jaká je hodnota kryptoměn

Jakou hodnotu mají kryptoměny. Není to jejich cena

Kde se bere hodnota kryptoměn? O tomto tématu bylo již hodně napsáno, ale paradoxně většina lidí odpověď stále nezná. V dnešním tématu volně navážeme na článek o adopci kryptoměn a budeme hledat zdroje jejich hodnot.

Hodnota není to samé co cena

Vztahem mezi hodnotou a cenou se ekonomové zabývají už od 19. století a v podstatě se zatím shodli jen na tom, že jde o dvě odlišné skutečnosti. Cenu kryptoměnového projektu můžeme určit poměrně dobře. Stačí se podívat na tržní kapitalizaci dané sítě a hned můžeme vidět cenu jednotlivých mincí či tokenů. Cena představuje skutečnost danou trhem, neboť je výsledkem vyjednávání ceny mezi nakupujícími a prodávajícími. S určením ceny tedy nemáme problém.

Kde se však bere hodnota kryptoměn, to je pro mnohé stále velká neznámá. Obecně se dá říct, že hodnotu můžeme definovat jako schopnost uspokojovat určitou potřebu. Kryptoměny můžeme částečně vnímat jako drahá umělecká díla, neboť lidé mohou mít potřebu je vlastnit. Figuruje nám zde koncept vzácnosti či exkluzivity.

Můžeme je však vnímat také jako globální síť, která je schopna přenést hodnotu z jednoho konce světa na druhý. Ve hře je tedy konkrétní již fungující užitečnost či služba.

Do třetice můžeme říct, že P2P sítě a blockchain technologie mají schopnost navodit důvěru mezi účastníky, kteří se navzájem neznají a nedůvěřují si. Tato oblast se plně rozvine s vyšším využitím smart kontraktů a potřebou decentralizovaně provádět i jiné operace s hodnotou, než pouze přenášet volatilní nativní mince. Máme zde tedy příslib lepší budoucnosti. Kryptoměny se proto dají vnímat jako výhodná investice. Dalo by se také říct, že je to určitá spekulace na budoucí vývoj. My se pro zjednodušení budeme zabývat jen těmito třemi oblastmi. 

Už nyní je zřejmé, že hodnotu bude vnímat každý individuálně a převážně subjektivně. Objektivně můžeme jednotlivé projekty porovnávat podle předem daných kritérií, ale reálné hodnotě se pouze přiblížíme. Je potřeba si uvědomit, že kryptoměny jsou ze své podstaty globální a mají k nim přístup v podstatě všichni lidi na planetě. Každý člověk na světě má zcela jiné potřeby. Jeden chce vlastnit něco vzácného, druhý chce síť využít na přenos hodnoty, třetí chce jen zbohatnout a spekuluje na cenu. Rozdíly v potřebách najdeme také napříč jednotlivými státy, neboť potřeby lidí ovlivňuje ekonomická vyspělost.

V současné fázi adopce převažuje vnímání kryptoměn jakožto vzácných děl, či příslibu lepší budoucnosti. Tato potřeba bývá silnější než kryptoměny k něčemu dalšímu používat. Lidé navíc spekulují na to, že poptávka lidí a institucí poroste, což by mělo mít vliv na růst ceny. Výsledkem je, že kryptoměny zatím končí v hardwarových peněženkách. V tomto případě můžeme mluvit o tom, že hodnota je blízká ceně, neboť pro majitele je hodnota kryptoměny tím vyšší, čím je vyšší cena.

Cenu kryptoměn určuje trh, tedy poptávka a nabídka. Je-li nabídka nízká a poptávka vysoká, vstupuje do hry fenomén vzácnosti. Někteří lidé argumentují, že držení kryptoměn je současně používání. To dává smysl z pohledu vzácnosti, neboť cena většiny velkých projektů od jejich vzniku roste. Kryptoměny se tedy dají vnímat jako ochrana proti ztrátě bohatství. Tato vlastnost kryptoměn je pro lidi hodnotná.

Má to však háček. Musíte se smířit s vysokou volatilitou a být připraveni na klidně tříletý medvědí trh s možností ztráty hodnoty až o 90 %.

Držení kryptoměn jako vzácné dílo či spekulaci na zhodnocení může jít u některých projektů proti principu používání, máme-li se bavit o možnostech transakční sítě. Je určitě vhodné mít možnost si vzácnou minci přenést přes síť k sobě do peněženky. To však nemusí být to jediné, co koncept decentralizace umožňuje. Sítě jsou obecně od toho, aby mohli lidé přímo interagovat mezi sebou na denní bázi a to bez rizika volatility. P2P sítě k tomu přidávají vrstvu důvěry, která se může hodit například na uzavření dohody mezi účastníky a následnou realizaci bez rizika zásahu třetí strany. V tomto využití není vzácnost nutná.

Podobné je to u decentralizovaného placení skrze stabilní mince či výměny herních tokenů. Vzácnost se využívá, neboť stabilní mince a herní tokeny mají svou cenu, ale není to vzácnost ve smyslu spekulace či ochrany bohatství. Navíc by mělo platit, že ne každý uživatel sítě musí být současně ten, kdo drží mince na spekulaci. U Bitcoinu to bohužel jinak nejde. U chytrých platforem ano. 

BTC mince budete držet hlavně kvůli vzácnosti a většina lidí je nebude v dalším desetiletí používat na cokoliv jiného, než k následnému prodeji. Vysoké poplatky a dlouho trvající přenos hodnoty překousnete, neboť transakce nejste naštěstí nuceni používat každý den.

