Ethereum jako sound money

Ethereum hledá recept na vytvoření tvrdých peněz

Ethereum hledá recept na vytvoření tvrdých peněz – sound money

Kdybychom si měli odpovědět na bazální otázku, co je cílem kryptoměn, nejčastěji bychom nejspíš řekli, že jejich cílem je stát se lepší formou peněz. To je velmi jednoduchá odpověď, která však v sobě skrývá mnoho dalších otazníků. Je tento cíl vůbec dosažitelný? Lidé v každé zemi na planetě nějaké peníze mají. Fiat měny mají obrovský síťový efekt a mezi běžnou populací jen stěží překonatelnou důvěru. Tato důvěra je do značné míry podporována a do jisté míry kontrolována státy. Kryptoměny tak proti sobě mají silného konkurenta. Dokonce bych se nebál mluvit v množném čísle a říct, že konkurentů je hned několik.

Existují měny silných zemí, které mají větší světový význam než měny menších států. Tím, jak o světovou ekonomickou dominanci bojují některé velké státy, adekvátně roste či klesá význam jejich měn. Aktuálně je toto klání nejvíce pozorovatelné mezi Amerikou a Čínou. Žádná kryptoměna do tohoto souboje Titánů nezasahuje, takže se tím zatím nemusíme zabývat. Co nás však bude v článku zajímat mnohem víc, je vylepšení Ethereum sítě s názvem EIP-1559

Toto vylepšení cílí hlavně na zpříjemnění uživatelské přívětivosti, kdy vysoká volatilita poplatků brání snadnému nastavení jejich výše v danou chvíli. Je nutné upozornit na to, že poplatky se díky tomuto vylepšení nesníží. Snížit poplatky může principiálně pouze vyřešení škálovatelnosti. Dokud budou uživatelé nuceni o místo v bloku bojovat, poplatky zůstanou při vysokém zájmu o použití sítě nadále vysoké. Určitě si o problematice spojené s vysokými poplatky nastudujte něco víc například v mém článku. Dnes se budu věnovat hlavně dopadu EIP-1559 na monetární politiku Etherea. 

Jak vyrobit tvrdé peníze? 

Na začátku si udělejme malý výlet do historie. V době vzniku Bitcoinu nebyla HODL mentalita tak rozšířená a lidé mince utráceli s mnohem větší lehkostí. Vzácnost nehrála tak významnou roli a lidé nepřemýšleli nad tím, že by si v bitcoinech spořili na důchod. Bitcoiny jste si mohli vydělat hraním hry, nebo klikáním na reklamy. Lidé vnímali bitcoin jako takové spíše sranda mince. To se změnilo až postupně. Lidé přestali mince utrácet v obchodech a začali více spekulovat na růst ceny.

Narativ se posunul a začalo se říkat, že bitcoiny jsou nové tvrdé peníze (sound money) a konkurence pro zlato. Druhým významným projektem, který si s lehkostí dlouhodobě drží druhé místo v tržní kapitalizaci, je Ethereum. Fanoušci tohoto projektu začali Ether považovat také za uchovatele hodnoty. Na grafech vypadá vývoj velmi podobně. S rostoucím počtem uživatelů roste cena mincí a oba projekty dosahují na nová maxima v tržní kapitalizaci. 

To, že lidé postupem času začali vnímat kryptoměny jinak než tomu bylo na začátku, je z mého pohledu v pořádku. Bavíme se o něčem novém, s čím nemáme předchozí zkušenost. Někteří fanoušci bitcoin komunity se občas vztekají, že Ethereum komunita se také snaží prosadit Ether jako tvrdé peníze. Přijde mi to podobné jako vztekat se, že jiná automobilka na druhém konci světa začala vyrábět vlastní auta.

Kryptoměny se profilují jako svobodné prostředí a nikdo zevnitř nemá pověření k tomu, aby zaváděl nějaké regulace, nebo ministerstvo pravdy. Nemá moc smysl aplikovat zaběhnutá ekonomická pravidla či regulace na prostor kryptoměn. Lidé si sami určují čemu jak budou říkat a jak to budou používat. Není rozumné vytvářet nové monopoly a dělat v podstatě to, čemu se celé decentralizované hnutí snaží konkurovat. Debata by se měla točit spíš kolem toho, jaké by nové tvrdé peníze měly být a co od nich lidé očekávají. A k tomu může přispět právě EIP-1559. 

