jak funguje SegWit), nicméně v metaforické rovině můžeme celý blockchain přirovnat k účetní knize. Co stránka, to jeden blok. Na každém řádku účetní knihy je transakce kdo komu kolik platí a na konci řádku podpis. Stránku otáčíme jednou za deset minut a tak jsme celkově limitování její velikostí. Po letech provozu zjišťujeme, že stránka je malá - na začátku jsme založili účetní knihu na sešitu formátu jen např. A5 a na stránku se nám tak vejde jen málo transakcí. .SegWit je jako kdybychom si řekli - fajn, vynecháme tedy podpisy a na stránce nám zbude více místa. Do zbylého místa vměstnáme jiné transakce. No a protože zcela bez podpisů by transakce nemohly zůstat, založíme na podpisy samostatný sešit. Asi je jasné, že řešení nevypadá příliš systémově. Potřebujeme přeci hlavně větší stránku, jinak budeme brzy zavádět další „jiné sešity“ a ořezávat původní zápisy transakcí o další informace. Není to jediný moment, kde to se SegWitem skřípe, okamžité navýšení propustnosti transakcí by znamenalo přinejlepším dvojnásobek současné kapacity. To znamená „koupit si čas“ nanejvýš na pár měsíců a pak řešit ten samý problém. Nejspíš i tato cesta by tedy nakonec vedla k hardforku.

Tlak narůstá

Za poslední tři měsíce se zvýšila výše poplatků za transakce na dříve nemyslitelné hodnoty, kdo chce mít transakci potvrzenou hned v dalším bloku, zaplatí nezřídka i celý dolar. Bitcoin tedy pomalu ztrácí funkci platebního systému pro nákupy běžné denní potřeby. Pomalu se vytrácí původní Satoshiho vize transakční svobody pro kohokoli kdekoli na světě. Vize svobodných peněz. Jsou země, kde jeden americký dolar představuje průměrnou denní mzdu, pro tamní obyvatele tedy bitcoin v současné podobě není žádným přínosem, natož řešením. 1MB je tedy brzda, která nyní brání Bitcoinu v dalším rozjezdu.

Bitcoin je rozjetý pancéřový vlak

Podíváme-li se na ceny jiných digitálních měn, vidíme explozi. Ethereum, Monero, Zcash a jiné rostou o násobky. Je tedy evidentní, že bitcoinoví střadatelé již přesouvají kapitál a začínají panikařit. Bitcoin je však i přes vše řečené dosti rozjetý vlak, má velkou setrvačnost a především má něco, co jiní nemají: bohatou infrastrukturu. Žádná jiná digitální měna v tuto chvíli nemá tak rozvinutou síť burz, směnáren, bankomatů, hardwarových peněženek, obchodníků, množství publikací, eventů, hodlerů, mediálního pokrytí, střípků v povědomí laiků atd. V Bitcoinu najdete i konzervativn(ějš)í investory, v jiných digitálních měnách nikoli. To vše hraje roli. Setrvačnost nám pomůže krizi překonat. Bitcoin disponuje vlastností, již definoval filosof, matematik a trader Nicholas Taleb jako antifragilitu. Ve zkratce znamená, že každá krize ho ve výsledku významně posílí. Viděli jsme to v případě pádu burzy MtGox před třemi lety, s odstupem času vedl tento masivní krach jediné burzy k daleko robustnějšímu rozložení sil, dnes máme významných burz téměř desetkrát tolik. Problémy jedné už nevedou k 80% pádům ceny na ostatních. Podobné vyústění bude mít i současná krize. Musí přinést precedens v politickém procesu rozhodování o dalším vývoji Bitcoinu. Komunita si musí ujasnit, komu chce věřit, které hodnoty jsou pro ni nedotknutelné a jakou cenu je za to ochotna zaplatit. Proběhne-li fork bolestivě, o to silnější z něho Bitcoin povstane. [easy-social-share buttons="facebook,twitter,google,linkedin" counters=1 counter_pos="inside" hide_names="no" template="tiny-retina"]