Služby a tokeny vybudované skrze smart kontrakt platformy budete rádi používat na denní bázi. Vysoce ceněné či vzácné budou pouze nativní mince těchto projektů, avšak využití sítě nemusí být s těmito mincemi přímo spojené. Tedy pokud pomineme platbu za transakce. Cena ETH mincí určitě poroste a to nejen díky limitovanému počtu mincí, ale zejména díky využívání Etherea jakožto platformy. Hodnota Etherea spočívá hlavně ve schopnosti uspokojit poptávku po využívání decentralizovaných služeb a po přechodu na PoS v možnosti rychle a levně přenášet velké množství transakcí decentralizovaným způsobem. Současnou poptávku po těchto službách tvoří sektor decentralizovaných financí (DeFi) a zájem mnoha korporátů a bank využívat decentralizovanou přenosovou síť a důvěryhodnou vrstvu.

Pojďme se ještě pro úplnost na chvíli vrátit k obecné definici vzácnosti. Například vodu nutně potřebujeme k životu a pokud se vám nedostává, brzy bez ní umřete. Pitná voda je nezbytná k životu. Cena komodit, jež uspokojují základní potřeby lidí, je nízká. Cena může být dokonce nulová. Třeba vzduch je zdarma. Naopak zlato je chemický prvek, který je v celém vesmíru velmi vzácný. Jeho množství předurčil už Velký třesk a statistiky uvádějí, že na jednu tunu zemské kůry připadá pouze 0,005 gramů zlata.

V porovnání s vodou je množství zlata na Zemi dramaticky nižší a to také díky tomu, že je mnohem složitější zlato extrahovat ze zemského povrchu. V době psaní stojí jeden gram zlata přibližně 1350 Kč. Zlato je vzácné, neboť není možné plně uspokojit poptávku. Kdo chce zlato, musí si za něj zaplatit. Naštěstí zlato ke svému životu nepotřebujeme a proto ho ve velkém vlastní hlavně banky či instituce. Běžná populace zlato většinou nevlastní, pokud nebudeme počítat šperky. Uvádí se, že v USA drží zlato asi 12 % populace

V tomto kontextu můžeme říct, že kryptoměny k životu nepotřebujeme. Dá se na ně nahlížet jako na produkt lidské civilizace či vylepšení schopnosti Internetu. Co se týče ochrany proti ztrátě bohatství, je to stejná schopnost, kterou má zlato. Vylepšování Internetu a technologií obecně probíhá neustále a dokud bude existovat lidstvo, bude nadále probíhat. Decentralizované blockchainové sítě, jakožto stroje na důvěru, budou mít na lidstvo velký dopad. Nicméně změna paradigmatu začala již samotnou adopcí Internetu.

Vztah mezi cenou a adopcí

Z pohledu adopce kryptoměn je důležitější počet uživatelů, než tržní kapitalizace projektů. Cena kryptoměnových mincí může být velmi vysoká, ale pokud bude počet uživatelů nízký, celková hodnota projektu bude také relativně nízká. Hodnotu v tomto případě měřím podle toho, kolika lidem slouží. Zde hodně záleží na tom, na jaké využití daný projekt cílí, takže je zbytečné definovat nějaké hranice. Pokud má být Bitcoin uchovatelem hodnoty, nevadí že je adopce nízká a klidně může být podobná jako je u zlata. Ani zlato v adopci nepřekročilo hranici early-adopterů. Bitcoin je v adopci od zlata stále na hony vzdálený. Nicméně lidé ho pomalu akceptují jako nového uchovatele hodnoty a pořizují si ho. To je rozhodně dobře. Otázka však je, jak rychle bude růst adopce.

Často se mluví o tom, že pořídit si a uchovat bitcoin mince či jinou kryptoměnu je mnohem jednodušší než zlato. Nemyslím si to. Pro mnohé lidi může být proces nákupu kryptoměn podobně složitý jako nákup zlata. Může to dokonce být více rizikové, neboť nováčci neví, komu věřit a nikde není nic oficiálního. Co se týče uchování, je to také velmi podobné a nevidím velký rozdíl v bezpečném opatrování seedu či malého slitku zlata. Dokonce si myslím, že pro starší generaci bude jednodušší pořídit si zlato než kryptoměnu. 

Vysoká cena může ovlivnit nováčky při rozhodování, jestli si mají kryptoměnu pořídit. Pokud bude cena vysoká, lidi to může odradit. Zde se pohybujeme čistě na psychologické úrovni. Je velký rozdíl v možnosti vlastnit jednu celou minci, nebo pouze desetinu, setinu, tisícinu jedné z nich, nebo ještě méně. Dá se předpokládat, že čím menší kousek si budou moci lidé koupit, tím menší bude motivace tak učinit.

Zlato je vzácná komodita a lidé o jeho vzácnosti ví a neřeší jeho celkové množství. U kryptoměn se stále dokola mluví o maximálním počtu, je tedy logické, že lidé chtějí jednu celou jednotku. Zlato se prodává po pevně definovaných částech, a lidé v tom nevidí peníze. U kryptoměn je myšlenkový pochod jiný, neboť mají blíže k penězům. Lidé neřeší to, jestli se chrání proti inflaci, ale to, jestli budou mít víc než soused. 

Zlato mnoho let slouží velmi dobře jako uchovatel hodnoty. Přesto se lidé nezajímají o jeho nákup a to navzdory rostoucí ceně. Čím to je? Je asi dost naivní si myslet, že decentralizace je to, co dělá Bitcoin lepším uchovatelem hodnoty než zlato. Pokud máte zlato ve vlastní úschově, je jen a pouze vaše. Největším lákadlem pro nákup kryptoměn je v tuto chvíli jejich spekulativní složka a rostoucí cena. Kdyby byla cena kryptoměn podobně stabilní jako u zlata, nejspíš by se o ně lidé tolik nezajímali z pohledu uchovatele hodnoty. Zájem o nákup by byl pravděpodobně podobný jako u zlata. Využití by však mohlo být jiné a decentralizace by hrála významnější roli a to právě díky schopnosti s hodnotou nakládat v rámci vestavěné transakční sítě.

bitcoin a zlato

 

Mnoho lidí si neuvědomuje, že decentralizace je z pohledu uchovatele hodnoty jistá nevýhoda vůči zlatu. Zlato pro svoji existenci nepotřebuje žádného prostředníka, tedy decentralizovanou síť. Jakmile zlato máte, svět se může postavit na hlavu a vy stále máte kus kovu v kapse. Kryptoměny neustále potřebují, aby síť někdo udržoval v chodu. Aby se někdo staral o zdrojový kód. Aby byl Internet stále relativně svobodný tak jako dnes. Aby vlády kryptoměny nezačaly zakazovat. Ve hře mnoho okolností, které mohou hodnotu kryptoměn ovlivnit a dokonce ji v krátké chvíli srazit na nulu.