Narativ o tvrdých či zvučných penězích se opírá hlavně o fyzickou, či nově digitální vzácnost spojenou s poptávkou. Je to velmi podobný princip, který můžeme sledovat u zlata. Zatímco zlato je roky prověřená a všem obecně známá komodita, u kryptoměn je to jinak. Kryptoměny jsou stále relativně mladé, časem neprověřené a důvěru si budují celkem pomalu. Bitcoin na svém začátku nestál doslova nic. Cena tak rostla od nuly spolu s adopcí a protože adopce začínala také v podstatě od nuly, nově příchozí lidé zvedali poptávku a tím potažmo cenu. Tento princip platí dodnes. 

Všechny kryptoměny mají nějakým způsobem nastavenou monetární politiku. Většinou se do oběhu postupně uvolňují nové mince, čímž se monetární zásoba zvětšuje. Daný projekt může mít definovaný maximální počet mincí, jako třeba Bitcoin, nebo mít nastavenou nekonečnou a dopředu známou inflaci. To byl případ Etherea před zavedením EIP-1559. Po zavedení této změny si můžeme škrtnout slovo “známou”. Obecně se dá říct, že kryptoměny v sobě mají zabudovanou určitou inflační dynamiku. To proto, aby se mince do oběhu dostávaly postupně spolu s rostoucí adopcí. Pokud je počet mincí protokolem omezen na konkrétní množství, nebudou již po dosažení tohoto maxima do oběhu uvolňovány nové mince. Počet mincí poté zůstane stejný a díky chybám uživatelů budou mince z oběhu už jen mizet. Satoshi Nakamoto se na chvíli zamyslel a zápisem do zdrojového kódu zastropoval počet bitcoinů na čísle 21 milionů.

Dodejme, že dynamiku rychlosti adopce a poptávky můžeme jen odhadovat. Nemůžeme tedy s jistotou říct, jestli je míra monetární expanze příliš rychlá, nebo zbytečně pomalá. Víme jen, že se to nějak podepisuje na ceně daných mincí, tedy na celkové tržní kapitalizaci projektu. Autoři kryptoměn tak před sebou mají nelehký úkol. 

Zcela klíčová vlastnost tvrdých peněz je schopnost nepodléhat náhlému zhodnocení či znehodnocení kupní síly v dlouhodobém horizontu. V digitálním světě, který se nespoléhá na externí mechanismy kontroly hodnoty, je řešení relativně jednoduché. Zastropovat počet mincí, které se dostanou do oběhu, nebo nastavit tak nízkou dynamiku inflace, že ji dynamika poptávky převýší. Tím se má zajistit stabilní či v čase rostoucí hodnota mincí. Dříve popsané řešení je na první pohled jednodušší. To však neznamená, že je nutně lepší. Druhé řešení je složitější, neboť je těžké odhadnout dynamiku poptávky. Tým stojící za Ethereem našel ještě třetí cestu. Protokol bude část mincí, jež se vyberou na poplatcích, pálit. Díky tomu se může za určitých okolností stát, že by celkový počet mincí v oběhu mohl dokonce klesat. 

Podobnou cestou se vydal například projekt Callisto Network (CLO), který princip pálení poplatků popsal a zveřejnil dokonce ještě dříve než ETH – více se můžete dočíst v tomto článku.

Jaký přístup je lepší? Jde na to lépe Bitcoin nebo Ethereum? Odpověď vám nedám, neznám ji. Co víme je, že kryptoměny jsou příliš volatilní na to, aby mohly konkurovat třeba zlatu. Cena bitcoinu se pohybuje v cyklech a my na základě historie docela přesně víme, že jednou za čtyři roky se můžeme těšit na býčí trh a poté se dlouhé roky bavíme o krypto zimě. Zájem lidí dramaticky ochabne. Sociální skupiny se vyprázdní a všichni se vrátí až na základě zpráv a zmrtvýchvstání. V období medvědího trhu hodnota mincí v podstatě jen padá a kdo si neprojde alespoň jedním býčím trhem, dívá se většinou na to, jak se mu majetek znehodnocuje. To by se nedělo, kdyby byla hodnota mincí více stabilní.