Z tohoto pohledu bude zlato jako uchovatel hodnoty vždy nepřekonatelné. Stačí jeden velký průser, klidně u většího konkurenčního projektu, a důvěra v celý prostor může rapidně klesnout. Pokud někdo přeje třeba Ethereu rychlý zánik, nechápe, že podkopává důvěru lidí v decentralizované technologie. Sítě jsou totiž postavené na podobných principech.

Pro kryptoměny jsou důležité poplatky

Pokud se má někdy kryptoměnami platit, je potřeba, aby se adopce výrazně zvýšila a většina lidí na daném území kryptoměny přijímala podobně jako fiat měny. Je pěkné, že můžeme kryptoměnou zaplatit centralizovaně skrze nějakou platební kartu, ale s adopcí to má pramálo společného. Pokud bude většina příjemců akceptovat pouze fiat měnu a ani si nevšimne, že karta vám při platbě odečte část kryptoměn z vašeho účtu, jen aby je převedla na fiat menu potřebnou pro platbu, jedná se pouze o optický klam. Takovým způsobem může platit jen pár procent populace a zbytek bude nadále žít s fiat měnami. Navíc to samé jde udělat třeba s akciemi Tesly.

Pro kryptoměny je tohle z dlouhodobého hlediska velký problém, neboť jejich budoucnost je postavena na schopnosti vybrat velké množství prostředků skrze transakční poplatky. Kryptoměny pro svoji existenci potřebují, aby každá vaše ekonomická interakce vytvořila takovou transakci, která síti poskytne příjem. Je jedno, jestli to bude transakce na první vrstvě, nebo na druhé vrstvě, pokud transakční poplatky připadnou alespoň z části vrstvě první. 

Proč je to důležité a proč by jednou nemohla první vrstva zaniknout a my se nemohli spolehnout na nové lepší vrstvy? Protože jen a pouze první vrstva dokáže nejlépe dohlédnout na maximální počet mincí v oběhu. Jakmile se například BTC mince rozutečou do několika druhých a třetích vrstev, do sítí Etherea a dalších PoS projektů, tak bude velmi těžké a hlavně nespolehlivé pohlídat, jestli se počet mincí v nějaké síti nenafukuje. To je zatím vzdálená budoucnost, ale představte si, že jednou bude třeba 20 % všech mincí v Ethereu, 10 % v Lightning Network, dalších 5 % v Liquid Network atd.

Pokud by lidé dlouhodobě drželi mince v těchto sítích, nejenže budou tyto sítě podporovat ekonomicky skrze transakce a vylepšovat jejich síťový efekt, ale současně první vrstva nebude schopna zaručit, že počet bitcoinů není vyšší. Respektive první vrstva nám to řekne vždy přesně, ale neřekne nám, že třeba v Ethereu je najednou o milion BTC mincí víc. A znovu se dostáváme k tomu, že pokud by Ethereum selhalo a mince by třeba nešly vrátit do první vrstvy Bitcoinu, dojde k velkolepému průseru mimo Bitcoin síť, ale dopady mohou být fatální i pro ni.

Co se týče ekonomického modelu, tak u PoW projektů je bezpečnost postavena na schopnosti sítě platit za vysoký hashrate. Bitcoin bude za desítky let bezpečný, jen pokud se vybere dostatečné množství transakčních poplatků. Pokud se cena vypumpuje hodně vysoko, nemusíme mít pár desítek let žádný problém. Na druhou stranu budeme si asi muset zvyknout na to, že po halvingu může hashrate klesnout zhruba o polovinu. Vybrané poplatky totiž nemusí plně kompenzovat snížení počtu mincí, kterými síť platí za nově vytěžený blok. To nebude problém, neboť hashrate bude s velkou mírou pravděpodobnosti stále velmi vysoký. Může to mít nějaký psychologický dopad. Je možné, že vyrobený hardware nenajde uplatnění a mineři budou nuceni těžit někde něco jiného. Možná dojde k nějakému forku jen proto, aby bylo co těžit. 

Přerozdělování a přesun majetku

Ideální distribuce mincí by byla taková, že by měl velký počet lidí přibližně stejné množství mincí. Tohoto ideálu samozřejmě nejde docílit a opak je pravdou. Instituce a velryby jsou schopny nakupovat po stovkách či tisících kusech v době, kdy malí investoři schopní pořídit si třeba 0,1 mince. Díky rich-listu se můžeme kdykoliv podívat na aktuální stav.

Například existuje ani ne 100 adres, na kterých je 10,000 až 100,000 BTC mincí. 0,1 až 1 BTC mince leží na něco málo přes 2,2M adresách. Alespoň 0,001 BTC nebo méně leží na něco málo přes 16,6M adresách. Tohle v praxi znamená, že méně než 100 subjektů může mít zásadní vliv na cenu mincí. Pokud se z jedné či více “velkých” adres začnou prodávat mince ve velkém, budou tím negativně ovlivněny miliony lidí, jejichž bohatství se skokově sníží. Vy samozřejmě nechcete, aby byl uchovatel hodnoty volatilní a lehce ovlivnitelný jednou entitou. Jen vysoká míra adopce, potažmo přerozdělení mincí směrem od velryb k velkému množství menších uživatelů, může volatilitě zamezit. 

Představte si velké hřiště, kde se hráči navzájem mezi sebou přetahují o míč. Pokud je na hřišti malý počet hráčů, každý může míč lehce poslat na druhý konec hřiště. Míč nám reprezentuje volatilitu. Čím více bude na hřišti hráčů, tím složitější bude s míčem hýbat, neboť se ho bude v jednu chvíli dotýkat více hráčů. Pokud je na hřišti hráčů málo a někteří z nich mají postavu vyhazovače nočního klubu, bude pro ně stále snadné míč získat a udělat s ním velký pohyb. Na druhou stranu, čím více lidí vyhazovače obklopí a pokusí se míč zachytit, tím menší pohyb se jim podaří udělat. Je potřeba myslet na to, že vyhazovači mohou hrát spolu, nebo proti sobě.

Velcí hráči se mohou chtít mincí zbavit z různých důvodů. Ne všichni mají potřebu chránit své bohatství. V určitou chvíli pro ně může být výhodnější investovat do nějakého podniku či nakoupit nemovitosti. Někteří jsou podobní spekulanti jako menší investoři, jen jsou zkušenější a mají dostatek prostředků na to, aby s trhem pohli a zbohatli na tom. Bylo by pěkné, kdyby s rostoucí adopcí ubýval počet velryb na úkor menších hráčů. Velryb se však nejde zbavit. Naopak, pokud bude význam kryptoměn růst, bude po nich velká poptávka z řad současných boháčů i institucí. Velryby jsou menší problém pro využití kryptoměn jako uchovatele hodnoty. Podobně jako u zlata stačí adopce někde kolem 10 %. Objeví se pár nových boháčů, ale suverenitu států to zásadně nenaruší. Dočkáme se regulací, ale ne nějakého drtivého zákazu.

Velryby by však byly větším problémem v případě, že by došlo k vysoké adopci a kryptoměny by začaly nahrazovat fiat měny. Tohle by státům vadilo víc a velryby by mohly mít velký společenský význam. Early-adopteři, ať už je to kdokoliv, by měli větší bohatství než ti, kteří by začali nakupovat později. Tím by došlo k velkému přesunu bohatství, které by nemuselo mít poklidný charakter. Tohle však zatím naštěstí nehrozí. Nicméně debata na toto téma by měla probíhat už dnes.

Digitální vzácnost

Víte v čem se liší digitální vzácnost od té fyzické? Fyzická vzácnost je přírodní úkaz a díky tomu je tu s námi v podstatě od nepaměti. Zlato je tak obecně považováno za vzácné a shodnou se na tom i ti, kteří ho nedrží. To platí napříč všemi kontinenty. Nepřekonatelná výhoda zlata je ta, že je těžké jeho množství skokově zvýšit třeba na dvojnásobek. Možná se mohou objevit nová naleziště, ale i tak by bylo navýšení pozvolné. Zlata je plný vesmír a občas někdo argumentuje tím, že se dá přivézt z jiné planety. Tohle opravdu není na pořadu dne. Kosmonautika je stále v plenkách. V dalším století rozhodně nedokážeme přistát na cizím tělesu, abychom tam vykopali větší množství zlata a transportovali ho na Zem. Náklady na takovou misi by byly obrovské, ale hlavně naše priority jsou jiné. Elon Musk chce osídlit Mars. To je rozhodně ušlechtilejší počin, než vozit na Zem zlato. 

Digitální vzácnost je uměle vytvořená věc. Je to jen číslo a pár algoritmů ve zdrojovém kódu. V době vzniku neměly BTC mince žádnou hodnotu. Vše byl jen takový pokus. Pokud byste udělali globální průzkum a zeptali se všech lidí na planetě, jestli jsou kryptoměny vzácné, kladně by odpovědělo sotva pár procent respondentů. Značná část lidí by netušila o čem se bavíte. Hodně lidí by vám řeklo něco o pyramidě a podvodu. Vzácnost kryptoměn je nám vštěpována také poněkud uměle a to zejména lidmi, kteří mince drží. Čím více mincí máte, tím jsou pro vás vzácnější, ale hlavně, tím víc chcete tuto vzácnost vsugerovat ostatním. V tom problém není. Háček je v tom, že vzácné věci se odjakživa kopírovaly. 

Fyzické zlato zkopírovat neumíme. Můžeme pouze vytvořit falzifikát, ale zkušenější člověk ho lehce rozpozná. Kryptoměn je dnes celá řada a téměř každá nějak pracuje s digitální vzácností. Myslíte si, že je to problém? Z mého pohledu není. Je to podobné jaké vzácné obrazy. Díla některých autorů jsou velmi cenná a nedá se říct, že pouze Michelangelo je pravý a jediný originál, který je lepší než Rembrandt, Picasso, nebo da Vinci. Malíři měli svůj styl a svá díla vytvořili v jiném časovém období. Každému se líbí jiný umělec a vy najdete tisíce vzácných obrazů od stovek malířů. Fakt, že existuje mnoho kryptoměnových projektů, devalvuje jejich hodnotu.

Kdyby existoval pouze Bitcoin, jeho hodnota by byla pravděpodobně vyšší. To je ale nereálné. Vytvořit digitální vzácnost je skutečně jednoduché. Je to dokonce tak jednoduché, že si můžete okopírovat existující projekt a udělat téměř autentický. Zde je samozřejmě přidaná hodnota minimální, ale kdybyste tyto dva projekty postavili vedle sebe a zeptali se neznalého člověka, který z nich je lepší, asi by nedokázal odpovědět.