Můžeme konstatovat, že poptávku živí hlavně spekulace, ne užitečnost v pravém slova smyslu tvrdých peněz. Zde je nutné striktně rozlišovat mezi riskantní investicí a uchovatelem hodnoty. Fanoušci kryptoměn by byli rádi, kdybychom se jednou bavili o uchovateli hodnoty, ne o spekulativní investici. Stadium spekulace jsme z mého pohledu zatím nepřekonali. Viděno touto optikou můžeme říct, že je na místě provádět experimenty, jako je ten, se kterým přišel EIP-1559. Pojďme se nyní konečně podívat, jak pálení přesně funguje.

Jak se pálí Ether

Pálit se bude pouze část vybraných transakčních poplatků, které se nazývá base fee. Poplatky budou nově dvousložkové. Kromě base fee bude jejich součástí také dobrovolná složka nazvaná tip. To je jakési dýško pro těžaře. Je to něco navíc, čím se uživatel hlásí o pozornost a motivuje těžaře zařadit do bloku právě jeho transakci. Dá se očekávat, že s vyřešením škálovatelnosti, tedy přechodem na Ethereum 2.0, nebude nutné dýško těžařům dávat. Je nutné si uvědomit, že poplatky platí uživatelé z již existujících mincí v oběhu. Jde tedy jen o přerozdělování existujících mincí. Součástí odměny za nově vytěžený blok je v síti Etherea také bloková odměna (block reward), tedy fixní odměna v podobě dvou Etherů. 

První složka poplatku base fee může růst či klesat podle toho, jak moc se bude síť využívat. S rostoucí poptávkou po využití sítě bude přirozeně, avšak predikovatelně, růst výše base fee. Pojďme prozkoumat Ethereum blok v době psaní článku. Zaměřte se hlavně na část Block Reward. Můžete vidět následující údaj:

2.112901320386273877 Ether (2 + 0.691396127585069853 – 0.578494807198795976)

V tomto bloku byla odměna pro těžaře ~2,11 Ethery, kde se na poplatcích vybralo přes 0,69 Etheru. Spálilo se base fee v hodnotě přes 0,57 Etheru, což snížilo celkovou odměnu a současně počet mincí v oběhu v kontextu minulosti. Před EIP-1559 by tento blok zvýšil počet mincí v oběhu přesně o 2 Ethery. Díky změně je to pouze o 2 – 0,57, tedy o 1,43 Etheru. Můžeme konstatovat, že tento blok snížil inflaci, kterou Ethereum před zavedením EIP-1559 mělo. Asi byste sami snadno spočítali, za jakých okolností by počet mincí v oběhu začal klesat. Síť by musela na poplatcích (base fee) vybrat tak velké množství Etheru, že by to překonalo block reward. Aktuální stav pálení poplatků můžete sledovat na mnoha místech, například na stránkách Etherchain.

Ať už si o pálení mincí v rámci decentralizovaného projektu myslíte cokoliv, z pohledu monetární politiky je to velmi silný koncept. Krásným příkladem jsou BNB mince burzy Binance. Burza se zavázala k pravidelnému vykupování mincí z oběhu a jejich pálení. V porovnání s Ethereem je to sice relativně centralizovaný a tudíž nespolehlivý proces, ale z pohledu monetární politiky funguje náramně dobře. Hodnota BNB mincí roste jako z vody a jestliže jsem někdy v roce 2017 odhadoval růst na 100 USD, nyní bych se nebál říct, že cena může jít klidně ještě mnohem výš. Samozřejmě pod podmínkou, že se burza přenese přes současné problémy s regulátory, se kterými se potýká.

Někteří lidé tuto burzu opouštějí a hledají alternativy. Nicméně z pohledu monetární politiky můžeme sledovat, že investoři mince drží, neboť věří, že zmenšující se zásoba spojená s relativně vysokou poptávkou po službách burzy požene cenu BNB vzhůru. Hnidopich by mohl namítnout, že BNB je spíše taková neregulovaná akcie, než kryptoměnová mince. To by byla relevantní poznámka, ale nyní to nechme stranou. 

Ethereum má pálení mincí implementované přímo v protokolu, takže nikdo nemůže rozhodnout o tom že se s tím přestane, neboť vykupovat Ethery je drahé a pro někoho může být pálení ekonomicky nevýhodné. Dokud se nezmění protokol, pálit se prostě bude. Je nutné podotknout, že Ethereum není deflační podobně jako mince burzy Binance. BNB mincí bylo na začátku 200M a burza se zavázala k tomu, že je bude postupně pálit do doby, než jich bude pouze 100M. Mince tak z oběhu pouze postupně ubývají. V síti Ethereum nové Ethery vznikají s každým novým blokem a současně se dopředu neznámá část poplatků spálí. Ethery by z oběhu ubývaly jen v případě, že by se delší časové období pálilo více než dva Ethery v každém bloku. 