Bitcoin a Litecoin jsou dva téměř shodné projekty. Z technického hlediska je rozdíl jen v detailech. Najdou se lidé, kteří mají radši Litecoin než Bitcoin. Má Litecoin právo na svoji existenci? V očích bitcoinových maximalistů ne. Nedivme se těmto lidem, že se snaží prosadit existenci jediného projektu. Těmto lidem vadí, že je tak snadné devalvovat hodnotu Bitcoinu skrze ostatní projekty. Bohužel se s tím budou muset smířit.

Zůstane Bitcoin navždy na prvním místě?

Je nesmysl vyhrazovat si nějaké svrchované právo či nárok na existenci jediného projektu, který by ovládl svět. Lidé jsou svobodní a mají právo si vybrat projekt, který budou používat. U zlata tohle chování nevidíme, neboť jeho vzácnost nejde replikovat. Zlato dokonce nelze nějak něčím překonat. Zlato má své vlastnosti a jiné kovy mají jiné vlastnosti, které se hodí v jiných odvětví průmyslu. Tohle je neměnné a stálé. Bitcoin lze technologicky překonat. P2P sítě jsou technologie, které se vyvíjí, vylepšují, degradují, jsou v nich bugy a jsou závislé na existenci Internetu. Vlastnosti kryptoměn jsou dynamické a v čase se budou měnit. 

Čím více budou kryptoměny úspěšné, tím větší konkurence se objeví. Tohle je daň za svobodu. Zastánci jakéhokoliv projektu nemohou princip svobody pošlapat a říct, že jsou nová autorita, která má právo prosazovat svůj projekt jako ultimátního vítěze. Pokud tohle připustíme, připravíme se o největší výhodu decentralizace. Jestli se nám podaří otupit moc současných mocipánů, nedává smysl nahradit je něčím, čeho se nebudeme schopni zbavit v případě problémů, nebo co nebudeme schopni zahodit, pokud budeme mít k dispozici něco lepšího.

Ve svobodném světě nejde konkurenci zakázat. Pokud je adopce kryptoměn založená na bohatnutí early-adopterů, obávám se, že konkurence nikdy neustane. Vždy se najde skupina lidí, která si založí nový projekt a vždy se najdou lidé, kteří ho budou adoptovat jako první a lákat ostatní. Marketing bude hrát prim. 

 burza binance

Ve světě internetu je zcela běžné, že se objevují nové sítě a jiné zanikají. V letech 2005 až 2008 světu dominovala sociální síť MySpace. Tuto síť použilo více jak sto milionů lidí za měsíc. Kdo by si kdy pomyslel, že v roce 2009 Facebook překoná MySpace co do počtu uživatelů. Jako jeden z důvodů pádu MySpace se uvádí neschopnost flexibilně reagovat na potřeby uživatelů. Facebook, ale třeba i Twitter, překonali MySpace díky tomu, že přidávali nové funkcionality a tím rozšiřovali síťový efekt. Rozhodně nechci někomu vsugerovat, že Bitcoin skončí jako MySpace. Jen je důležité vnímat Bitcoin ve správném kontextu.

Ve světě Internetu je zcela legitimní přijít s novým blockchain projektem a pokusit se vytvořit lepší či jinak koncipovaný transakční systém či digitální vzácnost. Dále je zcela legitimní pokusit se přijít se zcela novými koncepty a funkcionalitami, jako jsou třeba smart kontrakty. Naopak je velmi hloupé říkat, že se tyhle pokusy nemají vůbec odehrávat a že Bitcoin zvládne pojmout veškerou funkcionalitu. Facebooku nikdo nemohl nějak legálně zakázat překonat MySpace. Facebook vyhrál díky inovacím, které lidé chtěli používat a díky vlastnostem, které byly lepší než ty od MySpace.

Stát se to může klidně znovu. Za 10 let po Facebooku neštěkne ani pes. Výhoda prvního hráče je skutečně pouze výhoda, která se musí využít. To se může a nemusí podařit. Praxe nám ukazuje, že první hráči jsou lehce překonatelní. Kryptoměny jsou zcela nový živočišný druh a my nechceme měnit uchovatele hodnoty každých 10 let. Jak z toho ven?

Litecoin nikdy nebyl pro Bitcoin reálná konkurence, co se týče technologie. Přesto se Litecoin dlouhodobě drží v první desítce projektů podle tržní kapitalizace. Na druhém místě už dlouhou dobu sedí projekt Ethereum. O tomto projektu se nedá říct, že je to pouhá kopie. Místo UTxO se používá účetní model. Ethereum umí vydávat tokeny a přidaná funkcionalita nad transakcemi se dá realizovat skrze smart kontrakty. Není divu, že tento projekt se používá víc než Bitcoin. Co se týče čísel, tak na první vrstvě Bitcoinu probíhá zhruba 200 až 350 tisíc transakcí za den. U Etherea se dostáváme na 1,1 až 1,3 milionů transakcí za den. Na Ethereum síti tedy probíhá až 6x více transakcí než na Bitcoinu. Pokud se Ethereu podaří přechod na Proof-of-Stake (PoS), užitečnost projektu se významně zvýší. 

Co se týče digitální vzácnosti, lidé si cení BTC mincí asi jen 5x více než ETH mincí. To není kdovíjak velký rozdíl. Bitcoin má samozřejmě velkou výhodu v tom, že nemá v plánu technologicky soutěžit s chytrými platformami. Navždy zřejmě zůstane jednoduchý, bez smart kontraktů a vydávání tokenů na první vrstvě. To je rozhodně dobře, protože něco jako digitální zlato si nechceme spojovat s podvodnými projekty. Vydat token či nasadit si smart kontrakt může na decentralizované platformě každý. Podvodům se v principu nedá zabránit. Díky této neposkvrněnosti bude Bitcoin vždy vypadat bezproblémově. To se o chytrých platformách říct nedá. Ty cílí na úplně něco jiného než Bitcoin.