Vliv pálení Etheru na poptávku

Bitcoin je z pohledu poptávky stále velice žádaný projekt a bitcoiny dnes nakupují ve velkém velké firmy a instituce. Veřejně se k tomu hlásí a jsou toho plná média. V případě Etherea není zatím poptávka tak patrná. Je tak malý zázrak, že Ethereum si s přehledem udržuje zhruba poloviční tržní kapitalizaci v porovnání s Bitcoinem. Jsou na to dvě vysvětlení. Ethereum nepotřebuje kapitál institucí a jeho funkcionalita jako zamykání mincí v PoS, DeFi služby a věrní hodleři dokáží držet cenu mincí vysoko. Nebo instituce nakupují tajně.

Pravda bude někde uprostřed a v rámci tohoto článku přesnou odpověď hledat nebudeme. Důležité pro nás je, že Ethereum se historicky chová stejně jako Bitcoin. V průběhu času dělá stále nová maxima v tržní kapitalizaci. I když se dá namítnout, že cena roste vždy, když roste cena bitcoinů, a že klíčovým cyklem kryptoměn je zatím stále čtyřletý proces půlení, zatím to nevypadá, že by cena ETH nějak zaostávala za růstem ceny bitcoinů. Proces pálení Etherů může ceně výrazně pomoci a to především v bear marketu. Poptávka je vysoká v obou případech, i když důvody se mohou lišit. 

Pád ceny hodnoty bitcoinů a Etherů v době medvědího trhu je nechtěná vlastnost a od tvrdých peněz to nečekáme. Je dobré s tím něco dělat. Mohli bychom polemizovat o tom, že čtyřletý cyklus půlení je příliš dlouhý a že pád hodnoty mincí o 80 % máme brát jako běžnou záležitost. Máme se s tím ale tak lehce smířit? Z pohledu budování důvěry není tak vysoký pád ceny příliš dobrý a Bitcoin komunitě nezbývá než argumentovat tím, že je nutné odzoomovat na delší časové období. To je v kontextu tvrdých peněz tak trochu falešný či zavádějící argument.

Lidé často dopředu neví, kdy budou potřebovat uchovanou hodnotu použít na řešení nečekané životní události. Život lidí se neodvíjí od půlení Bitcoinu a vážná životní situace může nastat v tom největším medvědím trhu. Člověk tak ke své smůle může navíc zůstat bez prostředků, neboť z jeho milionu, který měl ještě před rokem, může být rázem jen pár stovek tisíc. S Bitcoinem je těžké pohnout, u Etherea to možné je. Pokud tým daného projektu cílí na narativ tvrdých peněz, a část Ethereum komunity tak smýšlí, je potřeba hodnotu nějak stabilizovat. 

V tomto bodě se obloukem vracíme k dynamice inflace a poptávky. Externí vlivy na hodnotu kryptoměn jsou dopředu nepředvídatelné a pokud chceme hodnotu stabilizovat a zajistit růst, je potřeba změnit monetární politiku. Tím rozhodně nechci říct, že se z Etheru mají stát stabilní mince. Jen je vhodné zamyslet se nad tím, co by mohlo fungovat lépe, akceptovat realitu, a něco s tím dělat. Je fér měnit monetární politiku Etherea a porušuje to nějaká pravidla decentralizace? Vše je v naprostém pořádku. Pokud většina komunity s úpravou souhlasí, a v tomto případě tomu tak bylo, je zcela namístě upravit zdrojový kód klienta a upgradovat síť.

Mohli bychom se bavit o tom jak funguje či má fungovat decentralizované řízení projektu, kdo změnu navrhnul a jak se ke konsensu došlo, ale rozhodně se nedá říct, že bychom viděli velké skupiny lidí, kteří tuto změnu nevítají. Dokonce i mineři, kteří se báli o svůj profit, nakonec se změnou souhlasili a pochopili, že na tom nebudou ekonomicky tratit. Hard-fork se tak hodnotí jako jeden z nejúspěšnějších, ke kterému kdy došlo. Nevznikl ani jeden blok na konkurenčním řetězci. 