Tokeny na chytré platformě si tak mohou vydat nejen lidé, legitimní firmy a banky, ale také podvodníci. Vlna ICO nám v roce 2017 ukázala, co dokáží technologie. Ty se dají využít, i zneužít. ICO mánie je za námi, ale Ethereum to nepoložilo. Naopak, objevil se další koncept decentralizovaných financí (DeFi). I zde můžeme vidět mnoho problémů a to hlavně díky špatně napsaným kontraktům či kopírování nápadů. Tohle však není ani tak problém technologický, ale spíše lidský. Za konceptem decentralizace se dá lehce schovat podvodné chování. Autoři projektů přímo nenesou žádnou odpovědnost a až nyní se regulátoři probudili a mají v plánu něco dělat. 

Máme asi jasno v tom, co je to BTC mince. Kdybychom to chtěli nějak laicky definovat, řekli bychom, že jsou to digitální mince s vestavěnou transakční sítí. Množství mincí je omezené a existuje zájem tyto mince vlastnit. U chytrých platforem je definice složitější. Teoreticky bychom mohli použít definici podobnou. Nechme nyní stranou debaty o tom, jestli je ten či onen projekt inflační nebo deflační. Počet mincí je vždy nějak omezený ať už maximálním počtem, nebo nějakým pevně daným inflačním modelem. Cena BTC mincí od svého vzniku roste. Lidé tedy začali říkat, že je to uchovatel hodnoty.

V čem jsou ETH mince menším uchovatelem hodnoty? Jejich cena také od svého vzniku roste. Je po nich poptávka z řad institucí podobně jako u Bitcoinu. Je zřejmé, že po BTC je poptávka vyšší a to hlavně díky výhodě prvního hráče. Nicméně proč by se to jednou nemohlo obrátit ve prospěch Etherea? Jak jsem napsal výše, na Ethereu probíhá 6x více transakcí, přitom tržní kapitalizace je pouze 5x nižší. Existuje reálný důvod, proč by nemělo Ethereum překonat Bitcoin v tržní kapitalizaci? Nebo by to mohl dokázat jiný projekt? Jaké vlastnosti to jsou, které by tomu mohly zabránit? Jsou tyto vlastnosti v něčem unikátní? Jdou tyto vlastnosti lehce kopírovat, nebo vylepšit?

Pokud hledáme digitální vzácnost, je dobré se ptát, jakou roli mince v daném projektu hrají. U PoS mají mince trochu blíže k akciím, neboť nové mince a vybrané poplatky jdou do rukou vlastníku sítě, tedy těch, kteří takzvaně stakují

Občas někdo tvrdí, že největší výhoda třeba Bitcoinu je dopředu známý maximální počet mincí a křivka emitace nových mincí. To je údajně na digitální vzácnosti to nejlepší. I zde by stálo za to se zeptat, proč zrovna monetární politika Bitcoinu je pro lidstvo ta pravá ořechová? V době psaní je vytěženo asi 90 % mincí. Ne více než 1 % populace drží mince ve své vlastní peněžence. Viděno touto optikou by se dalo říct, že Satoshi Nakamoto sice vytvořil digitální vzácnost, jenže poté hodil Bitcoin na lidi a ti tuto technologii ani po 12 letech existence masově neadoptovali.

Chyba není v technologii samotné. Chyba je v tom, že lidé tuto technologii zas až tak úplně nepotřebují používat. Satoshi vůbec neodhadl rychlost adopce. Lidi vždy přitáhla jen rostoucí cena. Někteří zbohatli, jiní prodělali kalhoty. Média se roky o Bitcoinu vyjadřovala negativně. Nyní to není o moc lepší, neboť se mluví jen o ceně, ne o nějakém poselství či možnostech blockchain technologie. Osobně si vůbec nedokážu představit, že teď, když zbývá vytěžit asi 10% nových mincí, tak adopce nějak dramaticky vzroste třeba na 10 %. Můžeme mluvit v případě Bitcoinu či dalších kryptoměn o uchovateli hodnoty, pokud je adopce třeba v porovnání se zlatem tak nízká?

Navíc státy mohou kryptoměny regulovat takovým způsobem, že se osekají jejich největší výhody. Bude i poté dávat smysl kryptoměny adoptovat? Bitcoin řeší problém, který má mnoho jiných řešení mimo kryptoměny a jestli dojde k průseru s fiat měnami, budou ho primárně řešit státy. A věřte mi, jestli budou na ulicích vzpoury, lidé budou bez práce a budou mít hlad, kryptoměny budou možná to poslední, co vás bude  zajímat.

Z mého pohledu se hodně podceňuje způsob, jakým by měla adopce kryptoměn proběhnout. Možná bylo od Satoshiho naivní dopředu naplánovat nějakou rigidní inflační křivku, když dopředu nevěděl, pro kolik lidí bude zajímavá. Neadoptovaná technologie není pro lidi příliš hodnotná. Tím neříkám, že Bitcoin není užitečný. Hodnotu zde soudím podle dopadu na lidstvo, tedy podle míry adopce, ne podle aktuální ceny. Chytřejší budeme za pár let, až budeme znát postoj regulátorů a poptávku ze strany institucí. Nezapomínejme však, že tím nejdůležitějším ukazatelem je adopce ze strany běžných lidí, ne ze strany institucí. Osobně zatím moc nevěřím na bitcoinizaci, tedy na globální přechod na Bitcoin standard. Pokud k tomu má někdy dojít, bez adopce se to zjevně nestane. 

Pokud jde o inflační křivku a využití blockchainu, tak zajímavá implementace probíhá na Marshallových ostrovech. Díky projektu Algorand se vytvořila národní měna, která má fixní inflaci 4 % ročně. Monetární politika je tak díky blockchainu platná pro jeden malý ostrovní stát, avšak adopce bude v podstatě okamžitě masová v kontextu daného území. Samozřejmě se můžeme bavit o detailech projektu, ale na lokální úrovni je tohle mnohem schůdnější cesta, než pokus o adopci jednoho globálního standardu.