Z pohledu investorů je uvažování o pálení velmi jednoduché. Větší využívání sítě znamená pálení většího množství Etherů, což zmenšuje inflaci. Menší inflace znamená větší vzácnost mincí. Pokud by pálení dokázalo udržet cenu více stabilní a v medvědím trhu by Ether ztratil na hodnotě méně než bitcoin, byla by to velmi dobrá zpráva. Jednak by to znamenalo, že je možné vymanit se ze závislosti na půlení Bitcoinu, jednak by se zvýšila schopnost udržet hodnotu více stabilní. Trochu škoda je, že Ethereum se nejvíc využívá v býčím trhu, takže se pálí víc. V trhu medvědím klesá vytížení sítě, takže se dá očekávat, že se bude pálit míň.

Možná by bylo lepší pálit víc Etherů v době medvědího trhu, tedy když klesá poptávka po využití sítě. Nicméně pokud by poptávka po DeFi službách v medvědím trhu neklesla, nebo dokonce rostla, Etherů by se pálilo pořád relativně hodně. Cenu by to tak mohlo udržet relativně vysoko. Tohle nám ukáže až čas. Pálení bylo nasazeno v době býčího trhu. Na výsledek chování EIP-1559 v trhu medvědím si musíme počkat.

Obecně se dá říct, že hodnota projektů poroste s růstem síťového efektu. Bitcoin je postavený hlavně na sociálním síťovém efektu, tedy na víře či ideologii. Ethereum využívá přímého síťového efektu, který se obecně považuje za více důležitý, neboť je o přímé interakci mezi uživateli. Užitečnost Etherea jakožto platformy se tak může výrazně promítnout do ceny Etherů v medvědím trhu. Samozřejmě je otázka, jestli je DeFi natolik adoptované, abychom mohli tento efekt pozorovat už v roce 2022, nicméně věřím, že v horizontu 10 let bude síla přímého síťového efektu jasně patrná. 

 burza binance

Může být Ether tvrdými penězi díky úspěchu na bázi přímého síťového efektu? Laicky řečeno, může být Ether tvrdými penězi mj. díky tomu, že si lidé posílají NFT s tokenizovanými obrázky? Ani zde si netroufám vyřknout jednoznačný verdikt. Ether díky tomu může být hodnotný asset. Možná bude hodnota více stabilní než u bitcoinů, takže Ether bude jednodušší považovat za uchovatele hodnoty či prostředek směny. Čím má být vlastně hodnota kryptoměn podložená? Má, či musí to být jen víra, nebo to může být nějaká konkrétní užitečnost? Je nutně špatně, že to bude užitečnost spojená s NFT tokeny či jinými DeFi službami, které mnozí bitcoin fanoušci považují za neatraktivní?

Zlato má svoji užitečnost a víra není postavena pouze na víře. Můžeme se bavit o tom, jak velký význam má právě víra a jakou roli hraje užitečnost, ale k jednoznačné odpovědi bychom se stejně nedobrali. Byl by Ether opět spíše něco jako akcie projektu Ethereum stejně tak, jak to můžeme vnímat u BNB mincí? I kdyby ano, čemu to vlastně vadí. I BNB mince můžete platit přes kartu Binance. Obávám se, že pokud budeme hledat odpovědi na základě tradičních učebnic ekonomie, nikam se nedobereme. Kryptoměny se zatím do učebnic nedostaly a nikdo dnes neví, do jakých barev kryptosvět rozkvete. Nemá cenu na mince veřejných sítí ukazovat prstem a říkat “ty jsi tvrdé peníze a ty jsi akcie”. 

Myslíte si, že pálení mincí může ovlivnit poptávku? Poptávka roste, když roste cena. Jak už jsme si řekli, chuť investovat do kryptoměn se pohybuje někde mezi čirou spekulací na růst ceny a vírou v lepší budoucnost. Vzhledem k tomu že skupina spekulantů je velká, může se jevit chytré poptávku trochu podpořit skrze snížení inflace. Větší rezistence proti vysokým propadům ceny a možné vymanění se z cyklu půlení Bitcoinu může poptávce po Etheru hodně pomoct.

V pálení mincí vidím jedno velké riziko. Pokud by se komunitě pálení zalíbilo, mohli by za čas požadovat další změnu pravidel, která by zavedla ještě efektivnější pálení a z Etherea udělat rize deflační projekt. Držení Etheru by byla velmi lukrativní záležitost, neboť pokud by poptávka zůstala stejná, cena by rostla. Pokud by poptávka rostla, rostla by cena o to víc a mohla by letět doslova na Měsíc. Opatrnost je však na místě. 

Je vůbec chytré pálit odměny?

Životně důležitá otázka je, jestli je pálení mincí udržitelné. Dále, jestli by bylo udržitelné i v případě, že by se z Etherea stal deflační projekt. Udržitelnost ekonomického modelu jakéhokoliv decentralizovaného projektu je v podstatě to nejdůležitější, co má v dlouhodobém horizontu smysl sledovat. Na první pohled se může zdát, že pálení Etherů způsobí snížení odměn, což v případě PoW konsensu přímo ohrožuje bezpečnost. V praxi se však může stát, že díky pálení se bude cena Etherů zvyšovat, takže těžaři sice dostanou méně Etherů v nominální hodnotě, avšak jeho cena vyjádřená ve fiat měně bude vyšší. To má ještě jeden příjemný efekt. Odměnění budou nepřímo také všichni držitelé Etherů. Ti sice od protokolu nedostávají přímé odměny v podobě nových mincí či redistribuce poplatků, ale skrze pálení bude vyšší tlak na růst ceny. Hodlerům se tak držet Ether více vyplatí. 

Ethereum chce přejít na PoS, takže celý ekonomický model dostane zcela novou podobu. PoS není energeticky náročný konsensus. Ze sítě zmizí těžaři a udržovat validační uzel bude z pohledu nákladů výrazně levnější. Uživatelé budou moci stakovat, takže budou dostávat část odměn. Zatím tu však stále máme PoW, takže nebudeme přechod na PoS řešit. 

Přiznám se, že mi trochu nesedí fakt, že se na jednu stranu mince složitě vypustí do oběhu přes PoW a současně se část mincí vybraných na poplatcích spálí. Obě akce jdou tak nějak proti sobě. Podobného efektu by šlo docílit prostě tak, že by se snížila bloková odměna třeba na 1 Ether. Celé řešení by působila tak nějak přehledněji a hlavně, šla by lépe predikovat monetární expanze. Stabilizovat poplatky je možné i bez pálení jejich části. V tuto chvíli je vlastně složité říct, jak vysoká bude inflace v dalších letech. Jestli však bylo cílem týmu podpořit také používání v duchu “používejte Ethereum a zvyšte hodnotu Etheru”, tak proč ne.

V dlouhodobém horizontu mi dává největší smysl stabilizovat poplatky vůči fiat měně a zajistit, aby se uživatelé nemuseli navzájem přeplácet. Pokud by se řeklo, že poplatek bude třeba 1 Kč a vy jste měli jistotu, že transakce se odbaví v příštím bloku, byl by svět sluníčkový. Tohle je samozřejmě možné jen s vyřešenou škálovatelností. I proto dává smysl přejít na PoS. Umožní to vybrat velké množství poplatků na první vrstvě a lidé je budou ochotni platit. 

V pálení minci vidím zejména zajímavý experiment. Bude zajímavé sledovat, jaký efekt bude mít pálení na cenu a jestli to přiláká nové investory. Soudě dle zájmu o EIP-1559 z řad institucí hádám, že poptávka se zvýší. Ethereum komunita se nebojí experimentovat a podobného pokusu bychom se na Bitcoinu nikdy nedočkali. Jsou lidé, kteří změny v monetární politice kritizují. Já mezi ně nepatřím a řeknu vám proč. Pokud cena mincí klesne o 80 %, klesne adekvátně také bezpečnost libovolného PoW projektu. Mince jsou tak v býčím trhu chráněny výrazně lépe než v trhu medvědím.

Mají se hodleři v medvědím trhu o mice více bát? Je z pohledu uchovatele hodnoty tahle nestabilita zabezpečení žádoucí? Rozhodně není. Osobně tomuto experimentu fandím. Žádný tým nemohl na samém začátku předpokládat, že kolem půlení Bitcoinu vzniknou nepříjemné cykly a je sympatické, že s tím tým Etherea něco dělá. Pokud změna monetární politiky učiní protokol více bezpečný, je určitě dobře ji udělat. 