Jak vidíte, digitální vzácnost není o jednom projektu, který na ni má patent. Dá se lehce replikovat v jiných projektech a existují ekonomické incentivy tak učinit. Šance na úspěch nových projektů je vysoká, neboť lidská chamtivost tu bude vždy. Dokonce existuje stát, který svoji monetární politiku postavil na blockchainu. Bitcoin má samozřejmě největší šanci na to, že bude v příštím bull runu dominovat. Má největší síťový efekt a největší infrastrukturu. Za slovem největší hledejte maximálně pár procent populace, která ji používá. Ostatní projekty, kromě Etherea, jsou na tom o dost hůř. Všem ostatním se bude podobná infrastruktura budovat o mnoho líp, neboť se mohou poučit z chyb svých předchůdců a povědomí o kryptu se bude šířit. Cestička pro nováčky bude více vyšlapaná a ti budou rádi zkoušet alternativní sítě. 

Digitální hodnotu má v sobě každá kryptoměna. Říct, že ji umí vytvořit jen Bitcoin, je stejné jako říct, že pouze Apple je telefon. Lidé si telefon vybírají podle vlastností, obliby, ale i ceny za pořízení. Jakmile se objeví nový výrobce, zcela přirozeně si ukousne kus trhu. Bitcoin dosud neměl velkou konkurenci. Lidé si dali práci s analyzováním projektů jako Litecoin, Vertcoin, a dalšími klony, ale tato práce byla zbytečná. První projekt, který přinesl významnou změnu bylo Ethereum. Po něm dlouho nic. Další významná konkurence se objevuje až nyní. Další přijde. Pokud dokázalo Ethereum uspět a třeba v počtu transakcí Bitcoin porazit, dokážou to další projekty.

Pokud platí tohle, zjevně kryptoměny nebudou uchovatelem hodnoty v tom samém smyslu, v jakém používáme zlato či stříbro. Lidé si budou kryptoměny vybírat podobně jako telefony. Jistě, něco bude mít v daný čas vyšší kapitalizaci, nebo to bude oblíbenější. Je logické, že nyní je to Bitcoin. Ale jak to bude vypadat za 10 let? To rozhodne jen a pouze adopce. Pokud se nějakému projektu podaří ukousnout majoritní podíl trhu na několik let, můžeme se bavit o nadvládě. Nyní je to hodně předčasné.

Rozvoj technologií

Kryptoměny jsou v první řadě technologie, přesněji řečeno síťové protokoly. Přesah do světa financí a skrze ně také do politiky je významný, ale bez technologického základu by byl nemožný. Pokud se máme bavit o hodnotě, zeptejme se, co je hodnotné ve světě technologií.

Informace se po Internetu šíří téměř rychlostí světla. Konkrétně v optických kabelech je to přibližně 200,000 km/s. Obvod Země je 40,000 km. Teoreticky je tedy možné, aby informace oběhla naši planetu 5x za vteřinu. Internet dnes může být velmi rychlý a propustnost se stále zlepšuje. Odeslání zprávy na druhý konec světa dnes nestojí téměř nic a dorazí tam takřka okamžitě. V rámci služeb na Internetu implicitně očekáváme právě tyto vlastnosti. Cení se rychlost, nízké náklady na přenos dat, nízké náklady na provoz. Od blockchain technologií budeme s vyšší mírou adopce očekávat stejné parametry. 

V předchozím díle jsem napsal, že technologičtí nadšenci tvoří 2,5 % populace. Tato skupina je ochotna akceptovat pomalé a drahé transakce, přestože současné největší sítě Bitcoin a Ethereum jsou ve světě Internetu jak sloni v porcelánu. Nováčci jsou často ochotni překousnout tyto překážky, neboť jsou motivováni hlavně spekulací na cenu. Na fórech však můžeme vidět, že jim to dost vadí. V tomto kontextu je nutné si uvědomit, že lidé nenakupují kryptoměny proto, aby je okamžitě začali používat. Kdyby tomu tak bylo, sáhli by po projektech, které jsou na odesílání transakcí mnohem vhodnější.

Bohužel by narazili na to, že tyto sítě mají nízký síťový efekt. Aby taky ne, když je nízký také u Bitcoinu a Etherea. Sítě musí umět lidi spojovat a umožnit jim interakci. Tato interakce však není možná, pokud je složité či drahé se jí zúčastnit, nebo není s kým interagovat. Zkuste vašemu sousedovi poslat bitcoin. Nejspíš na to nebude vůbec připravený. Má smysl snažit se mu poslat cokoliv jiného?

V tuto chvíli adopce jsme ve stádiu, kdy lidé chtějí hlavně spekulovat, nebo uvěřili narativu o uchovateli hodnoty. Použití transakční sítě je sekundární potřeba nutná jen pro nákup či prodej. Troufám si tvrdit, že blockchain sítě se začnou více používat až v momentě, kdy se kvalita transakcí přiblíží tomu, co lidé očekávají od Internetu. Jakmile začnou být platby stabilními mincemi rychlé a levné, nic nebude bránit tomu jimi běžně platit. Je však potřeba si uvědomit, že od toho jsme nyní na hony vzdáleni a budeme potřebovat další roky, než se toho dočkáme.

Rychlé transakce skrze blockchain sítě lidem nepřinášejí nějaké zásadní výhody oproti platbou běžnou fiat kartou. Pokud má být výhoda decentralizace, či spojení hodnoty a transakční sítě, je potřeba začít se ptát, kdo nahradí současné autority. Jak už jsem popsal v obecném článku o blockchainu, transakční P2P síť není schopna navodit důvěru mezi dvěma účastníky, kteří se navzájem neznají. Nákup zboží na Internetu se tak může proměnit v noční můru.