Do jisté míry souhlasím s názorem, že měnit věci za pochodu není příjemné a vůči investorům férové. Jenže jak už jsem podotknul výše, některé věci nejdou dopředu predikovat a změna může výrazně vyřešit problém, kterému protokol čelí tady a teď, nebo může čelit v blízké budoucnosti. Bezpečnost se musí zajistit za každou cenu, neboť opak by v podstatě znamenal ztrátu důvěry a mohl vyústit ve ztrátu bohatství. Změny mohou být v budoucnosti nevyhnutelné a na úrovni technologie je to zcela běžná záležitost.

Občas mám pocit, že někteří fanoušci zapomínají na to, že blockchain sítě jsou primárně kus softwaru, který musí někdo udržovat a za určitých podmínek udělat zásadní změnu. Budovat kolem kusu softwaru nějaký kult může být nebezpečné. Dívejte se na software jako na auto. Musíte ho pravidelně mazat, sem tam něco utáhnout a jednou klidně vyměnit motor. Pokud tohle nebude nikdo dělat, auto se jednoho dne zastaví a už dál nepojede. 

Jednou může přijít čas, kdy i tým Bitcoinu bude muset řešit možné vyčerpání rozpočtu na bezpečnost. Jedna z možností, která se nabízí nejvíce, je zavedení inflace. Nebo by bylo lepší poplatky pálit a docílit podobného efektu, jaký možná uvidíme u Etherea? Ethereum nám může ukázat směr. Tento experiment je proto velmi cenný a všichni ho budou bedlivě sledovat. 

Použitelnost je o stabilitě finančního prostředí

Aby mohla ekonomika dobře fungovat, vyžaduje stabilní prostředí. To je jedna z prvních pouček, které se studenti tohoto oboru učí. Nestálost a volatilita brání podnikání a rozvoji obchodu. Fiat měny mají své silné postavení zejména kvůli tomu, že jsou prostředkem směny a účetní jednotkou na daném území. Aby o tyto vlastnosti nepřišly, musí někdo udržovat jejich kupní sílu. Na úrovni států to dělají centrální banky. Za stabilizací ceny je hodně práce, neboť je potřeba bedlivě sledovat trendy a poté učinit nějaká konkrétní rozhodnutí. Tento proces je relativně složitý a není divu, že čas od času v některé zemi selže. V ideálním světě by byla fiat měna také uchovatelem hodnoty, ale bohužel tomu tak není. Fiat měny jsou většinou inflační. Lidé by s tím měli počítat a nějak to řešit. Nerad bych teď sklouzl k myšlenkové zkratce že řešením jsou kryptoměny. Kvůli své vysoké volatilitě nejsou. 

Pokud mají běžní lidé z ulice více používat veřejné blockchain sítě na denní bázi, je nutné stabilizovat hodnotu mincí, nebo alespoň zmírnit kolísání. Zde je nutné jednoznačně pojmenovat poslání daného projektu a jednotlivých mincí.

Ethereum se chce stát decentralizovaným finančním operačním systémem. Cílí na finanční služby, jako jsou půjčky a pojištění. K tomu potřebuje stabilizovat hodnotu Etheru, neboť jak jsme mohli vidět v minulosti, náhlý pád ceny nativních mincí nabourává stabilitu celého prostředí. Může za to fakt, že Ether se v tomto prostředí hojně používá. Ethereum se z toho rychle vzpamatovalo a osobně to vnímám jako porodní bolesti nově budovaného systému. Každopádně to odhalilo problém, který je dobré adresovat. Pokud by k tomu mohlo pomoc pálení mincí, nechť se to vyzkouší. 

Algoritmické stabilní mince podložené volatilními krypto assety je cesta, jak vybudovat stabilní finanční prostředí v decentralizovaném světě. Je to složitá věc a tyto systémy se do jisté míry snaží dělat něco podobného jako centrální banky. Zásadní rozdíl je, že rozhodují algoritmy a ne páni sedící u stolu v černých oblecích. Experimentování v této oblasti mi pro budoucnost přijde zcela klíčové. Osobně jsem dávno opustil myšlenku, že budu volatilními mincemi Etherea či Bitcoinu platit a budu schopný opustit fiat. V několika dalších dekádách se to téměř určitě nestane. Ether může jednou mít nesmírnou hodnotu, pokud se nad ním podaří stabilizovat finanční prostředí, které zůstane závislé na algoritmech a kterému lidé začnou důvěřovat. 