Důvěru nad úrovní transakční sítě jde zajistit dvěma způsoby. V první řadě skrze regulace, kdy státy akceptují kryptoměny jako prostředek směny a budou ochotny propůjčit svůj aparát na řešení sporů. To možná není nejlepší nápad, pokud se máme bavit o nějaké odluce peněz od státu. Možné řešení je použít smart kontrakty, nebo něco tomu podobného. Nic lepšího zatím neexistuje, i když to samozřejmě není jediné řešení. My však potřebuje mnohem víc než jen navození důvěry mezi účastníky, kteří si chtějí decentralizovaně vyměnit nějakou hodnotu. Třeba bitcoin za nový telefon. 

Dělba moci je zaběhlý princip politického uspořádání, který rozlišuje trojí typ moci ve státě. Jsou to zákonodárná moc (legislativa), výkonná moc (exekutiva) a soudní moc (judikativa). Pokud se máme bavit o odluce peněz od státu, musíme napřed znát odpovědi na to, jakým způsobem budeme nový svět budovat. Od státu nelze jednoduše oddělit peníze, dát mu sbohem a začít žít někde ve vakuu. Pomiňme fakt, že většina lidí by o to ani nestála. Pokud má dojít k odluce, musí prvně vzniknout alternativa k nějakému novému uspořádání světa. Adopce kryptoměn není jen o transakčních sítích. Je to také o technologiích, které umožní skupině lidí se na něčem se domluvit, něco organizovat a něco společně vybudovat.

To nemluvím o tom, že by mělo být možné lidi nějak trestat. Propojení mezi digitálním světem nových peněz a lidmi sahá dál, než za hardwarovou peněženku. Decentralizace nemůže být synonymem pro bezvládí, individualismus, či anarchii. V decentralizovaném světě musí stále být někdo, kdo může být něčím pověřený a bude za určité věci nést odpovědnost. Jen snílci si mohou myslet, že si všichni koupíme kryptoměny a rázem budeme žít v krásném novém světě. 

Závěr

Na závěr se ještě rychle zeptejme, co je hodnotné ve světě financí. Pokud bychom odhlédli od technologie a vnímali kryptoměny jen z pohledu financí, asi by vás jako první napadla schopnost vytvořit tvrdé peníze. Technologicky to není problém. Aby se tak skutečně stalo, musela by se na tom shodnout většina lidí na planetě a nesmělo by být tak jednoduché vytvořit jinou konkurenční síť, která nabídne svoji verzi tvrdých peněz. Z pohledu financí či vlivu na společnost se dá konstatovat, že úspěch se musí měřit mírou adopce, ne tržní kapitalizací.

Žádná kryptoměna včetně Bitcoinu nemá v tuto chvíli předpoklady na to stát se tvrdými penězi. Kryptoměny jsou zajímavé z pohledu investice a možná jednou budou dobrým uchovatelem hodnoty. To je z mého pohledu zatím vše. Mezi uchovatelem hodnoty a penězi je obrovská propast, která se nedá překonat čistě technologicky. Na druhou stranu pouze vylepšování technologií může přitáhnout nové uživatele a zvyšovat schopnosti. Pořád se však můžeme bavit o tvrdých penězích postavených na blockchainu a koexistenci se státy. To však není žádná odluka. 

Je u kryptoměn důležitější schopnost vytvořit digitální vzácnost nebo jejich užitečnost? Z mého pohledu je nutné obojí, je však jedno, jestli se to vše realizuje v jednom projektu, nebo jich bude více. Vytvořit digitální vzácnost je ve své ryzí podstatě velmi jednoduché. Mnohem složitější je tuto vzácnost prosadit mezi lidmi. Z pohledu technologií je mnohem náročnější vytvořit globlálně škálovatelnou a současně decentralizovanou síť. Nedivme se, že se zatím neobjevila takzvaná killer aplikace. Zatím se na globální úrovni nezvládáme vypořádat ani s transakcemi. Je úžasné, že se DeFi sektoru tak daří navzdory tomu, jaké překážky musí uživatelé překonávat. Obávám se, že širší adopce decentralizovaných aplikací bez vylepšení technologií nebude možná.

Máme dvě želízka v ohni. Lightning Network nad první vrstvou Bitcoinu a přechod na PoS konsensus v případě Etherea. Ethereum nabídne více možností, co se typu posílaných hodnot týče, a smart kontrakty umožní budování nové funkcionality. Můj předpoklad je, že Ethereum bude v dalších 10 letech používat mnohem více lidí než Bitcoin sítě. Netroufám si však odhadnout, jestli se vyšší adopce odrazí také na vyšší tržní kapitalizaci projektu. Bitcoin na svém prvenství staví svoji pověst a kdyby prohrál tuto bitvu, možná by prohrál celou válku. Na odpovědi si budeme muset počkat. 

V úvodu jsem deklaroval, že se pro zjednodušení nebudu zabývat všemi relevantními pohledy. Proto jsem přeskočil technologické detaily, a to zejména samotnou decentralizaci. Tedy schopnost nahradit prostředníka v procesu interakce mezi uživateli. To je samozřejmě nezbytná vlastnost pro celé téma a je dobré se ptát, kde všude to může být užitečné a v čem konkrétně. To může být pro společnost také velmi hodnoté. 

V textu je záměrně poměrně hodně otevřených otázek. Autor textu nechce čtenářům vsugerovat svůj pohled na svět. Nechává tak čtenářům prostor pro k zamyšlení se nad tématem. Doufám, že máte dostatek vstupů na to, abyste si sami odpověděli na otázku, kde se bere hodnota kryptoměn. Názor si budete tvořit delší dobu, možná roky. Pokud vám chybí technologický kontext a další úhly pohledu tak nezoufejte. Určitě si o tom více povíme příště.

.

Jaromír Tesař

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..