Všimněte si, že Bitcoin nemá nic společného se snahou Etherea něco takového vybudovat. Tyto projekty míří na trochu jiné cíle, ale hlavně, jdou po zcela jiné cestě. Cesta Bitcoinu mi přijde relativně snadná. Ethereum to bude mít mnohem složitější, ale výsledek může mít na společnost mnohem významnější dopad a v adopci může zvítězit. 

Proč a pro koho je stabilita finančního prostředí důležitá?

Proč jsou globální decentralizované sítě důležité můžeme sledovat v přímém přenosu právě nyní. Western Union se rozhodla opustit Afghánistán, neboť vlády se ujímá Taliban. Lidé tak v podstatě ztratili možnost posílat si prostředky se svými příbuznými ze zahraničí. Centralizované služby mají jednu obrovskou nevýhodu. Působí jen tam, kde je to pro ně ekonomicky výhodné, podléhají regulaci a tlakům či přáním politiků. Nezáleží jim na lidech, ale jen na profitu a jde jim jen o vlastní kůži. Toto chování můžeme pozorovat na mnoha dalších místech na naší planetě.

Blockchain sítě mají jednu obrovskou výhodu. Jsou globální, takže jsou dostupné doslova všude, kde mají lidé přístup k internetu. V dané zemi nemusí běžet jediný uzel dané sítě a přesto je možné ji využít k přenosu hodnoty. Decentralizovaná síť sama z dané země neodejde. Je jí jedno, že kolem zuří válka. Provozovatelé uzlů sedí v bezpečí v západních zemích a nikdo na ně nemůže. Ethereum, Bitcoin, a v podstatě mnoho dalších sítí jsou v tuto chvíli přítomné v každé zemi na planetě bez ohledu na současnou politickou situaci. Pro lidi v nouzi není nic snazšího než začít tyto sítě využívat. 

Ukazuje se také, že lidé v nouzi ani tak nepotřebují spekulativní příležitost v podobě volatilních mincí kryptoměn. Potřebují hlavně technologie. To, co postrádají nejvíc, je v první řadě finanční infrastruktura a možnosti, jež nabízejí globální přenosové sítě. Lidé potřebují rychle a levně přenést stabilní hodnotu. Pokud v zemi dojde k vysoké volatilitě místní měny, mohla by blockchain síť či její druhá vrstva v podstatě nahradit platební systém. Lidé mají možnost využít na tokenizovaný dolar a začít jím okamžitě platit na místo místní měny. Krátkodobě se dá využít i volatilních mincí, avšak v dlouhodobém horizontu lidé v nouzi nechtějí přicházet o hodnotu v medvědím trhu. 

Globalizace má jednu zajímavou stránku. Stejnou technologii budou lidé z různých zemí vnímat a využívat zcela jinak. My tady na Západě vidíme hlavně spekulativní stránku a reálné využití moc neřešíme. Náš finanční systém funguje chvalitebně a s úřady nemáme problém. O korupci víme, ale v pěně dní se rozpouští a protože nám přímo neškodí, věnujeme se naším oblíbeným kratochvílím. Nic z toho nemusí platit pro lidi z rozvojových zemí, nebo v zemích kde probíhá ozbrojený konflikt. Tam lidé nemají žádné jistoty, přicházejí o svůj majetek a jen těžko se jim dostane pomoci od blízkých v zahraničí. Decentralizované sítě pro ně mají zcela jinou hodnotu než pro nás. Do budoucna bude velmi zajímavé sledovat, jaké technologie budou lidé z těchto zemí využívat.

Závěr

Lidé někdy berou kryptoměny přehnaně vážné. Hledají jen pozitiva na té své a negativa na té cizí. Tento přístup lidem dopředu brání v rozumném uvažování a vidění světa v širším kontextu. Někdy je nutné odzoomovat a brát věci více s nadhledem. Pálení Etheru se mi zpočátku moc nepozdávalo, ale nakonec mi to začalo dávat nějaký smysl. Albert Einstein definoval šílenství jako dělání stejné věci stále dokola znovu a znovu a očekávání jiného výsledku. Zkoušet věci jinak může vést k úspěchu. Vnímám proto pálení jako velmi zajímavý experiment a těším se na výsledek. 

.

Jaromír Tesař

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..